„Nestačí ale jen v našich domech zlepšit větrání a přísun čerstvého vzduchu nebo denního světla, vytápět byty na optimální teplotu, zajistit také vhodnou vlhkost vzduchu a vybavit byty tak, aby nás neobtěžoval hluk,“ upozorňuje výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.
„Při zařizování bytu nebo výběru nového bydlení je třeba se zamýšlet také nad přírodními materiály, množstvím použitých rostlin, kvalitním a ergonomickým vybavení interiéru, ale i vhodností lokality a vybaveností okolí našeho domu. To vše má totiž velmi významný vliv na to, jak jsme doma spokojeni,“ dodává.
Kvalitu vzduchu ovlivňuje mnoho faktorů od vnějších exhalací přes škodlivé látky z použitých materiálů, ale i lidé svojí přítomností. „Už jsme se naučili starat o to, co jíme. Vzduch, který v průběhu dne dýcháme má ale mnohem větší objem a význam. Měli bychom se tedy zabývat i tím, co dýcháme,“ poznamenala architektka Klára Bukolská z firmy Velux.
Člověk za den spotřebuje zhruba jeden kilogram potravy, a to nejčastěji v pěti porcích, vypije asi dva litry vody obvykle v 15 dávkách, vdechne ale celkem 15 kilogramů vzduchu. Nadechne se až 30 000krát za den.
Jak vypadá zdravý vzduch v budově?
|
Z vnějších exhalací jsou nejhorší ty v podobě pevných prachových částic. Jejich vdechování poškozuje především kardiovaskulární a plicní systém. Problematické jsou ale také zdroje znečištění vzduchu přímo uvnitř budov a zde hrají velkou roli škodlivé látky, které se mohou uvolňovat z nábytku, nebo nevhodně zvolených materiálů.
Navíc si vzduch znehodnocují lidé samotným dýcháním a při nedostatečném větrání koncentrace CO2 narůstá. „Základem zdravého prostředí v budovách je konstantní přísun čerstvého vzduchu pro obyvatele – buď správným větráním, nebo dobře vyřešenou vzduchotechnikou. Pokud ani jedno nemáme pod kontrolou, můžeme ještě pro eliminaci škodlivin sáhnout po zařízeních na čištění vzduchu,“ vypočítal vhodná řešení Tomáš Habel, Environmental Readiness Officer ze společnosti Daikin.
Vzduch by se měl kompletně vyměnit každé dvě hodiny, nejlépe je větrat krátce a častěji s doširoka otevřeným oknem. Pro dospělou osobu je potřebná dávka čerstvého vzduchu 15 až 25 m³/h. Moderní nemovitosti řeší výměnu vzduchu bez energetických ztrát pomocí moderních technologií – systémů řízeného větrání s rekuperací tepla.
Světlo a ticho
Přirozené denní světlo a sluneční svit výrazně ovlivňují lidské biorytmy. Zásadní vliv má nejen intenzita světla, ale i jeho zabarvení. Studené jasné světlo podporuje aktivitu a bdělost, tlumené světlo připravuje na odpočinek. Projasnit tmavší prostory je možné odstraněním závěsů, využitím světlých barev, které lépe odráží světlo a střídmým vybavením místností.
Dlouhodobé vystavení hluku představuje jedno z největších zatížení organismu. „To, že jsme v nějaké větší hlukové expozici, se může projevit tím, že cítíme větší únavu, podrážděnost, agresivitu. Pokud jsme hluku navíc vystaveni dlouhodobě, pak nám může způsobit i vážnější zdravotní problémy a v takové situaci už je nutno v domácnosti přistoupit k řešení ať již jednoduchému nebo invazivnějšímu, v podobě stavebního zásahu,“ řekl specialista zdravého bydlení z developerské společnosti JRD Petr Valeš.
Lidé nicméně vnímají hluk individuálně. Pro rámcové změření úrovně hluku mohou sloužit aplikace v mobilu. Běžná hladina hluku, do které bychom se měli vejít, abychom hluk v podstatě nevnímali jako problém, je na úrovni 30 dB v noci a do 40 dB ve dne.
„Pomoci s dozvukem, který obtěžuje, nebo s hlukem od sousedů mohou akustické sádrokartonové desky nebo kročejové desky z minerální vaty. Přispívají tak k akustické pohodě uživatelů budovy,“ vysvětlil sustainability manager ze společnosti Saint Gobain Jaroslav Nutil.
Důležité je i zdravé okolí
Základem tělesného zdraví je pohyb na čerstvém vzduchu, který prokazatelně podporuje psychickou pohodu. V rezidenčních čtvrtích je proto třeba vytvářet veřejný prostor, ve kterém lidé budou chtít trávit svůj volný čas – ať už jde o hřiště a sportoviště, parky se stromy a vodními prvky či kvetoucí louky.
„Modrozelená infrastruktura má ve městě své nezastupitelné místo. Zeleň a voda ve veřejném prostoru pomáhají v boji s přehříváním měst v průběhu léta, poskytují útočiště a obživu hmyzu, a zároveň kultivují své okolí. Kulturní prostředí totiž vybízí své obyvatele, aby vyrazili ven – na procházku, na hřiště nebo na svůj záhonek v komunitní zahradě. Tím přirozeně sami podporují vlastní zdraví,“ vysvětluje Green business manager z developerské společnosti Skanska Miroslav Kobera.
