(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Martina Čermáková

Jak jedí chudé rodiny? Před výplatou o chlebu, po ní pizza a ovoce

  • 549
Na jídlo a potřeby pro chudé může Česko čerpat 700 milionů korun z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Většina z toho jde na obědy školáků, další peníze putují na potravinovou a materiální pomoc chudým. Díky fondu vznikla i Úsporná kuchařka pro chudé, kterou nabízí ministerstvo práce.

Kuchařka pro chudé, která je ke stažení ve formátu pdf na webu ministerstva, je určena lidem bez peněz, ale pravděpodobně jen malou část z nich inspiruje. Ve způsobu, jakým se stravují chudí, jsou totiž velké rozdíly. Záleží na tom, jestli mají možnost si jídlo připravit a suroviny někde skladovat.

„Setkáváme se například s tím, že se jídelníček mění podle časového odstupu od výplaty. Po výplatě se jí dobře, rodina si dopřeje atraktivní jídlo – ať už pizzu, nebo ovoce – před výplatou se žije téměř jen o chlebu. Problém je samozřejmě v umění hospodařit s penězi,“ říká Jarmila Lomozová z Arcidiecézní charity Praha.

Právě to sociální pracovníci neradi vidí. V krizové situaci poskytne nezisková společnost potravinovou pomoc bez ptaní, ale později od maminek chce, aby se učily hospodařit s rodinným rozpočtem a dětem připravovaly vyváženou stravu. „Nemůžeme pomáhat člověku, který si z výplaty kupuje pizzu a jí v McDonald’s, a když mu peníze dojdou, přijde za námi pro potravinovou pomoc,“ dodává Lomozová. Uvědomělé maminky, které se o zdravé a vyvážené jídlo pro děti i přes svou těžkou životní situaci zajímají, se podle ní však najdou také.

Úsporná kuchařka z webu ministerstva práce a sociálních věcí.

Sestra Radima Ivančicová z Azylového domu svaté Terezie se už deset let stará o bezdomovce. „Někteří vybírají popelnice, někdo chodí do nízkoprahových center, kde jim rozdáváme jednoduché jídlo – polévku, chléb, čaj, kávu, jogurt. Mají rádi polotovary, co se dá venku jednoduše zalít horkou vodou, případně rohlík se salámem, paštiky a roztíratelné sýry,“ vyjmenovává. Na ulici na výživovou hodnotu jídla nikdo příliš nehledí.

„Naše spolupracovnice bez domova kladou velký důraz na to, že musí mít maso, ale už se neřeší, co je to za maso. Jestli to jsou kuřata, nebo konzervy. Je to předsudek celé společnosti. Zeleninová jídla nikoho nezajímají,“ říká Lenka Vrbová z pražské neziskovky Jako doma, která pomáhá ženám bez domova. Toto myšlení se snaží částečně zvrátit v jídelně Kuchařek bez domova v Praze 5, kde vaří pro veřejnost a zdarma pro lidi v krizové situaci veganská jídla.

Banány z banky

„Na ulici šlo o to, aby se člověk najedl, ne aby do sebe dostal vitaminy,“ říká paní Zuzana z Prahy, která byla na ulici v devadesátých letech, dnes je z ní sociální pracovnice. Podle ní je dnes situace trochu jiná. Z potravinových bank mohou lidé přes neziskovky získat i pomeranče, banány, jogurty.

Vzpomíná přitom na doby, kdy supermarkety neodevzdávaly povinně potraviny do potravinových bank, ale z přistavených kontejnerů bylo možné vylovit poklady jako pršut nebo anglickou slaninu ve vakuovaném balení. „Dnes se do těch popelnic často není možné dostat, zamykají to,“ říká.

Podle Českého statistického úřadu v tuzemsku loni bylo 960 tisíc obyvatel ohroženo příjmovou chudobou. To znamená, že měli k dispozici méně než jedenáct tisíc korun na měsíc.

„Nůžky mezi bohatými a chudými se rozevírají. Sice rostou platy, ale bydlení se také zdražuje. Po zaplacení nájmu řadě lidí zbude jen 2 000 korun měsíčně na jídlo,“ říká ze zkušenosti sestra Radima.