Uplynulý víkend zažila Ukrajina další masivní útok zaměřený na energetickou infrastrukturu, následkem kterého byly přerušeny dodávky elektřiny v několika regionech.
Rusko vyřadilo z ukrajinské energetické infrastruktury asi 9 gigawattů (GW), konstatovala přednedávnem předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Naším cílem je obnovit kapacitu 2,5 GW, což je 15 procent ukrajinských potřeb,“ potvrdila šéfka Evropské komise s odkazem na navrhované opravy za pomoci EU.
Masivní ruský vzdušný útok na Ukrajinu ničil energetiku, vzlétly i polské letouny |
Sekretariát Energetického společenství (ECS) ve spolupráci s ukrajinským ministerstvem energetiky spravuje Ukrajinský fond na podporu energetiky (UESF), na jehož kontě bylo na konci října celkem 768 milionů eur. Peníze pocházejí od více než šestnácti mezinárodních dárců včetně 240 milionů eur specificky přidělených na projekty, které mají pomoci Ukrajině přežít nadcházející zimu.
Konkrétní finanční příspěvky z Evropské unie, Německa a Spojených států umožňují instalaci 220 MW kapacity distribuované výroby plynu, opravu 1,8 GW poškozených tepelných elektráren a obnovu životně důležité infrastruktury obnovitelné energie, uvádí webová stránka fondu.
„Prostřednictvím Ukrajinského energetického podpůrného fondu dárci financují obnovu přibližně 50 procent prioritních výrobních kapacit, které mají být přidány do sítě na zimu 2024/2025, jak určily ukrajinské úřady,“ uvedl přednedávnem ředitel ECS Artur Lorkowski.
Česko jako stát mezi předními dárci sice nefiguruje, nicméně zdecimovanému ukrajinskému energetickému sektoru pomáhá řada českých firem. Jednou z nich je i společnost GENTEC CHP, která od října 2023 do července 2024 dodala Ukrajině s pomocí mezinárodních fondů již 30 kogeneračních jednotek o celkovém výkonu 17 MW.
Na Ukrajině se kogenerační jednotky osvědčily. Firma z Brna jich vyvezla desítky |
„Další desítky jednotek jsou nyní zasmluvněny, vyrábí se a průběžně je na Ukrajinu dodáváme. Celkový objem dodávek na Ukrajinu už dosahuje téměř jedné miliardy korun,“ uvedl pro iDNES.cz Václav Klein, jednatel společnosti. Jak dodává, kogenerační jednotky představují klíčovou technologii pro udržení kritické infrastruktury v chodu a zvyšování bezpečnosti ukrajinské energetiky, kterou jsou právě decentralizované zdroje energie a tepla. Dodávky společnosti GENTEC CHP financují různé struktury Světové banky, OSN, EU, US AID, ale i přímo různé vlády evropských zemí.
Dalším významným energetickým projektem pomoci Ukrajině je větrná elektrárna Oriv, nacházející se ve Lvovské oblasti, kterou letos v září dokončila společnost Moravské naftové doly (MND). Elektrárna ročně vyrobí skoro 162 gigawatthodin elektřiny, což pokryje spotřebu více než 50 tisíc domácností. Projekt s výkonem 59 megawattů MND a ukrajinské firmy Eco-optima vyšel na 61,5 milionu eur ( přes 1,54 miliardy korun).
Vyšší export nebude stačit
Od 1. prosince Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny ENTSO-E zvyšuje exportní kapacitu na Ukrajinu a do Moldavska z dosavadních 1,7 gigawattů na 2,1 GW. Mluvčí úřadu Christelle Verstraeten uvedla, že zvýšení exportu představuje celkovou kapacitu dostupnou pro přeshraniční obchod v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku. „Bude rozděleno na každou hranici podle pravidel dohodnutých mezi provozovateli přenosových soustav,“ řekla pro agenturu Reuters.
Podle odborníků však bude i tato pomoc nedostatečná. Očekává se, že v průběhu nadcházející zimy vzroste poptávka po energiích na Ukrajině na 18,5 GW ve srovnání s letními měsíci, kdy se tamní spotřeba pohybovala kolem 12 gigawattů. Navzdory návratu do provozu jaderných bloků z údržby v létě a elektřiny dovezené z Evropské unie by mohl podle Mezinárodní energetické agentury letos v zimě dosáhnout deficit dodávek elektřiny na Ukrajině přes 6 gigawattů.
Od března 2025 budou moci provozovatelé sítí měsíčně přehodnotit limit komerční kapacity mezi Evropskou unií a Ukrajinou a Moldavskem. Ukrajina a Moldavsko jsou synchronizovány s kontinentální evropskou energetickou soustavou od března 2022.
Obavy z tuhé zimy
Topná sezona začala oficiálně na Ukrajině již 15. října. Ukrajinské zásobníky plynu však nejsou zdaleka tak plné jako ty evropské. Situaci letos zhoršila absence západních obchodníků a společností, kteří se zdráhali vtlačit plyn do zásobníků kvůli opakovaným ruským útokům, ale i kvůli méně atraktivním maržím.
Zimní období může trvat až šest měsíců, přičemž nejchladnější měsíce jsou od prosince do března, kdy teploty mohou klesnout až na -20 °C a průměrně mezi -4,8 °C a 2 °C. Všechny regiony na Ukrajině zažívají během standardní topné sezony dny s teplotami pod -10 °C. Pokud bude zima doprovázena nedostatečným zásobováním teplem nebo elektřinou, mohlo by to vést k opětovné vlně uprchlíků stěhujících se do jiných částí Ukrajiny, případně i do zahraničí. Některá místa v zemi se stanou neobyvatelnými.
Energetický teror: Ukrajina se už teď bojí zimy, Rusové cíleně ničí energetiku |
Odborníci již předpovídají příděl energie, který by lidi po většinu dne nechal bez elektřiny. Obávají se, že by Ukrajina mohla čelit výpadkům proudu až dvacet hodin denně. Ukrajinci se již od letošního března potýkají s neustálými výpadky proudu, mnohé domácnosti zůstávají každý den bez elektřiny dlouhé hodiny. Delší výpadky elektřiny v zimních měsících povedou k obrovské zátěži včetně centralizovaného zásobování vodou. Opravy a rekonstrukce pokračují, významnou část ztracených aktiv je však nemožné vrátit do původního stavu. Existuje také riziko, že škody způsobené novými ruskými útoky překročí rychlost, s jakou lze infrastrukturu opravovat.
Ukrajina může v nadcházející topné sezoně vyžadovat dodatečné dovozy. Zatímco za průměrných povětrnostních podmínek by mohla potenciálně uspokojit všechny své požadavky z domácí výroby a skladování, chladnější než průměrná zima zvyšuje požadavky na dovoz. Tedy za předpokladu, že intenzita vytápění zůstane podobná úrovním loňské zimy. Zvláště chladná zima – podobná té, které čelila Ukrajina v letech 2016-2017 – by mohla ve srovnání s loňskou sezonou zvýšit spotřebu plynu pro vytápění domácností o 25 procent (neboli 1,5 miliardy m3).
Nejzranitelnější jsou regiony blízko předních linií. V těchto oblastech došlo k většině útoků na infrastrukturu vytápění. Zásobování teplem je ohroženo i v Kyjevě, kde je 98 procent obyvatel připojeno k síti dálkového vytápění.
Sousední Moldavsko, které také odnáší následky války na Ukrajině, čelí několika rizikům souvisejícím s nadcházející zimou. Patří mezi ně silná závislost na plynu, nedostupnost dovozu energií z Ukrajiny, omezená kapacita pro potenciální import z Rumunska a zranitelnost vůči poruchám v ukrajinské energetické soustavě.
Pravděpodobný konec tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu do regionu Podněstří od ledna vyvolává hlavní otázky ohledně toho, jak bude region přijímat svůj plyn, a potažmo i ohledně dostupnosti a ceny elektřiny, kterou poskytuje zbytku Moldavska.
Ruský plyn dodávaný do Podněstří delší oklikou, přes Turecko a západní Balkán, by znamenal další tranzitní poplatky, které by jeho cenu zvýšily. To by byl velký šok pro region, který si zvykl na získávání plynu za minimální náklady. Přizpůsobení tržním cenám by zase zvýšilo náklady na výrobu elektřiny, což je politicky a společensky citlivé téma.
Odborníci upozorňují, že nadcházející zima a napjatý geopolitický kontext v regionu mohou mít důsledky pro energetickou bezpečnost dalších evropských zemí. Rizika zahrnují kybernetické útoky a fyzické hrozby pro kritickou energetickou infrastrukturu, která může být použita k zásobování Ukrajiny.
