Český rozpočet by si podle ekonomů zasloužil větší výdaje na vědu, výzkum i vzdělávání. Dodávají, že není třeba se vyšších výdajů obávat za podmínky, že je stát vynaloží na důležité oblasti. Peníze si na to ale nemá brát od zaměstnanců.
„V Česku totiž máme velmi vysoké zdanění práce,“ upozornila ekonomka z Centra veřejných financí Markéta Malá. „Měli bychom spíš směřovat k nižšímu danění práce. Je tu velká skupina lidí, kteří nejsou ve statistikách o nezaměstnanosti, ale nepracují, protože to pro ně nemá smysl. Jsou to hlavně matky malých dětí,“ dodala Malá.
Lidem v exekuci od letoška zůstane méně. Odborníci se bojí práce na černo |
Ta spolu se svými kolegy z Centra veřejných financí představila deset bodů, které mají politiky a příslušné instituce inspirovat ke změnám ve veřejných financích.
Centrum veřejných financí působí na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy. Vede jej ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Janský.
1 Vyšší výdaje na vědu, výzkum a vzdělávání
Česko podle autorů desatera v inovacích zaostává, a proto je namístě zvýšit výdaje na vědu, výzkum a vzdělávání. Zdroje má stát hledat nejen ve své kase, ale i v soukromém sektoru. Tuzemské výdaje na vědu jsou totiž ve srovnání se zahraničím nízké. Jenom státní výdaje se od roku 2019 reálně snížily o deset miliard korun, upozorňuje analýza. „Jedinými reálně rostoucími výdaji rozpočtu jsou obrana, zdravotnictví, důchody, doprava a obsluha státního dluhu,“ připomněl Petr Janský.
2 Stát má přemýšlet, zda se mu investice vrátí
Stát by měl při sestavování rozpočtu uvažovat více investičně. To znamená především to, že má více přemýšlet nad ekonomickou výnosností a návratností utracených peněz.
Kteří zaměstnanci přiznávají své příjmy sami a kdo může využít účtárnu |
3 Přerozdělování peněz je nelogické a zastaralé
Způsob, jakým se rozdělují státní peníze mezi obce a kraje, je podle ekonomů leckdy nelogický a zastaralý. „Přerozdělování daní není promyšlené. Snažili jsme se zjistit, jak funguje rozpočtové určení daní, nebo třeba to, proč dostává Moravskoslezský kraj méně než Vysočina. Odpovědi ale nemáme,“ dodal Janský. Ten se svým týmem navrhuje, aby se peníze obcím a krajům rozdělovaly podle počtu obyvatel nebo toho, jaké má obec výsledky ve vzdělávání. Dále by měl stát více podporovat zaostávající regiony.
4 Promyšlené deficity nevadí tolik jako nepromyšlené
Rostoucí deficity státního rozpočtu, tedy situace, kdy hospodaření za rok skončí v minusu, je od covidu terčem velké kritiky. Ekonom Janský ale vysvětluje, že spíše než na výši samotného deficitu je lepší se soustředit na to, kam výdaje směřují. Například v krizi podle něj dává smysl, aby stát výdaje navýšil – a to i za cenu vyšších deficitů – s cílem mírnit její ekonomické dopady. Podobně je to třeba se zvyšováním výdajů na vzdělávání. „Na druhou stranu každý deficit znamená zvýšené výdaje v budoucnu. Proto je třeba zvažovat, zda je využití deficitu v dané situaci vhodné a kterého cíle nám pomáhá dosahovat,“ upozorňují autoři desatera.
5 Menší zdanění nízkopříjmové práce
Danění práce je potřeba snižovat zejména u lidí s nižšími příjmy, tvrdí ekonomové z Centra veřejných financí. Česko má totiž v evropském srovnání velmi vysoké daně a odvody z mezd. Takové nastavení pak nemotivuje k práci třeba ženy s malými dětmi. Také kvůli tomu má ČR nejmenší podíl pracujících matek dětí do šesti let. Vedle motivování lidí má nižší zdanění navíc pozitivní vliv na kupní sílu obyvatel v chudších regionech.
6 Rovnější zdanění jak firem, tak zaměstnanců
Zhruba třetina zisků velkých nadnárodních firem směřuje do daňových rájů. To znamená, že za podobnou aktivitu v jednom daňovém systému platí různé firmy různě vysokou daň. Takových nerovností v daňovém systému má Česko více. Třeba vysokopříjmový zaměstnanec je zdaněn nesrovnatelně více než vysokopříjmová OSVČ. I s tím je potřeba něco dělat a podmínky srovnat.
7 Je vhodné valorizovat spotřební daně
Spotřební daně a další poplatky často nejsou valorizované. „Například za naftu platíme necelých deset korun na litr už od roku 2002,“ uvedla ekonomka Markéta Malá. Navíc nejsou ani spravedlivé. „Například alkohol v pivu daníme jinak než alkohol ve víně. Dále máme různé typy emisí, což také vytváří nerovné podmínky,“ dodala Malá.
Ekonomové proto navrhují automatickou valorizaci spotřebních daní a dalších poplatků, která má přijít spolu s kompenzací nízkopříjmovým domácnostem.
8 Státní rozpočet nemá cíle, upravuje se dle libosti
Autoři zmiňují, že rozpočet se nesestavuje podle cílů, kterých je třeba dosáhnout. Výdaje se většinou mění kvůli vnějším okolnostem, jako je válka či pandemie.
9 Celkové pojetí veřejných financí
Stát si má podle ekonomů vyjasnit také cíle výdajů a příjmů celých veřejných financí, a to včetně obcí, krajů a zdravotních pojišťoven. V tuzemsku není funkční rámec řízení veřejných financí.
10 Mít dlouhodobou strategii a nekopírovat
Poslední bod desatera státu doporučuje, aby se při sestavování rozpočtu více díval do budoucna a na strategie, které má. „Při sestavování rozpočtu se každý rok vychází z loňského rozpočtu, nikoli z výsledků,“ upozorňují ekonomové.
