Podle materiálu, který ministryně vládě předvedla a který mají k dispozici Lidové noviny, by měly šetřit všechny resorty. Nejvíce doprava, která oproti plánu pravděpodobně přijde o 9,5 miliardy. Kvůli takovému škrtu by podle ministra dopravy Dana Ťoka (ANO) možná nebyl stát schopen dokončit některé rozestavěné projekty. „Beru ten materiál jako vstup do debaty,“ řekl.
Jednou z nejvýznamnějších položek úsporných opatření je propuštění deseti procent státních zaměstnanců, o kterém již Schillerová dříve mluvila (více v článku Musíme šetřit, vyhlásili Babiš a Schillerová. Navrhli propouštění úředníků). Dále plánuje ministryně šetřit na tzv. užších pracovních výdajích, odkud plánuje získat přes 7 miliard.
Šetřit bude stát i na investicích a podpoře občanům. Například projekt Nová zelená úsporám podle Lidových novin přijde o 40 % peněz. Stát pak také plánuje ukončit podporu ztrátových regionálních železničních spojů, do nichž ročně nalije tři miliardy.
Stát vybere méně
Zvýšení rodičovského příspěvku v příštím roce bude stát pravděpodobně stát 11 miliard, navýšení důchodů pak 6,6 miliardy, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO). Pokrýt tyto a další nové výdaje však bude těžší než dosud.
Stát totiž podle předpokladů v roce 2020 vybere na daních o více než 13,5 miliardy méně než letos. Navíc ještě přijde o zhruba 8 miliard ze sociálních odvodů a tři miliardy z rozpočtu odsaje zrušení karenční doby. Dohromady budou podle Lidových novin příjmy státu o téměř 50 miliard nižší než dosud.
Státu tak nejspíš nezbude než hledat nové zdroje příjmů. Na koaliční radě se mimo jiné ozvaly i návrhy na změnu zdanění tvrdého alkoholu, zavedení poplatků za vytěžené suroviny nebo nové danění hazardu.
Zpomaluje celá Evropa
Česko přitom není jediným státem, který v příštím roce bude muset šetřit. Evropská komise totiž snížila odhad růstu celoevropské ekonomiky o 0,6 procentního bodu na 1,3 % pro letošek a na 1,6 procenta pro příští rok, informuje agentura Bloomberg.
„Většina eurozóny ztrácí na tempu růstu,“ stojí v prohlášení Evropské komise. Podle ní je na vině především pomalejší růst celosvětových trhů a nejistota kolem nových obchodních regulací.
