Původní Grégrovy propočty kalkulovaly s celými 265 miliardami korun. Ze smělého plánu musel ale šéf resortu průmyslu a obchodu slevit. Rozpočet akce, která se oficiálně nazývá Strategie posílení hospodářského růstu země, se tak dostal do rozmezí 160 až 265 miliard korun.
"Záležet bude na účasti Fondu národního majetku, který do programu bude vkládat příjmy z privatizace," řekla iDNES mluvčí ministerstva průmyslu Anna Stárková. Dodala, že ministerstvo financí, pod které Fond národního majetku spadá si vymínilo, že výdaje z prostředků fondu musí případ od případu posuzovat vláda.
Muselo se škrtat
V detailním návrhu programu se ukázalo, že ani stát, ani soukromé zdroje tak štědré nebudou. Letos se celkem předpokládaných sto miliard korun smrsklo na 76, pro příští rok zbyla ze 165 miliard jen polovina.
"Letos se například ukázalo, že některá ministerstva nám původně dala čísla, která se nepotvrdila. Třeba ministerstvo dopravy si myslelo, že má na rozvojové programy 43 miliard a příští rok 81, ale je to úplně jinak. Pro oba roky má asi 30 miliard," vysvětlil propad financí jeden z tvůrců velkého třesku, Grégrův náměstek Zdeněk Vorlíček.
Obdobný propad nastal v novém návrhu také v části soukromých zdrojů, například bank a podniků, z nichž se měl velký třesk také významně financovat. Spolu s penězi z evropských fondů měly dodat celkem 130 miliard korun, ukázalo se však, že z EU lze čekat jen 5,5 miliardy a ostatní dodají jen 30 miliard.
"Ani přesně nevím, proč to tak ubylo, ještě si to musíme pořádně zanalyzovat. Myslím si však, že soukromých zdrojů bude ve skutečnosti víc," soudí Vorlíček. Mnohé banky přitom samy ministru Grégrovi pomoc s financováním neodmítly, a dokonce se omlouvaly za své analytiky, kteří plán odsoudili jako příliš megalomanský.
Banky speciální zdroje nepřipravují
Nějaké zvláštní zdroje však banky na podporu velkého třesku nechystají. "Objem námi poskytovaných úvěrů roste, ale to je běžná komerční činnost. Nějakou podporu rozvojovým programům si dovedu představit jedině v případě, že stát dá na konkrétní projekty státní garance, což plán ministerstva neobsahuje," říká například šéf Komerční banky Radovan Vávra.
Výtky na adresu plánu ze strany analytiků, ale i EU směřovaly zejména proto, že původní plán by přispěl k dalšímu zadlužení státu. Ačkoli definitivní verze již nepočítá s vydáváním obligací na financování projektů, stát si přesto na část programu bude muset půjčit.
Vůbec nejvíc peněz totiž má jít na rozvoj infrastruktury z mimorozpočtových fondů bydlení a dopravy. Jejich zdrojem jsou příjmy z privatizace, která se však zpožďuje. Letos měl dát FNM oběma institucím z privatizačních příjmů zhruba 35 miliard, ale zatím poslal jen desetinu.
"Na poslední příspěvek pro Fond bydlení ve výši 2 miliard jsme si již museli peníze půjčit. Další půjčky si už nemůžeme dovolit. Proto si fondy budou muset samy peníze půjčovat," sdělila mluvčí FNM Jana Víšková.
Vorlíček však soudí, že nedostatek peněz plán neohrožuje. "Je to dlouhodobá záležitost. A předpokládáme, že je natolik rozumná, že ať přijde jakákoliv další vláda, bude v ní v nějaké podobě pokračovat," řekl.
