Prudké posílení kurzu v minulém měsíci vyvolalo ostrou reakci exportérů. Obáváte se, že se projeví i na celkovém zpomalení ekonomiky?
Nelze očekávat, že česká ekonomika bude zcela rezistentní vůči příliš velkému posilování kurzu. Bezpochyby se to nějak projeví. A lze předpokládat, že kurz bude mít negativní dopad na růst ekonomiky i inflaci.
Zatím se ale ještě posílení z konce března a dubna nemohlo promítnout...
To nemohlo. Proto nesouhlasíme s argumenty, že zatím není vidět žádný negativní vliv na ekonomiku, a z toho vyvozovanými závěry, že se to snadno zvládne. Měnové podmínky se výrazně a rychle zpřísnily a já si neumím představit, že by to ekonomiku v horizontu dalších dvou tří kvartálů neovlivnilo. A v tomto smyslu je třeba vnímat i naše snížení sazeb, protože měnová politika musí být předvídavá a předcházet negativním dopadům na ekonomiku.
Důvodem posledního snížení úrokových sazeb o půl procentního bodu byla tedy i obava z nižšího růstu hrubého domácího produktu kvůli silné koruně? Vaše prognóza je teď pesimističtější a počítá s růstem nejvýše o 3,1 procenta.
Přesnější je, že to bylo z důvodů přísnějších měnových podmínek, ale za tím stojí posílení kurzu koruny. Ale nejenom to, s nižší inflací se totiž zvyšují reálné úrokové sazby a i to přispívá ke zpřísnění měnových podmínek.
Proč jste však sazby snížili právě teď? Posilování kurzu koruny nebylo nové...
Ve velké situační zprávě jsme došli k závěru, že nevidíme žádná inflační rizika a nepředpokládáme, že by snížení sazeb mohlo vést k inflačním tlakům nebo k přehřátí ekonomiky. Proto jsme se rozhodli pro poměrně výrazné snížení. Já sám jsem ještě před jednáním bankovní rady nečekal, že by se navrhovalo snížení o půl procentního bodu, ale analýza i diskuse k němu nakonec vedla. Jednání a hlasování však bylo nakonec nejednoznačné.
Co ale bylo v té analýze tak překvapivého? Inflační prognózu jste snížili jen o desetinu procenta.
Nebyla sice nová data, ale měli jsme k dispozici kvalitativně jinou analýzu, a ta nás vedla k tomu vyhodnocení. Prognóza se opravdu tolik neliší, ale přísnější měnové podmínky vytvářely výraznější rizika nižší inflace i ekonomického růstu, a to jsme chtěli kompenzovat. Nižší sazby by však neměly inflaci v příštím roce až roce a půl tlačit mimo cílený koridor, měla by se pohybovat buď v jeho dolní polovině, či ve středu.
Ale ke konci vaší prognózy už inflace míří vzhůru.
My publikujeme prognózu na rok a na rok a půl a mezi tím je opravdu mírný nárůst, ale ani vývoj, který bude následovat dál, nás nevede k domněnce, že by měla inflace akcelerovat. Možnost, že se zmýlíme, existuje a je možné, že v horizontu několika měsíců budeme korigovat naše rozhodnutí a sazby zvýšíme, ale i v tomhle případě má snížení sazeb smysl kvůli dnes přísným podmínkám. Ale nikdo není neomylný. Třeba se ukáže, že kurzová rizika nejsou tak vážná, a za pár měsíců mohou převládat obavy z růstu inflace.
Zatím jsou však větší obavy z ještě nižší inflace a pomalejšího růstu ekonomiky. Znamená to, že je tady prostor i pro další snížení úrokových sazeb, kdyby koruna dále sílila?
Udělali jsme poměrně razantní rozhodnutí, přiblížili jsme se úrovním v eurozóně a nerad bych teď předjímal jakýkoli další krok centrální banky.
Bylo by vůbec únosné ještě další snížení úrokového rozdílu oproti Evropské měnové unii? Nakolik se na to ohlížíte?
Tady nejsou žádné hranice. Kromě toho teď třeba mluvíme o kurzu, ale jsou tady i jiné veličiny, které hrají roli: vývoj domácí poptávky, platební bilance či veřejných financí. A ty se navzájem mohou kompenzovat. Můžeme se dočkat, že vláda přijde po volbách s nějakým programem reformy veřejných financí, a to může měnové politice trochu rozvazovat ruce. Naopak, pokud by se deficit dále zhoršoval, tak ji to bude svazovat a může dojít k tomu, že by se musely sazby zvýšit.
V posledních dvou týdnech se kurz koruny po předchozím rekordním růstu stabilizoval kolem 30,50 za euro. Analyzovali jste více, proč došlo k tak rychlému posílení?
Já nemám žádné vysvětlení, proč k tomu došlo, kromě toho, že byla silná očekávaní na posílení koruny. Nevidím pro to fundamentální faktory. Existují názory, že koruna byla podhodnocená, že česká ekonomika má na silnější kurz koruny. Mě osobně to nepřesvědčuje, protože za poslední dva tři roky jsem nepozoroval žádné signály, které by o tom svědčily.
Nicméně, když nejsou žádné fundamentální důvody pro posílení, tak je tu riziko, že podobná vlna posílení přijde znovu.
Nemá smysl říkat, že nedojde k pohybu kurzu tím či oním směrem. Problém je, aby výkyvy nebyly tak silné. My nepatříme mezi centrální banky, které by nějak silně intervenovaly, ale když kurz příliš vybočil, snažili jsme se poslat signál, že to neodpovídá vývoji ekonomiky.
Myslíte tedy, že se vám podařilo ten poslední pohyb zvládnout, že jste byli úspěšní?
My jsme běžci na dlouhou trať a většinou se bráníme tomu, abychom hodnotili intervenci. Pro mě bude podstatné podívat se za rok za dva, jak se podařilo vývoj udržet bez nějakých velkých výkyvů, které by měly negativní dopad na ekonomiku.
