Západoafrické Pobřeží slonoviny a sousední Ghana produkují 60 procent světové produkce kakaa. Každá z těchto zemí dvakrát ročně stanovuje cenu tohoto produktu pro nadcházející sklizeň, aby svým zemědělcům zajistila stabilní příjem. Naposledy se tak stalo na začátku dubna.
„Rád bych vám jménem prezidenta republiky oznámil, že cena za kilogram dobře fermentovaného, mletého a sušeného kakaa je stanovena na rekordních 2 200 franků (více než 84 Kč),“ prohlásil ministr zemědělství Pobřeží slonoviny před občany, z nichž mnozí propukli v jásot. Ghana proti tomu o pár dní později oznámila, že se její ceny nemění.
Hořká realita čokolády. Ceny kakaa zůstávají rekordní, menší podniky zavírají |
Příčiny je nutné hledat v rostoucích výrobních nákladech v západní Africe. Předně se prudce snížil objem sklizní, který byl loni v Ghaně poloviční oproti průměru. Podle vědců za to mohou klimatické změny, které ovlivňují vlhkost a teplo potřebné pro růst kakaovníků.
„Nejdřív prší, pak neprší a potom je horko. Vedro spálí kakaové boby a zabíjí rostlinu. Když ale zase pořád jenom prší, boby neuschnou a hnijí,“ řekl jeden z výrobců čokolády v Pobřeží slonoviny.
Výrobci čokolády se nedočkali zlevnění kakaa. Jeho cena už zase letí vzhůru |
Na vině jsou i vlnatky způsobující zduření výhonků kakaovníků, kvůli čemuž museli zemědělci pokácet už stovky milionů těchto stromů. Problémem je také nedostatečná pracovní síla nebo připravovaná směrnice EU, která stanovuje, že každé prodávané kakao musí pocházet z konkrétní farmy. To přinutí velké nadnárodní výrobce investovat do programů udržitelnosti, což zvýší jejich náklady.
Důsledkem proto může být, že výrobci čokolád budou zvyšovat ceny a zároveň snižovat velikost svých výrobků, snižovat podíl kakaa anebo jej nahrazovat jinou alternativou. Mohli by také naučit své zákazníky, aby si připlatili za kvalitnější čokoládu, dodal web.
Čokoládu tvoří laicky řečeno kakao a cukr, k nimž známé značky přidávají i mléko, palmový olej, emulgátory nebo aromata, jako je vanilka. Z každé tabulky čokolády, která se v Británii prodá za jednu libru (necelých 30 Kč), putuje výrobci obvykle 35 pencí a zemědělci asi šest pencí. Většina pěstitelů si pak vystačí s přibližně jedním dolarem (22 korun) na den.
