"Lidé, kteří dnes nejvíce křičí, byli ti, kteří to způsobili. Měli před pěti lety přinést kvalitní výpočty a teď se tváří, že s tím nemají nic společného," říká šéf Svazu průmyslu Jaroslav Míl. Podle něj chybí i trestní zodpovědnost úředníků, kteří vše špatně spočítali a připravili zákony s tím, že se to nedotkne peněženek lidí. "Teď chytáme kočku za ocas," dodal.
"Z dnešního pohledu situaci způsobila především legislativa. Regulační vzorec byl velmi nepružný a nereagoval na pokles nákladů na technologie," říká ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS). Podle něj je těžké říct, zda taková nepružnost byla záměrná, nebo ne. "Nikdo si neuvědomoval, jak to půjde rychle," míní Kocourek.
Solární boom nastartovalo nepřímo v roce 2003 upsání vlády premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) k většímu využívání obnovitelných zdrojů. EU po nás chtěla, abychom do roku 2010 zvýšili podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů z tehdejších necelých pěti na osm procent. Této hodnoty jsme i přes obří solární boom stále nedosáhli.
Vláda v zákoně o obnovitelných zdrojích počítala s tím, že by Energetický regulační úřad (ERÚ) mohl každý rok snížit výkupní cenu o deset procent. Poslankyně Iva Šedivá (ČSSD) ale před pěti lety navrhla, aby to bylo maximálně o tři procenta. Proti byli poslanci ODS, pro víceméně celá tehdejší koalice ČSSD, US-DEU a KDU-ČSL. Pro hlasovala i řada nynějších poslanců TOP 09 včetně například současného ministra financí Miroslava Kalouska.
Investovat do solárních panelů ale tehdy kvůli jejich vysokým cenám nebylo ještě tak extrémně atraktivní, byly totiž relativně drahé a měly dlouhou návratnost. Panely si tak pořizovali ze začátku spíše ekologičtí nadšenci. Až pokles cen panelů rozjel velký boom - první obří růst počtu elektráren přišel v roce 2007. Oproti posledním dvěma letům to však byl slabý odvar.
Stát měl tehdy ještě dost času změnit podmínky hry, které by přestaly ze solárních elektráren dělat extrémně výnosný a bezrizikový byznys. ERÚ začal na hrozbu upozorňovat už loni, ale se svými hlasy příliš neuspěl.
Sociální demokraté, kteří slibovali ve své kampani levnější proud, mají o viníkovi jasno. "Je to dílem nefunkčnosti ERÚ," řekl letos v květnu stínový ministr průmyslu Milan Urban. ERÚ vinu odmítá a odvolává se na nový zákon.
Čekalo se dlouho
Úřad už v roce 2008 požádal parlament, aby zákon upravil a bylo možné snižovat meziročně stanovenou cenu o více než pět procent. To poslanci odmítli. Další pokus byl v roce 2009, zákon však prošel nakonec až letos na jaře.
"Doba, kdy jsme věděli, že se blíží katastrofa tohoto zákona, byla strašně dlouhá. A pravděpodobně se čekalo na to, až velcí investoři dostanou všechna povolení," řekl letos v dubnu při projednávání novely zákona o obnovitelných zdrojích senátor Tomáš Jirsa (ODS).
Proč poslanci tak dlouho otáleli? Lidé z oboru mluví často o tom, že sami mají v elektrárnách uložené přes někoho své peníze. Jenže důkazy zatím chybějí.
