O tématu se rokovalo ve středu na ministerstvu zemědělství, kde se sešli zástupci jak zemědělců, tak i zpracovatelů masa a obchodníků. Zatím však není jasné, jak bude přesně fond koncipovaný. Podle ředitele svazu Jana Stibala by teoreticky mohl do fondu přispívat i stát, jako je tomu u vinařů, tedy v poměru jedna ku jedné k penězům od producentů.
Na druhou stranu by ale stát nemohl podporovat „českost“ masa, kampaně financované fondem by tak musely dle evropských pravidel hovořit spíše o kvalitě jako takové. Možné tak podle něj je, že se chovatelé rozhodnout platit fond pouze z vlastních peněz. „A pak by byla možnost podpory jmenovitě české produkce,“ vysvětluje.
Zabijačky na ústupu. Výkupní cena prasat se propadla, chovatelé jsou ve ztrátě![]() |
Nápad na větší komunikaci směrem k zákazníkům oceňuje také prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Česká republika nemá primárně problém s kvalitou chovu či úrovní zpracování, ale s objemem domácí produkce a schopností proměnit existující přednosti ve skutečnou konkurenční výhodu. Máme chovy s vysokým zdravotním standardem i moderní masný průmysl, který nabízí kvalitní výrobky a řadu inovací. Tyto přednosti ale zatím nedokážeme zákazníkům dostatečně vysvětlovat,“ sdělil. Podle něj se musí lépe komunikovat skutečná kvalita českého masa a jeho přidaná hodnota.
Podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) je chov prasat jedním ze strategických a tradičních odvětví českého zemědělství. „Budoucnost sektoru je v investicích do moderních technologií, inovací, digitalizace a domácího zpracování. Jen silný a konkurenceschopný sektor může dlouhodobě zajistit vyšší podíl českého vepřového masa na našem trhu,“ uvedl ministr. Česká republika byla loni soběstačná ve vepřovém mase ze 46,2 procenta.
Chovatelé se kvůli tomu dostávají pod značný ekonomický tlak. Od některých z nich už slyšíme, že zvažují, zda budou v chovu prasat vůbec pokračovat.
Jan DoležalPrezident Agrární komory ČR
Vepřové maso je jinak velmi oblíbené, ve spotřebě vede před ostatními druhy. Z 85,3 kilogramů masa, které předloni podle údajů Českého statistického úřadu snědl v průměru každý Čech, je 43,3 kilogramu vepřového. Na druhém místě v oblíbenosti je pak drůbež, kde spotřeba činila 30,9 kg.
S odbytem masa pak pomáhají i obchody, které si oblíbenost vepřového uvědomují. Přichází s různými alternativami, jak ho dostat k zákazníkům. Ve velkém se k tomu postavil Kaufland, který je mimochodem největším výrobcem uzeného masa v tuzemsku. Aktuálně prodává celé půlky prasat, zájemci si můžou do úterý 13. října vyplnit formulář. „Týdně odebíráme 10 000 vepřových půlek, a to na základě dlouhodobých ročních kontraktů, které českým chovatelům dávají jistotu a stabilitu. Spolupracujeme přímo se čtyřmi dodavateli, kteří patří k největším zpracovatelům,“ popsala mluvčí Renata Maierl.
V loňském roce se znovu začalo chovatelům vést hůře, předtím stavy prasat v posledních letech po cenové krizi v roce 2022 pomalu stoupaly až skoro na 1,49 milionu kusů. Letos v létě pak přislíbil ministr chovatelům zvýšení dotací z národního rozpočtu.
Problém stále roste
Nízké ceny na trhu jsou kvůli přebytkům, které se ve větším objevily po zavedení dovozových cel v Číně. Do Česka se tak dostává levné vepřové zejména ze Španělska a Německa. „Tato produkce se navíc na evropském trhu kumuluje, mimo jiné v souvislosti s nedávnými problémy s odbytem na některých mimoevropských trzích jako Čína. To vytváří tlak na ceny v celé Evropě, který následně pociťují i čeští chovatelé,“ vysvětlil prezident Agrární komory Jan Doležal.
V Česku se pak podle něj cena jatečných prasat pohybuje na necelých 28 korunách za kilogram živé váhy. „Chovatelé se kvůli tomu dostávají pod značný ekonomický tlak. Od některých z nich už slyšíme, že zvažují, zda budou v chovu prasat vůbec pokračovat,“ doplnil. Podle něj není dobrou cestou omezovat chovy. „Pokud budeme domácí produkci dál oslabovat, naše závislost na vývoji evropského trhu a zahraničních dodavatelích se bude ještě zvyšovat. To není dobrá zpráva ani pro české zemědělce, ani z pohledu dlouhodobé potravinové bezpečnosti,“ doplnil.
Podle předloňské studie VÚŽV byly zjištěné statisticky průkazné rozdíly při hodnocení některých parametrů kvality mezi masem z jednotlivých států. Maso ze Španělska a Portugalska mělo nízký obsah intramuskulárního tuku, který zajišťuje šťavnatost a křehkost masa. Největší ztráty masové šťávy pak výzkumníci zjistili u španělského (10 procent) a polského (9,56 procenta) vepřového, u českého činila ztráta 6,6 procenta.



















