Stát musí do dubna změnit zákon o veřejných zakázkách. Jenže jeho konečná podoba není ani pět měsíců před jeho platností stále známa a prošel teprve prvním čtením ve Sněmovně. A tak je jasné, že veřejní zadavatelé, tedy například úřady či radnice, nebudou raději riskovat a soutěže vypíší ještě podle stávajícího zákona, který znají.
„Myslím, že tu budeme na jaře v kancelářích spát, kolik bude práce,“ říká Kateřina Koláčková, ředitelka firmy Otidea zabývající se administrací zakázek.
Situace připomíná rok 2012, kdy vstupoval v platnost současný zákon a řada lidí raději chtěla vypisovat soutěže podle starých pravidel – výrazně měkčích, než přinesl nový zákon. Tehdy objem vypsaných zakázek i přes doznívající krizi stoupl oproti jiným čtvrtletím o třetinu.
Kolik zakázek se vypisovalo.
Nový zákon musí platit do 18. dubna, tento termín stanovila Evropská komise. Podobně jako při poslední velké změně zákona je už teď jasné, že na seznámení s novým zákonem určujícím pravidla pro rozdělování zakázek v hodnotě přes 500 miliard korun ročně bude extrémně málo času, řádově týdny. Při podobné situaci v roce 2011 sice schválila Sněmovna zákon už v listopadu, ale vrátil ho Senát a podpis prezidenta se na něm objevil až v únoru 2012, sedm týdnů před jeho platností.
Ministerstvo slibuje, že nový zákon zjednoduší a zkultivuje zadávání veřejných zakázek, má výrazně snížit administrativní zátěž, protože již nebude třeba ke každé nabídce vyhotovovat protokol. „Zadavatel dostane k dispozici řadu kritérií, podle kterých se bude moci rozhodovat o kvalitě nabídek. Nebude tak muset pokaždé soutěžit výhradně na nejnižší nabídnutou cenu, jako tomu je nyní,“ říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.
Za kolik zadavatelé rozdali zakázek.
Jenže lidé z oboru krotí Šlechtové optimismus a zákon zdaleka tak nechválí. „Pravidla se až příliš uvolňují. Na mnoha důležitých místech zákon sází na vágní doporučení, kde by přitom měly být striktní povinnosti,“ říká Tomáš Pfeffer ze sdružení Indoc.
Černé listiny padnou
Ministerstvo tvrdí, že zákon dá zadavateli více prostoru, ale také odpovědnosti. „Cílem není sepsat podrobný návod, ale jasně stanovit pravidla,“ tvrdí Šlechtová. Odpovědnost budou mít někteří skutečně velkou – zákon například ruší povinnost mít u všech zakázek do 300 milionů hodnotící komisi. V praxi tak o výběru firmy u stomilionové zakázky může rozhodovat jeden člověk.
| Zakázky za rok 2013 | Zakázky za rok 2014 | Hodnota 2013 | Hodnota 2014 | |
| Nadlimitní | 3 631 | 4 353 | 189 mld Kč. | 291 mld Kč |
| Podlimitní | 11 525 | 10 396 | 50mld Kč | 82 mld Kč |
| Neuvedeno | 1 171 | 239 | 11mld Kč | 3 mld Kč |
| Zdroj: MMR |
Podle Lucie Žilkové z Otidea však není pravda, že zákon je v některých případech rychlejší než stávající podoba. Dosud se totiž počítá s kalendářními dny jako lhůtami, nově s pracovními. I když je sice například doba na pracovní dny kratší opticky, v celkovém součtu s víkendy může být doba delší.
Do hry se navíc vracejí i některá pravidla z let, kdy se veřejné zakázky daly ušít někomu na míru. Například různá ekonomická kritéria, která kombinují například obrat a zadluženost firmy. Nový zákon zruší také současný blacklist dodavatelů. To je dobrá zpráva pro firmy v něm dosud zapsané.
Místo toho bude mít každý zadavatel vlastní „černou listinu“. Jenže z ní bude snadná šance se dostat – stačí, aby firma řekla, jaká přijala opatření ke zlepšení. „Většina zadavatelů raději nepůjde do sporů a ze seznamu firmu vymaže,“ odhaduje Žilková.
Ministerstvo slibuje, že včas dodá metodiku, aby se mohli zadavatelé včas vyškolit. Už teď se však řada úředníků zabývajících se zakázkami nechává slyšet, že raději svoji práci opustí, než aby pracovali s novým zákonem.
