Jak se ze studenta matfyzu stane instalatér?
Na matfyzu jsem studoval poměrně dlouho, ale po dílčích nezdarech jsem toto téma uzavřel. A měl jsem představu, že budu dělat rukama a sám na sebe.
Sám už tuto práci ale dávno neděláte. Co se změnilo?
Nejdřív jsem opravdu dělal na živnost. Ale později už jsem založil firmu Kotmel Instalatéři. To bylo v roce 2019. Brzy se totiž ukázalo skoro nemožné, abych pracoval sám, protože jsem občas chaotický a v určité rovině hodně nestrukturovaný. A zjistil jsem, že kolem sebe potřebuji lidi, kteří mi tyto mé vlastnosti pomáhají vyvažovat. Navíc mě vždy bavilo lidem vysvětlovat co dělám, proč to dělám a nechat je, aby si to vyzkoušeli.
K tomu všemu mi osud přivál do cesty tvárné mladé lidi, díky nimž jsem zjistil, že své know-how lidem umím rychle předat. Kluci se to začali učit, já jsem je to po čase nechal dělat samotné, a velmi rychle jsme se pak začali posouvat.
Všechny stávající zaměstnance jste si tedy „vychoval“ sám?
Ano, větší část týmu do firmy vstupovala bez větších zkušeností s instalatéřinou. Moje pokusy zaměstnat lidi, kteří se tím řemeslem zabývali už delší dobu, selhaly. Zkrátka to nefungovalo.
Váš tým je ale poměrně mladý.
Ano, to je jedno z našich specifik. Věkový průměr u nás je 28–29 let. A pár zaměstnanců je i z Generace Z! A povím vám, že s těmi se mi moc dobře pracuje. Až jsem se sám sebe občas ptal, proč to tak dobře funguje.
A už znáte odpověď?
Podnikání je primárně o vztazích. U nás máme bezpečné prostředí. Zejména po stránce psychologické, lidi tu mohou být sami sebou, každému se dostane úcty a uznání, všichni jsme si tu rovni. S každým novým člověkem přichází nový příběh. A to mě ohromně baví. Povídat si s lidmi a zjišťovat, jak to mají. Pracovat s rozvojem a chybou. U nás se totiž neřve. Když už cítím, že chci na někoho začít ječet, tak hledám nejrychlejší cestu, jak to s tím člověkem ukončit. Protože jemu to nic nepřináší, a mně taky ne. Jestliže to dospělo až sem, tak jsme zjevně nekompatibilní.
Velký týden malých firemCelostátní iniciativa na podporu a zviditelnění všech malých firem. První ročník iniciativy probíhá do 6. září. Má zvýšit povědomí o důležitosti malých podniků pro českou ekonomiku a upozornit na překážky, jimž malí podnikatelé často čelí. |
Jaký jste šéf?
Střelec a chaotik, ale vlastně to funguje a ze zpětné vazby vím, že právě toho si moji zaměstnanci cení. Zaměřuji se na každého jednotlivce – chci, aby se tu každý cítil důležitý. Panuje u nás diverzita lidí a zájmů, a já se to všechno snažím spojovat. Jeden zaměstnanec mi nedávno řekl: „Já nechci spojovat trubky, já chci pracovat pro Martina.“ Což je úžasné, ale je to také obrovský závazek.
Navíc když firma roste, tak se šéf samozřejmě začne lehce odpojovat. A některé věci se pak těžce vysvětlují někomu, kdo dělá běžnou operativu. Hodně řeším i to, abych tady pro lidi zůstal. Abych byl živý a autentický, teď a tady.
Malá firma jako motor změn
Jaké byly začátky vaší malé firmy?
Člověk se začátku řeší spoustu těžkostí. Já jsem neuměl podnikat, nikdo mě to nenaučil, nestudoval jsem to. Ze začátku jsem ani neuměl dokonale řemeslo. A také mě nikdo nenaučil, jak pracovat s lidmi. Všechno přišlo až časem.
Co tedy bylo na začátku podnikání nejtěžší?
Všechny struktury, které se nás podnikatelů týkají, od zdravotního pojištění až po finanční úřad pro mě ze začátku představovaly hrozné prostředí. Strašně špatně čitelné, extrémně stresující a nepřívětivé. Až ve chvíli, kdy jsem se k tomu dostal blíž, jsem zjistil, že tomu tak vždycky není.
Mohl by tyto začátky stát nějak ulehčit?
Jelikož nejtěžší bylo zorientovat se v povinnostech začínajícího podnikatele, tak bych si přál, aby mi tehdy stát jasně a transparentně řekl, co všechno jsou a nejsou moje povinnosti. Bylo by také dobré, kdyby byl stát schopen to diverzifikovat podle velikosti firem. Mám totiž pocit, že pro malého podnikatele jsou podmínky často stejné jako pro velký korporát. A je otázka, zda je to nutné. Zda stát takto zbytečně nebrání vstupu do podnikání lidem, kteří by do toho jinak šli.
Z ajťáka truhlářem. Změnili profesi a potvrzují: Řemeslo má zlaté dno! |
A když otázku vztáhneme na malé firmy, jako je ta vaše?
Víte, o podnikatelích se často hovoří s pejorativním nádechem. Že jsme ti, kteří si chtějí nahrabat do kapsy a oškubávat stát. Moc se nemluví o tom, co může stát udělat pro malé a střední podnikatele. V rétorice zaznívá spíš podezřívání. I proto si myslím, že by pomohl větší respekt. Úcta k lidem, kteří jsou schopni na sebe brát riziko a vytvářet pracovní místa. Vytvářet nové cesty, vylepšení a změny. A je poměrně jedno, s čím člověk přijde. Malé firmy totiž mohou být velkým motorem změn ve společnosti, jelikož často přicházejí s novou myšlenkou nebo novým přístupem.
S jakým novým přístupem jste šel na trh vy?
U nás je to jednoznačně věcná, příjemná a lidská komunikace. Ne každá zakázka jde hladce – ale nám se to téměř vždy daří komunikovat. Zakládám si na zdravém a bezpečném prostředí. To se nikdy nezmění.
