Firmě se podařilo od investorů získat 7,5 milionu eur (194 milionů korun), uvedla agentura AP.
Mezi investory figuruje hlavně investiční firma M Ventures, která patří farmaceutické společnosti Merck, a evropský zpracovatel masa Bell Food Group. Menším investorem je také Glass Wall Syndicate, což je skupina, která podporuje několik společností zaměřených na pěstování masa či masové náhrady.
Mosa Meat v minulosti obdržela také jeden milion eur od spoluzakladatele společnosti Google Sergeye Brina. Firma doufá, že se jí podaří začít prodávat první produkty v roce 2021. První by mohlo být mleté hovězí na burgery. Jejím cílem je dosáhnout výroby masa o dva až tři roky později, přičemž cena jednoho plátku masa na hamburger má činit zhruba jeden dolar (22 korun).
Ekologové však varují, že rostoucí spotřeba masa ve světě, zvláště v rozvíjejících se zemích jako je Čína, není udržitelná. Hovězí, vepřové a drůbeží totiž vyžadují mnohem větší zdroje než rostlinné bílkoviny. Krávy také produkují obrovské množství skleníkových plynů, které přispívají ke globálnímu oteplování.
Vyrábět maso, které vypadá, je cítit a chutná jako skutečné maso je velká výzva. Mosa Meat využívá malé vzorky buněk odebraných z živých zvířat. Tyto buňky jsou krmeny živinami tak, aby se rozvinuly a vytvořila se z nich vlákna svalové tkáně. Firma tvrdí, že z jednoho vzorku může vyrobit až 80 tisíc takzvaných čtvrtlibráků, jak se označují hamburgery, které před zpracováním váží čtyři unce (113 gramů).
Spolu s množstvím začínajících i zavedených hráčů v odvětví, kteří chtějí v příštích letech začít vyrábět uměle vypěstované maso ve velkém, se také rozpoutala bitva o termíny, které se používají při popisu těchto produktů. Někteří zastánci tvrdí, že by se měly tyto produkty nazývat čisté maso. Podle odpůrců z tradičního zemědělského sektoru je mnohem vhodnější umělé maso.
