„Náš průzkum ukázal zvláštní paradox. Jen kolem 30 procent e-shopů prodeje na online tržištích zcela odmítá. Na druhé straně ti, kteří už prodávají, by tuto zkušenost většinou ostatním nedoporučili,“ říká Tomáš Komárek, ředitel systémů Money ERP a Vario ve společnosti Seyfor.
„Důvěra v tento kanál zůstává nízká. Prodejci často vnímají online tržiště jako místo, kde mají malou kontrolu nad prodejem a kde se vše redukuje jen na cenový souboj.“
Nízká návratnost, vysoká očekávání
Online tržiště mají bezesporu výhodu v tom, že umožní e-shopům rychle oslovit nové zákazníky. Jenže podle Komárka je výsledný efekt zklamáním. „Hlavním důvodem rozčarování je prostě a jednoduše nízký obrat. Pro většinu e-shopů je marketplace kanál, který přináší minimum peněz v porovnání s vynaloženým úsilím.“
Přesto nejsou marketplace platformy zcela zatracované. Využívají je jak velcí hráči, tak i malé e-shopy. Právě to bylo jedním z překvapení průzkumu, že i drobní obchodníci se marketplaces nevyhýbají a aktivně je zkoušejí.
Podle dat ČSÚ přitom česká e-commerce stále roste a v loňském roce téměř o 20 procent, letos se i přes globální nejistoty očekával růst mezi pěti až osmi procenty. I proto firmy hledají nové cesty, jak růst udržet. Pro část z nich jsou marketplaces jednou z možností, jak expandovat například do zahraničí.
„Prodej na Allegro jsme spouštěli postupně, testovali systém a rozšiřovali nabídku. Dnes nabízíme přes 80 tisíc produktů a díky promyšlené cenotvorbě nám prodeje vzrostly o deset procent,“ říká například Lukáš Benda z knihkupectví Daniela.
Češi stále vzdorují nástupu online tržišť. E-shopy se na ně také nehrnou |
Podobně uvažuje i Tomáš Bauer z Knihobotu: „Marketplaces nám pomáhají oslovit nové zákazníky a prodávat i méně poptávané tituly. Problémem ale zůstávají vysoké poplatky platforem.“
Elia Cappanni majitel e-shopu Cappa.cz zabývající se výrobou a distribuce autodoplňků si zvolil prodej na Allegru hlavně kvůli nízkým provizím a jednoduchému vystavování produktů. „Postupně se naše produkty začaly velmi dobře prodávat, prodej některých položek vzrostl až o 18 procent,“ uvedl na dotaz.
Asijská tržiště jsou problém
Významnou roli na českém trhu začínají hrát i čínští obří hráči platformy jako Shein nebo Temu, které si podle odhadů ukrajují 10 až 15 procent tržeb z domácího e-commerce.
„Nákupy na mimoevropských e-shopech rychle rostou hlavně u mladé generace. Třetina jejich nákupů už probíhá mimo Evropu,“ říká Tomáš Čupr, ředitel marketingové agentury PPC Profits.
Podle něj je největším problémem nerovnost podmínek. „Čínské marketplace platformy těží z toho, že často obcházejí pravidla. Neřeší DPH, pracovní podmínky, ekologii ani bezpečnost výrobků. Evropa na narovnání těchto podmínek není připravená,“ dodává Čupr.
Zatímco v Německu nebo Itálii tržiště generují přes 40 procent e-commerce obratu, v Česku je to zatím jen kolem 15 procent. Čeští zákazníci si totiž často drží věrnost svým oblíbeným e-shopům, kde mají osobní vztah a důvěru.
„Zákazníci marketplaces využívají hlavně kvůli ceně, ale k vlastním e-shopům se rádi vrací,“ říká Michal Benatzky z platformy Upgates. Dodává, že čeští prodejci se stále spíše zaměřují na budování vlastního brandu, než na agresivní expanzi přes marketplace.
Pro e-shopy zůstávají marketplaces doplňkovým prodejním kanálem, nikoli hlavním pilířem prodeje. Mnozí obchodníci je používají jako marketingový nástroj, doufají ve získání nových zákazníků, ale ale jen málokdy se jim podaří tyto zákazníky přetáhnout do vlastního e-shopu.
„Nedávno jsme dostali nabídku prodávat na Temu bez marže. Jen s podmínkou, že produkt bude o 15 procent levnější než jinde,“ popisuje svou zkušenost Jakub Lorenc, šéf značky VIF. „To jen potvrzuje, že některá tržiště se snaží ovládnout trh bez ohledu na ziskovost.“
