Šéf hospodářské komory Vladimír Dlouhý se obává, že kvůli eskalaci situace v zemi se může přerušit vydávání krátkodobých i dlouhodobých víz. Ostatně na velvyslanectví v Kyjevě se tak podle něj už stalo.
„Je nutné dopředu počítat s možností, že nebude možné zajistit další dlouhodobě požadovaný počet nových žádostí od zaměstnavatelů,“ upozorňuje Dlouhý. Od vlády požaduje, aby držitelé krátkodobých víz měli možnost získat dlouhodobá víza v Česku a nemuseli se vracet na Ukrajinu.
Po zjednodušení postupů pro zaměstnávání cizinců volají firmy dlouho. A nemusí jít zrovna o Ukrajince, byť právě ti patří mezi českými šéfy k nejžádanějším. Pracovní trh Evropské unie k nalezení vhodných zaměstnanců nestačí.
Řemeslo má zlaté dno
„Mezi nedostupné profese patří elektrikář nebo svářeč. Proto bychom uvítali zjednodušení procesu náboru zaměstnanců i mimo Evropskou unii,“ říká výkonný ředitel skupiny BR Group Petr Mitura.
Výpadky dodávek ropy a plynu Evropa na čas ustojí. Náhradu za Rusko však nemá |
„Proces zajištění pracovníků mimo EU, kde ještě jsou k dispozici, je výrazně náročnější na administrativu, a především na čas, protože od myšlenky po samotný nástup zaměstnance uplyne i několik měsíců,“ říká ředitel pro personální záležitosti Liberty Ostrava František Šourek. Z Ukrajiny pochází aktuálně dvacet kmenových zaměstnanců huti.
Vláda podle včerejších slov ministra vnitra Víta Rakušana zvažuje úpravu pravidel pro usnadnění dlouhodobého pobytu ukrajinských občanů. V Česku pracuje podle statistik úřadů práce bezmála 200 tisíc Ukrajinců, jejich počet za poslední dva roky stoupl o 38 procent. Z Ukrajiny je v Česku každý čtvrtý zaměstnaný cizinec.
„Vnímáme, že je u těch lidí nervozita, nevědí, co se děje. Původně měli v plánu se teď stáhnout domů, protože je čekají Velikonoce, což je pro ně velký svátek. A máme obavu, že už jim pak nikdo vízum zpátky nevystaví. Myslím, že budou plány s Velikonocemi hodně přehodnocovat,“ řekl ČTK ředitel divize 6 firmy Metrostav pro Jihočeský kraj Martin Stašek.
Jak Česko obchoduje s Ruskem a Ukrajinou.
Zmražená jednání i obchody
Ukrajinští pracovníci jsou pro podnik důležití, obsazují 60 procent dělnických pozic. Pokud Ukrajinci kvůli konfliktu začnou opouštět svou zemi, mohly by z toho české firmy paradoxně těžit.
Současná situace komplikuje život také firmám, které s Ukrajinou či Ruskem pravidelně obchodují. Mají obavy především z nových sankcí, s nimiž přichází Evropská unie a USA. A to zejména pokud by se dotkly finančních transakcí.
Veškerá obchodní jednání s ruskými firmami jsou nyní paralyzována. Obchodníci vyčkávají, co se bude dít. Není jasné, jak dlouho bude tato situace trvat.
Ruský komentátor: Putina je třeba naprosto izolovat, dialog není možný |
„Nikdo neví, co bude. Je strach cokoliv rozjíždět nebo v něčem pokračovat. Všichni doufají, že to nebude na dlouho. Velké obavy panují ve finanční sféře ohledně financování zahraničních projektů, ve kterých figurují ruské banky. Zahraniční partneři by se pak logicky nemuseli dostat k platbám, a proto ani jedna z obchodních stran nechce nyní dělat unáhlené kroky,“ shrnuje majitel firmy, která má s Ruskem obchodní vztahy.
Pokud jde o suroviny, z Ukrajiny se dováží velká část železné rudy, která se zpracovává v tuzemských hutích. „Situaci na Ukrajině sledujeme s obavami, ale všechny dodávky do Česka zatím tečou. Hutě jsou navíc předzásobené, aby mohly pokračovat ve výrobě, pokud by došlo k výpadkům v dodávkách,“ říká šéf Ocelářské unie Daniel Urban.
Hutě se podle něj začaly poohlížet po rudě i jinde, ale dodávky z Ukrajiny jsou pro ně ekonomicky nejvýhodnější. Naleziště Kryvyj Rih (Krivoj Rog) na jihu Ukrajiny je k Česku nejblíže, surovina se navíc dopravuje levněji po železnici. Dopravu ze vzdálenějších částí světa nyní prodražují vysoké náklady na námořní přepravu. Pokud jde o odbyt hotových výrobků, nepředstavují pro české oceláře Rusko ani Ukrajina významný trh.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok uvedl, že konflikt bude tlačit inflaci nahoru. A to především kvůli vyšším cenám plynu a ropy. Zároveň podle něj negativně ovlivní růst ekonomiky. Evropští politici však mají za to, že ekonomické důsledky krize ustojí. „Mír a svoboda v Evropě nemají žádnou cenovku. S finančními následky počítáme,“ říká například šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková.
