Zákon, podle kterého se od ledna bude řídit stavba některých bytů, má majitelům v dlouhodobém výhledu ušetřit peníze za vytápění. Použití náročnějších materiálů však stavbu citelně prodraží. Včetně technologie nuceného větrání s rekuperací (přenos tepla odpadního vzduchu na čerstvý), která má zajistit, aby lidé v utěsněných domech dýchali.
Podle předsedy představenstva společnosti Trigema Marcela Sourala většina developerů, kteří ještě podle nových standardů nestavějí, zdraží v jednotkách procent.
Na kolik vyjde hypotéka?Porovnejte si nabídky hypoték online a ušetřete. |
Developer Evžen Korec odhaduje zdražení nových bytů na deset procent. „To v reálných cenách znamená stovky tisíc korun. Další náklady navíc spolkne pravidelná údržba a opravy rekuperačního systému včetně výměny filtrů,“ říká Korec.
Nemožnost větrat okny je podle něj hlavní nevýhodou rekuperace. „S pomocí rekuperace nevyřešíte rychlé vyvětrání zápachů z bytu, například ze spáleného jídla či intenzivního parfému,“ upozorňuje.
Větrání a lepší okna
Řada lidí zateplila a vyměnila okna, aby pak zjistila, že se jejich obydlí proměnilo v rejdiště plísní. To se může týkat také nových projektů. Kvůli důkladným izolacím domy nedýchají a lidé zapomínají větrat.
S tím by měl být konec, nové projekty sice musí být energeticky úsporné, ale měly by mít také adekvátní větrání.
Od Nového roku začnou z rozhodnutí českého parlamentu platit zpřísněné požadavky na energetickou náročnost nově postavených budov včetně bytových domů nad 1 500 metrů čtverečních.
Cílem je, aby nově postavené budovy spotřebovaly minimální množství energie. To ale nové byty zdraží, protože developeři si zvýšené náklady promítnou do ceny. Pro budoucí zákazníky tak může být alespoň útěchou, že se jim vyšší cena za byt vrátí v podobě úspor za energie. I když to bude v dlouhodobějším horizontu.
Parametry staveb definují národní předpisy na základě evropské směrnice o energetické náročnosti budov. „V Česku byla přijata dost vágní definice, která neznamená výraznější ambici ve snižování energetické náročnosti oproti současným platným požadavkům,“ řekl projektový manažer České rady pro šetrné budovy Petr Zahradník. Nové budovy budou podle něho muset mít o něco kvalitnější obvodové konstrukce, tedy lepší tepelné izolace a okna. Ve vetší míře se také budou muset využívat obnovitelné zdroje energie, jako jsou tepelná čerpadla, fotovoltaika nebo zdroje spalující dřevo či biomasu.
„Jedním ze systémů, které povedou ke snížení energetické náročnosti, je nucené větrání s mechanickou rekuperací. Tím se výrazně uspoří energie, protože čerstvý vzduch pak není potřeba tolik dohřívat,“ vysvětluje Zahradník.
Předpisy začínají platit postupně, aby se investoři, projektanti i stavaři mohli na tuto novinku připravit. Rozhodné je datum podání žádosti o stavební povolení. Pro větší veřejné budovy tato povinnost platí už od 1. ledna 2016. Rodinných domů s plochou menší než 350 metrů čtverečních se to bude týkat od ledna 2020.
Dražší byt, levnější provoz
„Zhruba 70 procent tepla uniká kolem oken. Proto je třeba se na ně zaměřit,“ sdělila MF DNES tisková mluvčí Central Group Marcela Fialková s tím, že v projektech vyššího standardu požadavky na téměř nulovou spotřebu energie splňuje developer již nyní. U středního segmentu se budou podle nových norem instalovat trojvrstvá skla tam, kde to bude možné. Trojskla sice mají lepší tepelné vlastnosti, na druhou stranu však mají horší parametry hlukové. A ne všude tak bude možné je používat.
„U řady projektů nabízíme rekuperaci, zákazníci si tak mohou vybrat,“ dodala Fialková.
Podle nových norem již staví i společnost Trigema. „Standardy, podle nichž už dlouho stavíme, odpovídají směrnici, která vstoupí v platnost od příštího roku,“ sdělil předseda představenstva Marcel Soural. Kromě speciálních materiálů a izolačních plastových oken s trojskly dbá společnost také na zateplení a ekonomickou efektivitu stavby.
Součástí moderních technologických prvků je také již zmíněné nucené větrání s rekuperací. „Výhody budov s téměř nulovou spotřebou, které využívají mechanického větrání a rekuperace, je lepší větrání. To je řízeno například podle počtu přítomných osob a koncentrace CO2. V neposlední řadě jsou u těchto budov nižší provozní náklady,“ říká Zahradník.
Dostatečným větráním se dá také předejít nadměrné vlhkosti a výskytu plísní. Ekonomická návratnost investice by tedy při rozhodování o tom, kde budeme trávit velkou část života, neměla být jediným kritériem.
Při rekonstrukci starých domů se rekuperace z hlediska úspor nevyplatí. „Z pohledu kvality vnitřního prostředí ale ano,“ upozorňuje Pavel Krumpár, obchodní ředitel společnosti JRD, která se specializuje na pasivní domy.
Rekuperace špatně větrá pachy
Podle developera Evžena Korce je však rekuperace spíše nevýhodná. „Jediným přínosem je určitá úspora energie, a to ještě jen za předpokladu, že se nevětrá okny,“ myslí si Korec. „Drtivá většina lidí je zvyklá okna otevírat a tohoto zvyku se budou jen těžko vzdávat. Navíc s pomocí rekuperace nevyřešíte rychlé vyvětrání zápachů, například ze spáleného jídla či intenzivního parfému. Nevýhodou je také servisování systému,“ vysvětlil Korec. Problémem je pak samozřejmě zdražení bytů, které novinka pravděpodobně způsobí.
„Většina developerů, kteří ještě podle nových standardů nestaví, to bude muset promítnout do ceny. Může se jednat o zdražení v řádu jednotek procent,“ uvedl Marcel Soural ze společnosti Trigema.
Podobně mluví i developer Korec. Odhaduje, že se ceny nových bytů kvůli nutnosti instalovat energeticky úspornější materiály a rekuperační systémy zvýší zhruba o deset procent.
„To v reálných cenách znamená stovky tisíc korun. Další náklady navíc spolkne pravidelná údržba a opravy rekuperačního systému včetně například pravidelné výměny filtrů,“ dodal .
Náklady na provoz se pak podle Sourala pohybují okolo 130 až 200 korun za měsíc. Přesná výše je závislá na koncentraci CO2 a na výkonu dané rekuperační jednotky.
Podívejte se pomocí dronu s infrakamerou na úniky tepla domu v Jihlavě:
10. března 2015 |
Na základě reakce europoslance Luďka Niedermayera jsme v článku upravily nepřesnosti týkající se evropské směrnice 2010/31/EU a její implementace do českého právního řádu.
„Zmiňovaná směrnice (...) zavádí přísnější požadavky na energetickou náročnosti nově postavených budov od 1. 1. 2021. Ve směrnici není ani slovo o tom, že by nově postavené budovy nad 1500 m² musely přísnější požadavky splňovat již k 1. 1. 2018. Tuto povinnost najdeme pouze v českém zákoně, který je tvrdší, než by musel být,“ upozorňuje mj. Niedermayer.
