Restaurace na ně lákají také netradičními irskými jídly, hodně z drůbeže, současně nabízejí velikonoční pivní speciály, které jsou silnější, řekl Petr Míč z marketingu plzeňského minipivovaru Purkmistr.
Podle něj je po dvou letech covidového „půstu“ vidět, že zájem výrazně roste. Na zelenou barvu piva sází dlouhodobě také například brněnský pivovar Starobrno, náchodský Primátor, pražský Lobkowicz i minipivovar Zvíkov.
Minipivovar Purkmistr nabízí už od středy zelené pivo s jarní příchutí tří bylinek, které rostou hlavně v Irsku, mařinky, meduňky a máty. „Už ho nabízíme 14 let a během pár dnů je vypito. Letos jsem ho vyrobili výrazně víc, a lidé si ho tak mohou odnést i v lahvích i nechat stočit do malých KEG sudů,“ řekl Míč.
Vlastní recepty
Dále pivovar uvařil světlý čtrnáctistupňový speciál ISTR a nabízí také polotmavý patnáctistupňový Weizenbock. „Už od středověku se v období půstu pila silnější piva dodávající energii,“ uvedl. Receptury jsou podle vrchní sládkové Evy Strakové vlastní, výhradně z českých surovin a odlišné od jiných pivovarů.
Zelené pivo nabízí také třeba plzeňský klub Zach’s Pub v centru města a pivovar Belveder v Železné Rudě. Podle plzeňského pivovarského odborníka Josefa Krýsla, který za 14 let postavil v ČR i cizině 70 minipivovarů a provozuje pivovar Beer Factory, berou minipivovary zelená piva jako tahák k tomu, aby si konzumenti nakoupili a ochutnali další druhy.
„Stal se z toho zvyk, že je třeba to dodržovat. Já ho nedělám, protože mi kapacita nestačí a nemohu si dovolit prodávat zelené pivo bůhvíjak dlouho,“ řekl.
Na Velký pátek zůstanou obchody otevřené. Na Velikonoční pondělí lidé nenakoupí |
„Vaříme to, co mají lidi rádi. Ptali se na něj už minulý týden,“ řekla sládková Purkmistra Eva Straková. Podle ní se musí velikonoční piva nechat déle zrát, minimálně šest týdnů, a dává se do nich víc druhů sladu i chmele.
„Kvůli tomu, aby vynikla chuť i plnost,“ dodala. Straková řekla, že zelené pivo láká zákazníky nejvíc. „Dřív se ho báli a teď po něm lidi blázní. Nebojí se experimentovat,“ uvedla.
Prazdroj uvařil společně s Břevnovským klášterním pivovarem velikonoční speciál Popeleční Benedict, který připomíná začátek postního období před Velikonočními svátky.
„V dávné minulosti vařili mniši v klášterech v předvelikonočním období silná piva, která byla součástí jejich postního jídelníčku. Pivo bylo spolu s chlebem také zásadním zdrojem živin a kalorií během čtyřicetidenního půstu, a proto se o něm někdy říkalo, že se jí, nikoli pije,“ řekl mluvčí Zdeněk Kovář. Polotmavá třináctka s krémovou pěnou a čtyřmi druhy sladu včetně nakuřovaného se prodává v dubnu v tisícovce restauracích v Česku.
Dáváte si o Velikonocích speciální zelené pivo?
Menší množství než před pandemií
Brněnský pivovar Starobrno pro Čechy a Moravu rozvezl 3435 hektolitrů třináctistupňového speciálu, na Slovensko pak 350 hektolitrů.
Množství je menší než před pandemií, kdy pivovar pravidelně vyráběl
5 000 hektolitrů. V únoru, kdy vaření zeleného piva začínalo, totiž nebylo jisté, jaká omezení budou v době Velikonoc kvůli covidu platit.
Recept na třináctistupňový speciál znají jen čtyři lidé. Vaří se ze speciálního světlého ječného sladu, žateckého chmele poloraný červeňák a v přesně daný okamžik se do mladinové pánve přidává speciální bylinný výluh.
Pivovar prozrazuje pouze to, že jeho součástí je kopřiva a na jednu 500litrovou várku je zapotřebí asi pět litrů. Autorem receptury, kterou Starobrno 17 let používá, je bývalý sládek Petr Hauskrecht.
