Dodavatelské trasy pro léky na rakovinu i další přípravky, které vyžadují chlazení, jsou v ohrožení. Farmaceutické firmy musí přesměrovávat lety a hledat pozemní alternativy dopravy, informovala agentura Reuters.
Země Perského zálivu jsou silně závislé na dovozu, přičemž některé léky mají krátkou trvanlivost a vyžadují přísně kontrolovaný chladicí řetězec, což ztěžuje jejich přepravu po souši. Jeden z manažerů po vypuknutí konfliktu upozornil, že alternativní „chladicí koridory“, tedy dopravní trasy s kontrolovanou teplotou, nelze vytvořit ze dne na den a nejsou vždy dostupné.
Podle Dorothey Becherové z firmy Kuehne+Nagel směřovaly v prvních týdnech konfliktu léky do Džiddy, Rijádu a Ománu a následně se využívala pozemní doprava do cílových destinací. „Zatím nevidím riziko, že by zásoby dramaticky klesly,“ uvedla. Podle ní má zdravotnický materiál prioritu. Udržet dodávky v chodu je však neustálý boj.
Tady rozhoduje Írán. Hormuzským průlivem proplují jen vybrané tankery |
To znamená delší dobu přepravy, vyšší náklady na palivo i větší využití suchého ledu pro udržení nízké teploty, což zvyšuje celkové náklady na dopravu. Problémy v dopravě mohou navíc ovlivnit i nepřímé součásti výroby léčiv, například nedostatek uzávěrů lahviček, plastů pro infuzní vaky či obalových materiálů.
„Nejde vždy o nedostatek samotného léku. Někdy chybí jen drobnost, jako je uzávěr lahvičky, ze které se dávka odebírá,“ uvedl analytik David Weeks.
Tlak na trasách do Evropy
„Situace na Blízkém východě zvyšuje tlak na některé logistické trasy. Sem patří snížená kapacita letecké nákladní dopravy v důsledku uzavření letišť v regionu, které jsou důležitými přepravními uzly ve spojení Evropy a Asie,“ potvrzuje mluvčí České asociace farmaceutických firem Eva Zahradnická.
Zejména Dubaj představuje hlavní nákladní uzel spojující Evropu s Asií a Afrikou. Část léků mířících do Evropy se totiž přepravuje právě přes letiště v Dubaji nebo Dauhá. Farmaceutické společnosti jsou proto nuceny řešit situaci jinak. Některé přesměrovávají lety, jiné hledají pozemní cesty.
Nad hlavou jsem napočítal dvacet dronů. Hormuz je pro námořníky smrtelná past |
Problematická je totiž i lodní doprava. „Další tlaky, které se na toto omezení nabalují, jsou zpoždění při provádění kontrol kvality a delší přepravní časy způsobené zejména omezením v Hormuzském průlivu nebo Suezském průplavu,“ vyjmenovává Zahradnická s tím, že i farmaceutům rostou náklady na energie, palivo či pojištění.
Hledání alternativ
Možné důsledky situace na Blízkém východě na globální dodavatelské a logistické řetězce léčiv monitoruje ministerstvo zdravotnictví s členskými společnostmi Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. V případě problému totiž existuje alternativní řešení.
„Dodávky léčiv jsou zajišťovány prostřednictvím více logistických tras a přepravních uzlů,“ uvádí výkonný ředitel asociace David Kolář. Pokud dojde v některé části přepravní sítě ke komplikacím, společnosti hledají alternativní řešení tak, aby byl vliv na pacienty co nejmenší.
Návrat stabilního světa je spíš zbožné přání. Bod zlomu přijde v dubnu, říká ekonom |
„V tuto chvíli neevidujeme informace, že by bylo nutné taková mimořádná opatření ve vztahu k dodávkám do ČR ve větším rozsahu aktivovat,“ dodává Kolář. „Zatím nepozorujeme žádné problémy v zásobování léčivy, které by bylo možné přičíst na vrub situaci na Blízkém východě,“ přidává se i šéf Asociace velkodistributorů léčiv Tomáš Votruba.
Podle Evy Zahradnické výrobci generických léčiv obvykle nefungují v režimu just-in-time, ale udržují svoje zásoby v objemu několika týdnů až měsíců. Krátkodobé výpadky v dopravě tak systém zpočátku dokáže absorbovat tím, že jede na rezervy.
Pokud by se ale situace na Blízkém východě protahovala, mohlo by k výpadkům docházet. „Zda současné dění povede ve střednědobém horizontu k problémům v zásobování, závisí především na délce a intenzitě napětí v blízkovýchodním regionu,“ uzavírá šéf Asociace velkodistributorů léčiv Tomáš Votruba.
