„Méně topit jsem se snažila už minulou zimu. Když jsem se ale dozvěděla, kolik peněz jde do kapsy Putinovi a že z toho pak platí zabíjení nevinných lidí, moje volba byla jasná. Vzít si doma svetr navíc není takový problém,“ říká studentka Marie, která má doma plynové topení a od začátku ruské invaze se pokouší topit co nejméně.
I kroky jednotlivců mohou mít dopad. „Snížení teploty o stupeň znamená úsporu zhruba 6 procent energie na vytápění,“ popisuje analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Oldřich Sklenář. Kdyby se ve všech budovách topilo o 3 stupně méně, znamenalo by to snížení spotřeby skoro o pětinu. Přitom z České republiky putuje každý den do Ruské federace v průměru 170 milionů korun za plyn a 104 milionů korun za ropu.
Podle Sklenáře se na plyn z Ruska dlouhodobě spoléhat nedá. „Energetické úspory v tuto chvíli nabývají strategického významu. Kohout může uzavřít Rusko i Evropská unie, na to bychom měli být připraveni. V takovém stavu se počítá každé procento,“ uvádí expert na energetiku Sklenář.
Od pátku za rubly, jinak jste bez plynu, hrozí Putin. Vydírání, zní z Evropy |
Evropa se může bez ruského plynu plně obejít za tři roky. Podle nové studie expertní společnosti Ember je do roku 2025 možné plně nahradit ruský plyn kombinací navýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů, tepelnými čerpadly a úsporami. Zbývající třetinu spotřeby by pokryl zemní plyn z jiných zdrojů za využití stávající infrastruktury.
Češi chtějí ruský plyn opouštět
Pro nahrazení ruského plynu je i česká veřejnost. V novém průzkumu společnosti YouGov dvě třetiny dotázaných Čechů a Češek uvedli, že si přejí, aby EU byla nezávislá na ruském plynu a ropě. Přes 80 procent lidí sdělilo, že považuje za důležité podporovat domácnosti v zateplování a instalaci tepelných čerpadel. Téměř 60 procent respondentů upřednostňuje zavřít existující uhelné a plynové provozy, nestavět nové a nahradit je obnovitelnými zdroji.
Češi dokonce méně topí. Podle průzkumu polovina lidí nastavuje domácí termostat o 1 stupeň Celsia méně a má zapnuté topení kratší dobu než dříve, u pětiny z nich rozhodnutí podnítila právě válka na Ukrajině.
Žádné platby, žádný plyn? Rusko se pustilo do velké hazardní hry |
Šetření společnosti YouGov se uskutečnilo mezi 18. a 22. březnem online na reprezentativním vzorku 503 dospělých respondentů. „Výzkum ukázal masivní zájem českých domácností o renovace budov a instalaci lokálních obnovitelných zdrojů,“ uvádí Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Začít u sebe
České domácnosti spotřebují asi čtvrtinu z celkového množství plynu, který se v Česku využívá. Přes 90 procent se každoročně doveze z Ruska. Kdyby se do spoření zapojila velká část domácností, daly by se tak ušetřit jednotky procent. Někteří z oslovených ale uvádí, že z jejich strany jde především o symbolické gesto. „Vím, že to nebude mít zvlášť velké dopady, ale chci udělat alespoň to nejmenší, co je v mých silách,“ doplňuje studentka Marie.
Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že spotřeba zemního plynu v Česku sice celkově roste, ale v domácnostech naopak pomalu v dlouhodobém měřítku klesá. Minulý rok například odběr plynu odhlásilo 8,4 tisíce lidí.
Rusko válku živí ropou a plynem. Ukrajinu postavíme zelenou, říká klimatoložka |
Cest, jak mohou lidé snižovat vlastní spotřebu, je hned několik. Některé z nich nabízí ekologická organizace Greenpeace. Nejsnazší je otočit kohoutkem u topení. „Lidé mohou doma stáhnout topení třeba o jeden stupeň, ale pokud topí na ‚trenýrkovou‘ teplotu, tak klidně i o víc stupňů. Dále mohou omezit cesty autem a tím svou spotřebu ropy, pokud jim to situace dovolí,“ navrhuje mluvčí organizace Lukáš Hrábek.
„Výhodou je okamžité snížení nejen spotřeby, ale i nákladů, což v současné době drahých energií a vysoké inflace bude pro spoustu lidí velká motivace,“ doplňuje. Smysl mají podle něj i dlouhodobější kroky, například nahrazování starých plynových technologií moderními, jako jsou kotle na biomasu, tepelná čerpadla a podobně.
Systémový problém
Největší efekt v oblasti úspor však mohou přinést systémové změny. Klíčové je téma zateplování budov. Díky němu mohou domácnosti snížit své výdaje za energie o více než polovinu a dostat se zhruba na třetinu své původní spotřeby. „V sektoru obytných budov je podle studií potenciál ke snížení spotřeby energie na vytápění o pětinu do roku 2030, do roku 2050 pak o polovinu,“ doplňuje Sklenář.
Se zateplováním by měl podle Greenpeace pomoci stát. „Chtěli bychom, aby se změnila pravidla pro dotace tak, aby zateplování bylo v dohledné době finančně dostupné i sociálně zranitelným skupinám obyvatelstva, tedy nízkopříjmovým domácnostem, seniorům a seniorkám, samoživitelům a samoživitelkám a dalším,” uvádí Hrábek.
Válka zvedá zájem o energetickou soběstačnost, firmy berou střechy útokem |
Analytik Sklenář dále hovoří o nutnosti širší adaptace konceptu energetického managementu neboli pravidelného sledování, vyhodnocování spotřeby a přijímání navazujících opatření.
Díky tomu mohou firmy, instituce a další subjekty získat přehled, kde spotřebovávají nadměrné množství energie a zároveň výrazně ušetřit náklady. „Stát by měl motivovat k energetickému hospodaření, rozšiřovat již existující programy a využívat na to prostředky z obchodu s emisními povolenkami,“ navrhuje expert.
Příležitost pro zelenou transformaci
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu vznikla řada iniciativ vybízejících k omezování spotřeby ruských zdrojů. Na sociálních sítích nasbíraly stovky příznivců. Jednou z nich je projekt 3 stupně pro Ukrajinu české pobočky organizace Extinction Rebellion, která vyzývá Čechy topit na 18 stupňů. „Chceme vyjádřit solidaritu s postiženými civilisty a vyvinout skutečný tlak na Putinův režim,“ popsala motivace výzvy mluvčí hnutí Veronika Holcnerová.
Organizaci jde především o dlouhodobé změny. Ve své výzvě požadují, aby vláda dočasně zavedla topení na zákonné maximum všude tam, kde se využívá plyn. Například v kancelářích by to znamenalo teplotu 20 stupňů Celsia. „Podobná opatření by se mohla následně využívat i do budoucna. S postupující klimatickou krizí budeme muset přijít nejen s technologických přechodem z fosilních zdrojů na jiné, zároveň budeme muset energii spořit,“ dodává Holcnerová.
Důvody spojené s klimatem zmiňovali i někteří respondenti. „Bydlím v Praze ve spolubydlení a topíme naprosto minimálně. Se snižováním spotřeby energií na vytápění jsem začal již před delší dobou. Hlavním důvodem byla klimatická krize. Nižší teplota mi nevadí, stačí se doma více obléct,“ uvádí například student práv Andrej Lizoň.
Infografika Potenciál vybraných způsobů snížení emisí v ČR od autora Fakta o klimatu, licencováno pod CC BY 4.0
Omezování spotřeby tak jde ruku v ruce se zelenou transformací. Spalování fosilních paliv totiž způsobuje uvolňování skleníkových plynů do ovzduší a následné oteplování planety. To může mít fatální následky v mnoha regionech včetně České republiky, jak popisuje poslední zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Existuje tak politická shoda, že kvůli vyhnutí se nejhorším scénářům klimatické změny je třeba špinavé zdroje opouštět.
Pro Českou republiku to znamená odklon od uhlí, plynu a přechod na jiné zdroje. K tomu se podle odborníků naskýtá ideální příležitost právě teď. Ruský plyn a uhlí sice bude nutné částečně nahradit stejnými surovinami dovezenými odjinud, část spotřeby však mohou pokrýt úsporná opatření a obnovitelné zdroje.
Rozvoj komunitní energetiky slibuje vláda v programovém prohlášení. Ještě letos zamýšlí předložit dlouho očekávaný energetický zákon, k jehož implementaci Česko zavazuje evropská směrnice.
České plány pokulhávají
Koncepce pro transformaci českého teplárenství ale zatím s přílišným rozvojem čisté energie nepočítají. Částečně naopak stojí na plynu. Například podle posledního návrhu na provozní podporu formou takzvaného zeleného bonusu na příští tři roky má jít drtivá většina peněz právě do plynových tepláren. Na plynové zdroje má putovat i část podpor v rámci Modernizačního fondu.
Redakce iDNES.cz požádala o vyjádření také ministerstvo průmyslu a obchodu. Do uzávěrky článku však na zaslané dotazy nereagovalo.
„České teplárenství by mělo hledat cesty, jak se dostat ze závislosti na uhlí i bez této energetické komodity (zemního plynu, pozn. red.). Prioritou by zde mělo být maximální zapojení obnovitelných zdrojů, rozvoj energetických komunit, energetické úspory v budovách a větší zapojení technologií, jako jsou tepelná čerpadla,“ dodává na závěr Šimon Batík z Centra pro dopravu a energetiku.
