Ministerstvo zemědělství uvádí, že se vejce budou moci skladovat v teplotách do 24 °C, což má přinést energetickou úsporu jak u zemědělců, tak obchodníků. V naprosté většině obchodů s klimatizací se tak už nebudou muset vejce ani přes léto uchovávat v chladicích zařízeních.
Mnohé obchody ostatně už nyní vejce nedávají do chlazeného prostředí, velká plata po 30 kusech by se jim tam ani nevešla. Často je ale nechávají v blízkosti mrazáků, kde je teplota nižší, takže podmínky vyhlášky splňují. V budoucnu by je mohly vystavovat i poblíž pokladen, aby byly případné slevové akce pro zákazníky nepřehlédnutelné.
V Brně odchovali vzácné ptáky z barevných vajec, servírují jim i trus rodičů |
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza připomíná, že zvýšení teplot se bude týkat i produkčních hal, balíren a skladů. Změna tak podle něj pomůže úplně všem.
Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé se změna vyhlášky řešila několik let. Přísnější přístup v minulosti prosazovali hlavně veterináři kvůli obavám z bakteriálních infekcí. Ty se však ani ve státech, kde se vejce v běžné teplotě neskladují, ve větší míře nerozšířily, současnou změnu tak podpořili.
Drůbežáři i obchodníci si na přísnost veterinářů dokonce stěžovali v dopise ministrovi zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL). „Z praxe víme, že kontrolováno je i dodržování těchto teplot (mezi 15 a 18 °C, pozn. red.) na farmách, kde jsou vejce skladována 24 hodin, a v prodejních stáncích farem, kde jsou prodávána vejce přímo z farmy. Takovéto legislativní omezení horní hranice skladovacích teplot je ovšem v Evropě výjimkou a vede k výraznému růstu nákladů českých producentů oproti jejich zahraniční konkurenci, a tedy i ke zhoršení konkurenceschopnosti českých producentů,“ informovali ministra zemědělství Gabriela Dlouhá a Tomáš Prouza.
A ministr jim dal za pravdu. V odpovědi, kterou má MF DNES k dispozici, stojí, že stát změnu vyhlášky připraví, díky snížení množství salmonel v chovech nosnic to bude možné. „Navýšení teploty nebude mít negativní dopad na bezpečné uvádění vajec na trh. Rovněž to odpovídá praxi sousedních zemí, například Německa, kde je teplota stanovena obdobně,“ napsal v dopise. Přípravu novely následně potvrdil redaktorovi MF DNES.
Konec podchlazených vajec
Dlouhá uvádí, že se změnou vyhlášky uspoří až desetina nákladů na chlazení. Doufá také, že bude několikaleté přechodné období, kdy budou moci producenti ještě používat starší předtištěné obaly, kde informují o nižších teplotách.
Podle Prouzy jde o správný příklad, jak stát může firmám pomoci snižovat náklady a lépe konkurovat zahraničí. „Nejde vlastně jen o to, že pro české producenty to bylo dražší, ale taky jim to omezovalo šanci dostat se na jiné trhy, protože tam často nechtěli česká vajíčka kvůli tomu, že z jejich pohledu byla zbytečně podchlazená,“ vysvětlil.
Řetězce urychlují konec „klecových“ vajec, zlomový bude příští rok |
Zejména v případě plastových obalů se podle Dlouhé také občas stávalo, že se kvůli přechodu z chladného prostředí do teplejšího častěji objevovaly plísně.
Ze salmonel u vajec pak podle ní nemusí mít zákazníci obecně tak velký strach jako například u masa. Do vnitřku vejce se bakterie nedostanou a v naprosté většině procházejí vajíčka dostatečnou tepelnou úpravou, aby bakterie zahynuly. Je ale stále potřeba zajistit, aby nedošlo ke křížové kontaminaci, například stejným nožem, při rozklepávání skořápky a krájení zeleniny, která se před konzumací tepelně neupravuje.
