Ozdravit sektor od dotovaných přebytků by měla dobrovolná likvidace 400 000 z dosavadních 3,4 milionu hektarů vinic. S odchodech slabších výrobců z branže by měly jako v případě reformy trhu s cukrem pomoci kompenzace až 2,4 miliardy eur (68 miliard Kč) v příštích pěti letech.
"Ročně utrácíme půl miliardy eur na destilaci přebytků vína - to je vůbec nejdražší způsob výroby lihu, hotové mrhání penězi evropských poplatníků," prohlásila komisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Bölová.
Finanční obálka s 1,2 miliardy eur dotací pro evropské vinaře se ani po reformě nemá ztenčit, ale peníze je podle komisařky třeba vynakládat efektivněji na odvrácení krize ohrožující evropské víno. Konkrétní výši kompenzačních plateb však neuvedla, pouze dala najevo, že by se měla podle podle regionů lišit.
EU produkuje asi tři pětiny vína na světě, vinařství přímo živí 1,5 milionu lidí. Unie je současně největším vývozcem i dovozcem vína na světě, ale zatímco unijní export v posledních letech vzrostl o pětinu, výrobci z USA, Chile, Jižní Afriky, Austrálie či Nového Zélandu svůj export na evropský trh znásobili. Časem by se unie podle komisařky mohla stát čistým dovozcem.
Reforma počítá se sázkou na kvalitní vína, a to včetně zrušení destilace z přebytků laciného vína či zákazem přislazování, jakož i zjednodušením evropských vinět, aby se systém stal zákazníkům pochopitelnější.
Dnešní návrh EK představuje pouze první výstřel v bitvě o reformu, kterou čeká schvalování členskými státy a v Evropském parlamentu. Konkrétní legislativní předlohy míní komisařka předložit na přelomu roku a doufá, že by se nový režim mohl rozběhnout v roce 2008.
