Letošní úroda ovoce by měla meziročně vzrůst o 55 procent na nadprůměrných 185 184 tun. U meruněk, broskví, hrušek a malin se proti loňsku očekává dvojnásobná až trojnásobná sklizeň. Vyplývá to z odhadu sklizně provedeného Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ).
PODROBNĚ: Vývoj sklizně ovoce v Česku za poslední desetiletí |
Očekávaná sklizeň by měla být druhou nejvyšší od roku 2006, kdy sadaři sklidili 190 955 tun ovoce. Přes 180 000 tun se úrody ovoce poté přehouply již jen v letech 2008 a 2015, kdy činily 183 817 tun a 188 462 tun.
Největší nárůst bude u hrušní
U jabloní, které jsou hlavním ovocným druhem, se čeká meziroční nárůst sklizně o 48 procent na 150 279 tun s průměrným odhadovaným výnosem 23,03 tuny z hektaru. „V porovnání s pětiletým průměrem je to navýšení o 18 procent,“ uvedla mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. Druhým nejpěstovanějším druhem v produkčních výsadbách jsou slivoně, u nichž odhad sklizně proti pětiletému průměru vzrostl o 35 procent a meziročně téměř dvojnásobně na 8 544 tun.
Největší nárůst oproti pětiletému průměru se čeká u hrušní, a to o 68 procent na 10 712 tun. „Navýšení u hrušní není zapříčiněno jen dobrým letošním rokem, ale i věkovou strukturou tohoto druhu. Převážná část sadů je na počátku plodnosti a v plné plodnosti,“ uvedla Kršková.
Opačně tomu je u broskví, u nichž je většina výsadeb přestárlá. Letos očekávaná sklizeň broskví se přes meziroční nárůst z 428 na 1 059 tun nemůže srovnávat se sklizněmi před deseti lety na úrovni 3 000 tun.
U třešní se čeká proti pětiletému průměru nárůst sklizně o 48 procent na 3 124 tun, úroda meruněk by měla stoupnout o 36 procent na 2 477 tun. Višní by měli sadaři sklidit 6 683 tun, proti pětiletému průměru o 29 procent více.
Stále méně hektarů
V ČR je 13 979 hektarů produkčních ovocných sadů a jejich plocha se stále snižuje. Ještě v roce 2013 bylo v ČR téměř 18 000 hektarů sadů. Největší část výsadeb zabírají jabloně, a to 6 879 hektarů. Slivoně jsou na 1 928 hektarech. Roční výkon ovocnářství z produkčních sadů se v průměrném roce odhaduje na více než jednu miliardu korun. Včetně sezonních pracovníků dává ovocnářství práci zhruba 5 000 lidí.
Letošní velmi suché a teplé jaro se zatím negativně podepsalo na úrodě jahod a raných druhů třešní, které nebyly pod umělou závlahou. Zda bude mít sucho vliv na celkové hospodářské výsledky pěstitelů, rozhodne sklizeň jablek, které jsou hlavní ekonomickou komoditou českého ovocnářství. „Bude záležet na srážkách v nadcházejících měsících. Násada u jablek je velmi solidní, plody by při nedostatku vláhy byly malé,“ řekl nedávno ČTK předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Výše úrody v ČR nemá na ceny ovoce vliv, protože ceny v Česku se řídí evropským trhem. Záleží tedy na tom, jaká bude úroda v hlavních pěstitelských zemích EU. „Zdá se, že v řadě zemí bude sklizeň, až na některé výjimky, průměrná nebo mírně nadprůměrná,“ uvedl Ludvík. Předpokládá, že dosavadní vyšší ceny se vrátí na úroveň obvyklou před dvěma lety, než nastala neúroda kvůli mrazům ve většině zemí Evropy.
