Jde o nejdražší bytový projekt tohoto druhu v republice. Kromě zajímavého nápadu má Nováková i zajímavého spojence - známého finančníka Pavla Tykače.
Její developerské společnosti Arta aMeltex získaly nejméně 80 ze 160 půd, které radnice Prahy 1 prodávala do soukromých rukou.
"Arta se rekonstrukcí a prodejem nemovitostí zabývá již 13 roků. A díky tomu, že bydlím v Praze 1, jsem zjistila, že městská část chystá výběrová řízení na prodej půdních prostor. A tak jsem se přihlásila," vypráví Ivana Nováková, jednatelka obou firem, co ji vedlo k rozsáhlé, téměř půlmiliardové investici.
Půjčka od Tykače
Peníze na projekt jí půjčil její letitý známý, miliardář Pavel Tykač. Ten letos v květnu například koupil za zhruba deset miliard korun polovinu druhé největší hnědouhelné firmy v zemi, Mostecké uhelné.
Tykač má pověst agresivního podnikatele. Je spojován hlavně se skupinou Motoinvest, která přišla po druhé vlně kuponové privatizace před deseti lety s takzvanou třetí vlnou.
S heslem "Malí akcionáři, plačte" začala odkupovat cenné papíry od zklamaných účastníků kuponové privatizace. Tak dostal Motoinvest pod kontrolu například Agrobanku, která nakonec zkrachovala.
Tykačovo jméno se pojí i s kauzou vytunelovaných CS Fondů, ve kterých přišli akcionáři o více než miliardu. Právě kvůli tomuto osm let starému případu byl Tykač v srpnu policií obviněn.
"Pavel Tykač se s paní Novákovou už dlouho zná a na tento projekt jí půjčil," říká Jan Chudomel, který nyní pracuje pro Tykače jako mluvčí.
"Díky tomu, že měla finanční zázemí, mohla si dovolit ostatní přeplatit. Spočítali jsme, že v součtu zaplatila přibližně o 180 milionů víc, než nabízeli druzí v pořadí," dodává Chudomel.
Sám Tykač se médiím vyhýbá. Nováková interpretuje jeho angažmá trochu jinak - prý jí pouze zprostředkoval investice.
Tento projekt nemá svým rozsahem v pražském centru obdoby. Na téměř stovce půd má vzniknout v první fázi asi 80 nových bytů, další však budou následovat. O přesném počtu ještě není rozhodnuto, z jedné půdy lze vyrobit až čtyři byty.
Většina bytů bude mít kolem 100-250 metrů čtverečních, metr bude podle Novákové stát od 100 do 130 tisíc korun.
Podle Ivany Cikánkové, ředitelky realitní kanceláře Mexx Reality, tato cena odpovídá skutečnosti. "Pokud jde o centrum Prahy v nadstandardu až luxusu, pak je to cena obvyklá a přiměřená," říká Cikánková.
Bydlení pro náročné
Přesto si však půdní byty nebude moci dovolit každý. "Je to pro náročnou klientelu, co chce bydlet v centru a necestovat autem za prací," říká Nováková.
První skupinu potenciálních kupců již oslovila přímo. Byty také hodlá nabízet na veletrzích. Odhaduje, že přibližně polovina kupců budou spíše cizinci. "Na dvacet bytů už máme vážné zájemce," říká.
Podnikatelka půdy pořídila za poměrně výhodnou cenu. Například za 165 metrů čtverečních půdy ve Školské ulici zaplatila Nováková 3 240 000 korun, což je 34 542 korun za metr.
I přes plánovanou investici do rekonstrukce jí půdy při ceně 100-130 tisíc korun za metr několikanásobně vydělají.
Nadšení Novákové kazí pouze politická strana Věci veřejné, která privatizaci půd dlouhodobě kritizuje a v kritice neustala ani během své předvolební kampaně do zastupitelstva městské části.
Věcem veřejným se nelíbí, že podnikatelce půjčil peníze právě kontroverzní podnikatel Tykač. Strana si podle svého předsedy Jaroslava Škárky najala bývalého policejního vyšetřovatele Václava Lásku, aby dokázala napojení podnikatelky na Tykače a prověřila majetkové vztahy firem. Láska například velel týmu rozplétajícímu krach Investiční a Poštovní banky nebo šetřil kauzu Viktora Koženého.
"Pavel Tykač je bezúhonný člověk, ale už Jára Cimrman přišel s termínem ‚sprostý podezřelý'. Ukazuje se, že když se to někomu hodí, třeba ve snaze za každou cenu zaujmout, neostýchá se to použít. Pavel Tykač se pouze spolupodílí na financování tohoto realitního projektu, a i díky němu tedy získala Praha 1 o desítky milionů korun víc," říká Chudomel.
Příliš drahé pro obyvatele?
Vedle Tykače Věcem veřejným vadí, že na půdní prostory nedosáhli původní obyvatelé Prahy 1. "Ta cena 35 až 50 tisíc za metr čtvereční je pro obyvatele moc vysoká, proto v privatizaci vítězily především firmy," říká Škárka.
Městská část však argumenty Věcí veřejných odmítá. "Ta cena odpovídá trhu a jakákoli pozitivní diskriminace by byla nepřípustná," říká mluvčí Prahy 1 Jan Šlajs.
Na výhrady Věcí veřejných však zřejmě slyší voliči, strana totiž v komunálních volbách zaznamenala nebývalý úspěch - získala přes dvacet procent hlasů, zatímco ODS zde získala na pražské poměry málo - jen 39 procent hlasů - a může skončit i v opozici.
Podnikatelka však kritiku odmítá. Podle ní výstavba půdních bytů může domům pouze prospět. Plánuje totiž investovat dalších 450 tisíc korun navíc do rekonstrukce společných prostor, které jsou v mnohých domech ve velmi špatném stavu, aby tak zvýšila atraktivitu celého projektu.
"Jsou tam ale složité vztahy vlastníků, není to jednoduchý projekt," říká Nováková. Ve většině domů bydlí totiž nájemníci s regulovanou činží v obecních bytech.
Některé byty jsou zprivatizované, některé těsně před privatizací. Přesto si Nováková myslí, že obyvatelé domů pochopí, že chce domy zvelebit.
Devětapadesátiletá Iva, nájemnice bytu, který je v patře pod jednou z rekonstruovaných půd, prý zatím vnímá jen negativa. "Jsme kompletně vytopení, celé léto jsme běhali s kyblíky. Firma v rámci rekonstrukce strhla střechu a nám sem nateklo. Ale chovají se slušně, nabídli, že nám byt vymalují," říká žena, která bydlí v domě na Praze 1 už čtyřicet let.
"Spíše nám vadí, že městská část se neobtěžovala dát nám vědět, že se tu bude něco dít, a my si v dubnu nic netušíce vymalovali," stěžuje si nájemnice.
Paní Iva byla s manželem během čtyř let vytopená už dvakrát. V roce 2002 jim do bytu prosákla voda, protože firma Navatyp - jedna ze tří firem, které vyhrály soutěž na rekonstrukci půdních prostor vyhlášenou v roce 2000 - také střechu dostatečně nezabezpečila.
Její případ ukazuje, že privatizace půd na Praze 1 se táhne již řadu let. V první fázi se totiž radnice s firmami Navatyp, Centra a Sever, které zvítězily ve výběrových řízeních, nedohodla na ceně prací.
Spor nakonec skončil arbitrážemi. Městská část v nich vyplatila z rozhodnutí arbitrů přes půl miliardy korun.
