Na konci třetího čtvrtletí letošního roku měla Česká republika 10 682 029 obyvatel. To je o 19 748 méně než na začátku letošního roku. „Takto výrazný úbytek počtu obyvatel lze přirovnat k situaci, kdy vymře celé okresní město o velikosti Berouna,” říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Velkou roli v poklesu obyvatelstva hraje pandemie. „Počet obyvatel naší země začal rychle klesat. Alarmující jsou počty zemřelých lidí. Zneklidňující je i skutečnost, že z naší země odchází více lidí než se k nám stěhuje. Oproti předchozím rokům se jedná o zásadní změnu trendu,“ dodává Křeček.
Důvodů, proč má Česko o tolik méně obyvatel je ale hned několik. „Pandemická nadúmrtnost je na vině jen zčásti. Projevovala se zejména v první letošním čtvrtletí, kdy se nákaza onemocněním covid-19 šířila ještě z velké části neproočkovanou populací. Česko tak bohužel navázalo na nejsmrtelnější rok ve své historii, rok 2020, kdy zemřelo přes 129 tisíc osob, nejvíce od roku 1993, “ říká hlavní ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda.
Za prací spíše do Německa
V letních měsících letoška pak ale úbytek obyvatelstva způsobilo také to, že počet vystěhovalých osob převýšil počet přistěhovalých. Zahraniční migrace způsobila ve třetím letošním čtvrtletí ztrátu 1,5 tisíce osob a takovéto saldo migrace je značně nepříznivé z ekonomického hlediska.
Podnikům kvůli covidu scházejí zaměstnanci, výrobu komplikují karantény |
„Obtížné podmínky zaměstnávání cizinců, například Ukrajinců, které jsou klíčovou příčinou vzniku negativního salda, totiž dále utahují podmínky na již tak utaženém tuzemském trhu práce. Ten vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, a dokonce v zemích OECD,” vysvětluje Kovanda Lukáš Kovanda.
„Navíc Česká republika začala přicházet o obyvatele i kvůli stěhování. Za tři čtvrtletí letošního roku se z naší země vystěhovalo o 1 535 lidí více, než se k nám nastěhovalo. To je oproti předchozím rokům zásadní změna,” doplňuje Křeček.
Babyboom se nekoná a populace stárne
Covidová krize navíc ani nevedla k vyšší porodnosti, jak se původně předpokládalo. Za tři čtvrtletí se jich narodilo 84 719, což bylo o 465 více než ve stejném období předchozího roku. Přitom zemřelo pouze 182 dětí ve věku do jednoho roku, což naši zemi řadí mezi nejlepší v eliminaci úmrtnosti po porodech.
Pokles obyvatel ale ekonomice způsobuje plno potíží. „Nejvíc to cítíme na trhu práce, kde změna dlouhodobé i krátkodobé migrace znemožňuje plné zotavení ekonomiky. Chybí nám především lidé z Ukrajiny, kteří často nyní míří do Německa, kde mají liberálnější podmínky pro pracovní migraci,” říká ekonomka Helena Horská.
Lepší než Španělé a Portugalci. Životní úroveň Čechů se zlepšila![]() |
„Na trh práce navíc vstupují slabší ročníky, takže máme nedostatek odborníků a je tu velký boj o talenty. Navíc se zvyšuje i průměrný věk, ale délka kvalitního života ve zdraví zůstává stejná. Hodně se tedy začíná projevovat fenomén sendvičových rodin, kdy lidé, kteří ještě živí své potomky, musí třeba omezit zaměstnání, protože potřebují pečovat o nemocného rodiče. Tím pádem se pak může stát, že v nejvíce produktivním věku ve své kariéře nepracují na plný úvazek, což opět přispívá k nedostatku lidí na trhu práce,” říká Horská.
S tím souhlasí i ekonom Jan Švejnar. „Myslím si, že snižování populace je snad dočasné a až ustane covid, situace se zlepší. Je však pravda, že náš přírůstek na základě porodnosti není dostatečný a také bude muset dojít ke zvýšení věku odchodu do důchodu, jelikož může jinak hrozí nedostatek lidí na trhu práce,” říká.
Podpora rodin je nutná
Více než porodnost je ale podle mnohých spíše na místě řešit otázku podpory rodin. „Ve výsledku je u nás porodnost stejná či ještě lepší než ve většině zemí ve V4 nebo postsovětských zemích. V zahraničí se ale ukazuje, že porodnost roste především v momentě, kdy je pro mladé lidi dostupná předškolní péče. Pokud budou ženy vědět, že mohou třeba po roce nastoupit zpět do práce a dítě mohou dát do jeslí, které nejsou předražené a je tam dostatek míst, spíše si děti pořídí,” říká ekonom Michal Prokop.
„Další důležitá věc, abychom pomohli růstu počtu obyvatel je také lepší podpora pro agenturní pracovníky a jejich rodiny. Plno agenturních pracovníků třeba z Ukrajiny či Mongolska tu žijí bez rodin, jelikož není podpora vzdělávání pro děti cizinců. Kdyby například firmy, které využívají zahraniční pracovníky přispívaly na vzdělávání jejich dětí, kteří se naučí česky a do budoucna tu třeba zůstanou, myslím si, že by to bylo fér,” uzavírá Prokop.