V současnosti musí obchodník přijímat hotovost s výjimkou případů uvedených v zákoně. Problém je ale v tom, že za neuposlechnutí nehrozí žádná sankce. To by bylo podle Oldřicha Dědka, člena rady České národní banky, změnit.
„Doporučujeme spíše novelu zákona o oběhu mincí a bankovek, jehož součástí by měla být i sankce, která se uloží subjektu, který by hotovost odmítl. Zda to povýšit na ústavní rovinu, to je úkol pro ústavní právníky. My se domníváme, že by to šlo řešit na úrovni zákona, ale je to na zákonodárcích,“ míní Dědek.
Upozornil, že pokud se problematika vyřeší ústavní cestou, tak to možná problém nevyřeší. Zásadní podle něj totiž je právě zavedení sankcí, které zatím chybí.
„Adresátem práv listiny je moc veřejná. Úprava plateb hotovostí ale směřuje do prostoru soukromého práva. Vzniká otázka, jestli listina je vůbec vhodným nástrojem, který by měl řešit vztah mezi dvěma soukromými subjekty. Souhlasím s Oldřichem Dědkem, že novelizace by byla adekvátní cesta. V evropském kontextu nevidíme stát, kde by toto upravovala ústava. Například Dánsko toto velmi podrobně upravuje v zákonech,“ nabízí svůj pohled Jiří Georgiev, náměstek ministra financí.
KOMENTÁŘ: Placení hotovostí jako ústavní právo? Určitě ano! |
Na to ale reagoval Jan Skopeček, místopředseda Poslanecké sněmovny. „Peníze vydává stát, je to proto jeho úkol tuto oblast upravovat. Peníze jsou státní instrument, není to produkt soukromého sektoru,“ míní Skopeček.
Aktuálně návrh prošel prvním čtením v Senátu a měl by měnit Listinu základních práv a svobod. Jeho hlavní idea podle předkladatelky Jitky Chalánkové je, že digitalizace pomáhá, ale nikdo k ní nemá být nucen. „Během psaní Listiny nebylo možné předpokládat, že toto bude nutné. Člověk má právo se rozhodnout, jak chce platit,“ obhájila návrh Chalánková.
„Česká národní banka by měla být daleko aktivnější. Nikdo bankám nebrání v tom, aby si například volně měnily online prostředí. Internetové bankovnictví i mobilní aplikace se stále mění. Například musím mít chytrý telefon, abych mohl bankovnictví vůbec obsluhovat,“ uvedl právník Jan Kudrna z Katedry ústavního práva Právnické fakulty UK.
Podle něj toto nahrává bankovním podvodům, které jsou v poslední velmi rozšířené. „Tady vidím velkou pasivitu veřejné moci. Má být dáno, že internetové bankovnictví nemůže banka měnit anebo má mít povinnost dát každému vědět, jaké má ochranné znaky na svém internetovém bankovnictví.
Šedá ekonomika a hotovost nemají souvislost
Hlavní ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný upozornil na to, že ekonomické výzkumy nepotvrzují žádnou příčinnou souvislost mezi šedou ekonomikou a hotovostí. „Výzkumy dokládají, že odhadem asi deset procent hotovosti se využívá ke stínové ekonomice, což nemusí být nutně protizákonné jednání,“ upozornil.
Slaný také doplnil, že například Německo, kde je hotovost stále rozšířená, má velmi nízký podíl šedé ekonomiky. Zároveň Švédsko, kde využívání hotovosti je nižší, má přitom šedou ekonomiku rozšířenější než v Německu. „Je bláhové myslet si, že bez oficiální hotovosti by na černém trhu nevznikla nová hotovost. Výzkumy dokládají, že když nějaké společnosti hotovost chybí, vytvoří si vlastní,“ vysvětlil Slaný.
„V celé Evropě sílí spotřebitelská hnutí za zachování hotovosti. K tomu se přidávají požadavky na bezplatný přístup k vlastní hotovosti a také zajištění spravedlivého a vyváženého rozmístění možností výběru hotovosti,“ říká ředitelka společnosti dTest Eduarda Hekšová s tím, že je pro novelizaci aktuální právní úpravy.
