Samotné hodnocení nebylo jednoduché, větší části institucí chyběla potřebná data. Z 28 českých a slovenských bank a pojišťoven mělo kompletní data pouze deset z nich, přesněji šlo o sedm bank a tři pojišťovny.
„Bohužel větší část bank a pojišťoven neměly za Českou republiku vytvořený nefinanční report a na základě doptávání žádná data nedodaly,“ uvádí za projekt Impact Metrics Martin Klofanda s tím, že pojišťovny vzhledem k malému množství dostupných dat zatím do žebříčku nezařadili.
Studie hodnotila tři hlavní oblasti, a to v environmentální, sociální a z pohledu řízení firmy. Vítězem se stala ČSOB. Ta vyhrála především díky nízké spotřebě elektřiny, zastoupení žen ve vrcholných funkcích a také výši daní vůči celkovému zisku společnosti, které odvádí státu.
Podle garanta metodiky Dana Heuera byl měl být v managementu vyvážený hlas. „Hodnotíme vždy poměr mužů a žen v managementu v porovnání s poměrem celé firmy. Sledujeme tak, zda se neděje to, že v celé firmě je více žen, ale v managementu jsou jen muži. Poměr v celé firmě a v managementu by měl být vyrovnaný,“ míní Heuer.
Projekt Impact Metrics poměřoval také výši odvedených daní vůči celkovému zisku firmy. „Banky různě optimalizují. Vůči svému zisku odvedla nejvíce ČSOB,“ vysvětluje Dan Heuer.
Vítězná ČSOB má co zlepšovat
Československá obchodní banka má však stále prostor ke zlepšení. Data ukázala, že je na tom hůře například ve spotřebě papíru. „Hodnotili jsme spotřebu papíru vůči počtu klientů. Na počet klientů spotřebuje ČSOB hodně papíru. Je druhá nejhorší,“ vysvětluje Heuer.
Druhou příčku v rámci celkového hodnocení obsadila Česká spořitelna, která v nízké spotřebě papíru naopak dominuje. Vedla si také dobře v množství odpadu a uhlíkové stopě. Hůře je na tom, pokud jde o množství odvedených daní a celkovou transparentnost.
Na třetím místě se umístila Komerční banka. Ta je nejlepší ve spotřebě vody, nabídce částečných úvazků a také má nejobsáhleji zpracovaný CSR report.
„Částečné úvazky umožňují větší flexibilitu práce. Umožňují zaměstnání ženám na mateřské, freelancerům, studentům a dalším skupinám, které nemohou pracovat na plný úvazek,“ komentuje Dan Heuer. „Snižuje to nezaměstnanost a zvyšuje kvalitu života a work-life balance lidí, kteří mají o takový úvazek zájem,“ doplňuje.
I Komerční banka má však co zlepšovat, podle reportu věnuje málo peněz na filantropické účely a neuvedla, zda využívá nějakou obnovitelnou energii.
Na úplném konci žebříčku se ocitla Hello Bank, podle společnosti Impact Metrics neměla v pěti případech data k dispozici. Přesto se však bance podařilo zvítězit v indikátoru filantropie, jelikož banka věnovala nejvíce peněz na dobročinné účely v porovnání se svým ziskem.