Jinak řečeno, o takovou sumu je nižší majetek fondů hlavně kvůli poklesu cen akcií. Naopak jen velmi málo se do poklesu majetku fondů promítl odchod klientů. Lidé za svými investicemi zatím stojí a podílové listy ve velkém neprodávají.
"Sleduji to spíše jako divák a nějak iracionálně věřím, že se trh dlouhodobě srovná," říká Marek Š. z Prahy, jenž do fondů investoval zhruba tři sta tisíc korun.
Na vrcholu byla jeho investice před finanční krizí roku 2008, pak prudce propadla a teď se vracela zpět k původním hodnotám. Tento týden opět utrpěla, ale o vybrání peněz Marek Š. neuvažuje.
Prozatímní klid investorů potvrzují i správci fondů. "Současná tržní situace se na odlivu či výraznější změně objemu v prodejích podílových fondů neprojevuje," říká za Českou spořitelnu Jan Holinka.
Zároveň upozorňuje, že se s přibýváním špatných zpráv z ekonomiky může situace zhoršit. "Bude to mít vliv na investiční chování klientů s mírným zpožděním," dodává Holinka.
Ze statistik Asociace pro kapitálový trh vyplývá, že celkem v letošním druhém čtvrtletí nejvíce utrpěly fondy peněžního trhu, jejichž majetek se snížil téměř o 11 procent, naopak nejvíce šly nahoru dluhopisové fondy.
Celkem lidé a instituce drželi na konci června v domácích a zahraničních podílových fondech nabízených v Česku 243 miliard korun.
Léto s výkonnostními statistikami zahýbá patrně v neprospěch akciových a dluhopisových fondů. Většinu tohoto týdne totiž akciové burzy po celém světě rychle padaly v reakci na zhoršení hodnocení finančního zdraví Spojených států z nejlepší známky AAA na AA+. K tomu přetrvávají obavy ze šíření dluhové krize v Evropě kvůli předluženému jižnímu křídlu eurozóny. Včera se sice už trhy zelenaly a šly tedy nahoru, jde ale čistě o psychologii, protože se žádné reálné řešení, které by předluženým státům pomohlo dát do pořádku své veřejné finance, neobjevilo.
Je tak spíše otázkou času, až se nějakou událostí, jakou bylo například do časové krajnosti vyhnané rozhodování o zvýšení limitu zadlužení USA, panika na burzy vrátí.
Francie přestala růst
Pražská burza tento týden odepsala 9,5 procenta, v celkovém minusu skončily i ostatní velké evropské trhy. Strůjcem obav byla pro změnu Francie. "V průběhu týdne se investoři zaměřili především na francouzské banky. Vedle řady spekulací se důvodem staly obavy ze snížení likvidity na mezibankovním trhu," říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
To znamená, že si banky přestávají podobně jako po vypuknutí krize v roce 2008 důvěřovat a nemají chuť si vzájemně půjčovat. Situace zatím není zdaleka tak vážná jako před třemi lety.
Přesto v obavě před dalším investičním "honem" na banky zakázaly Francie, Itálie, Španělsko a Belgie spekulovat na pokles cen akcií u vybraných bank a
Poslední špatná zpráva z Francie přišla v pátek, když se ukázalo, že její ekonomika ve druhém čtvrtletí přestala růst. Mezičtvrtletní růst byl nula procent. To znásobilo obavy před návratem recese v Evropě.
