(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Stanislav Honzík, MAFRA

Výrobci na nás tlačí, stěžují si menší řetězce. Chtějí změnu zákona

  • 113
Menší obchodní řetězce volají po větší ochraně před svými dodavateli. Kvůli nevýhodnému postavení si prý připlácejí až o polovinu víc na nákupních cenách. O možné úpravě zákona diskutují poslanci v zemědělském výboru.

Vztahy obchodních řetězců a dodavatelů už upravuje zákon o významné tržní síle z roku 2010. V roce 2016 byl zpřísněn, ale přesto ministr zemědělství Jiří Milek od nástupu do funkce v prosinci upozorňuje, že zajistí ještě větší ochranu dodavatelů, farmářů a výrobců potravin.

Zákon například zakázal splatnost faktur nad třicet dní a zpětné bonusy, které si běžně účtovaly velké řetězce za marketingové a jiné služby.

Teď však některé menší obchodní sítě začínají upozorňovat, že je načase brát ohledy na to, že i oni jsou znevýhodňováni svými dodavateli a platí výrazně vyšší ceny za zboží než velké řetězce. Vyřešit by to podle nich měla nová legislativní úprava, která by doplnila zákon o tržní síle.

„U některých produktů je v případě řetězců nákupní cena určená výrobcem téměř o polovinu nižší. Nejčastěji se to děje u piva a některých cukrovinek,“ popsal Roman Mazák, předseda Družstva CBA, které má v tuzemsku zhruba tisíc prodejen. Podle něj současný zákon českým obchodníkům škodí a vede k tomu, že výrobci je tlačí do nevýhodných smluvních podmínek.

„Neexistuje zákon na ochranu českého obchodníka. Nadnárodní výrobci si s námi dělají, co chtějí. Pro nezávislý trh mají nastavené horší podmínky než pro velké řetězce,“ dodal Mazák.

Konkurence podstřelí ceny

V praxi může být cena pro malé řetězce méně výhodná, protože se odvíjí také od objednaného množství. Často se proto obracejí na dodavatele, kteří se po špatných zkušenostech z velkých řetězců obracejí na nezávislý trh. I tak ale musejí konkurovat velkým sítím.

„Situace je komplikovanější. V praxi totiž řetězec často uvede shodný výrobek v akci s podnákupní cenou. Tomu může český obchodník jen těžko konkurovat,“ popsal tajemník Asociace tradičního českého obchodu Jan Hrdina.

Další možností je, že menší prodejny vypoví smlouvu s obchodníkem. Tím se však vystavují riziku, že k nim přestanou chodit zákazníci, kteří populární výrobky vyžadují. Z opačného pohledu je zřejmé, že velcí výrobci nemají takovou potřebu pokrýt malé prodejní sítě a proto si mohou diktovat výhodnější podmínky než u velkých řetězců.

Ministerstvo zemědělství o možné úpravě legislativy začalo jednat. „Jde o velmi složité a problematické téma,“ sdělilo iDNES.cz tiskové oddělení s tím, že se aktuálně problematikou bude zabývat zemědělský výbor Poslanecké sněmovny, ale i Pracovní skupina pro dohled nad zákonem o významné tržní síle. „Závěry se budou formulovat v příštích měsících,“ dodal resort.

O nekalých praktikách, poškozujících český maloobchod a potravinářskou výrobu, poslanci výboru jednají se zástupci ministerstev a zájmovými sdruženími - například Potravinářskou komorou ČR, Svazem obchodu a cestovního ruchu, Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, Asociací českého tradičního obchodu i Svazem českých a moravských spotřebních družstev.

Nátlaku se dopouštějí i malé prodejny

Potravinářská komora považuje za zbytečné, aby se zákon upravil ve smyslu ochrany před nekalými praktikami výrobců, protože se z jejich strany zatím takové porušení neprokázalo.

„Byl bych na tu ochranu velice opatrný. Dá se v podstatě říci, že tak, jak bojují velcí výrobci s velkými obchodníky, bojují regionální výrobci s regionálními obchodníky a praktiky jsou v obou případech stejné,“ hodnotí situaci Miroslav Koberna, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory. Podle něj se české obchodní sítě v regionech někdy chovají vůči menším dodavatelům hůře než zahraniční řetězce.

Faktem je, že antimonopolní úřad už pokutoval za zneužití svého postavení i prodejní sítě v regionech. Loni se ukázalo, že družstevní prodejny COOP tlačily na více než dvě stě dodavatelů, aby plošně snížili ceny, jinak je vyřadí z nabídky (čtěte Řetězec COOP tlačil na dvě stě dodavatelů).

Pokutu sedm milionů korun letos dostal od ÚOHS také řetězec Hruška za to, že neinformoval úřad o tom, jak napravil dříve nalezené nedostatky. Firma uzavírala s některými svými dodavateli jen ústní smlouvy a také si smluvně ošetřila, že bez jejího vědomí nebudou dodavatelé nakládat s pohledávkami.

Velké řetězce pod tlakem

Změnu zákona chce prosadit také Svaz obchodu a cestovního ruchu, který zastupuje velké obchodní řetězce typu Ahold a Tesco. Podle prezidentky svazu Marty Novákové jsou mezi dodavateli firmy s téměř monopolním postavením, a to i z tuzemska, které nekompromisně uplatňují své požadavky vůči obchodníkům.

„Platí to také pro velké nadnárodní obchodní řetězce! Třeba v kategorii tuků ovládá jeden dodavatel až 80 procent trhu, v kategorii minerálních vod je to 56 procent trhu, u sušenek 49 procent a takto by se dalo pokračovat. Zatímco i ten největší obchodní řetězec v Česku má pouze 13% tržní podíl,“ popsala.

Ve výhodnějším postavení mohou být velcí hráči jako je Nestlé, Pilsner Urquell, Unilever, ale i další. „Jde jak o zmíněné globální firmy, tak i v Česku najdeme dostatek velkých zemědělsko-potravinářských komplexů, které nabízejí například pečivo, mléko a mléčné produkty apod. Dominantní postavení může být dáno nejen jeho velikostí, ale i unikátností produktu na trhu – např. Becherovka či olomoucké tvarůžky, které musí být v sortimentu každého obchodníka v ČR,“ dodala.