Guvernér také upřesnil, že za rozhodnutím o snížení sazeb stála slabší inflační rizika. Banka tak vzhledem k pevnější koruně a mírné inflaci snížila sazby o čtvrtinu procentního bodu na úroveň, jež je v eurozóně.
"Celkové zhodnocení rizik a nejistot (ekonomické) prognózy bylo vyhodnoceno jako protiinflační, a proto jsme rozhodli tak, jak jsme rozhodli," řekl Tůma.
Tůma dodal, že bankovní rada diskutovala také o argumentech pro ponechání sazeb a objevil se i názor, že by mohlo být zváženo větší snížení sazeb než o schváleného čtvrt procentního bodu.
"V tomto okamžiku nebudu předjímat další pohyb úrokových sazeb... Musíme si počkat na novou prognózu a uvidíme, jaké budou naše analýzy," řekl Tůma. Pravidelná čtvrtletní prognóza je naplánována na duben.
"Padaly i argumenty pro ponechání sazeb na stávající úrovni, takže to neznamená, že to rozhodnutí, nebo ta debata zejména, byla úplně jednoznačná. Zazněl i názor, že by se mohlo uvažovat o výraznějším snížení."
Uvolnění měnové politiky přichází po lednovém snížení sazeb o čtvrtinu procentního bodu. Krátkodobé sazby se tak vracejí na rekordní minimum a vytratil se mírný rozdíl proti sazbě v eurozóně, kterou Evropská centrální banka drží beze změny od června roku 2003.
