Zástupci tripartity podpořili v pondělí zavření škol a přechod na distanční výuku. Předseda ČMKOS Josef Středula po jednání potvrdil, že uzavření se nebude týkat školek.
OšetřovnéPodle zákona se vyplácí devět dnů na děti do deseti let. Samoživitelé a samoživitelky ho pak mohou pobírat až 16 dnů. Dávku je možné získat i na jiné členy rodiny, kteří potřebují péči. Zaměstnancům se z nemocenského pojištění poskytuje 60 procent základu výdělku. Podle ministerstva práce by se podpora měla vyplácet po celou dobu omezení výuky a uzavření stacionáře či nařízené karantény. Opatření má podle návrhu platit do konce školního roku, tedy do 30. června 2021. |
„V případě, že se uzavřou školy, považujeme za nutné, aby se zvýšilo ošetřovné,“ dodal Středula. Odbory chtějí, aby se zvedlo na 80 procent základu výdělku. Vláda minulý týden schválila prodloužení ošetřovného, jednat by o tom měla Sněmovna ve stavu legislativní nouze na schůzi od 20. října.
Hlavním tématem schůze tripartity byl však návrh rozpočtu na příští rok. Koaliční strany se v pátek shodly, že stát bude hospodařit s deficitem 320 miliard korun. Tento návrh ale neobsahuje například chystané zrušení superhrubé mzdy.
„Problémem je, že v tuto chvíli máme dva rozpočty na rok 2021, jeden s dopady daňového balíčku a jeden bez. Balíček, který obsahuje zrušení superhrubé mzdy či stravenkový paušál, představuje dopad 70–80 miliard korun,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.
Zaměstnavatelé také apelovali na vládní strany, aby nevyužívaly prostředky z rozpočtu k podpoře svých voličů. Požadují také, aby se chybějící zdroje neřešily zvyšováním daní pro občany a firmy.
„Byl bych strašně nerad aby došlo k tomu, že státní rozpočet v jakékoli formě nebude schválen a prvního ledna by tak země šla do rozpočtového moratoria. To si v současné situaci nedovedu představit,“ doplnil Hanák.
Bez vakcíny se situace nezlepší
Vůči nynějšímu návrhu rozpočtu mají výhrady i odbory. „Není zodpovědné, že rozpočet nepočítá pro rok 2021 s dopady koronaviru. Do doby, než bude protilátka, nelze předpokládat, že se ta situace zásadním způsobem zlepší,“ upozornil Josef Středula. Zopakoval i další požadavky odborářů, jako je udržení podpůrných vládních programů Antivirus a Covid či zvýšení minimální mzdy na 16 tisíc. S tímto navýšením ale nesouhlasí zaměstnavatelé.
Deficit pro příští rok je druhý nejvyšší deficit v české historii po letošku, kdy vláda kvůli koronavirové krizi prosadila navýšení ze 40 miliard korun na půl bilionu. Celkové příjmy rozpočtu včetně peněz z EU by měly v příštím roce činit 1,487 bilionu a výdaje 1,807 bilionu korun. Vláda by měla rozpočtový zákon projednávat za týden. Sněmovna ho má dostat do konce října.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů spolu jednali naposledy koncem června. Podnikatelé a odboroví předáci kritizovali před týdnem premiéra Andreje Babiše za zmrazení sociálního dialogu. Další jednání tripartity je na programu 2. listopadu.
Schodek letošního rozpočtu může být o sto miliard nižší, věří Schillerová |
Navrhovaný rozpočet počítá se zvýšením důchodů či růstem platů učitelů. Neobsahuje dopady zrušení superhrubé mzdy. Chybí v něm třeba i částka na plánovaný kurzarbeit. Ministryně financí Alena Schillerová už dříve řekla, že je možné zohlednit výdaje jen podle platných zákonů.
Novelu s kurzarbeitovými pravidly bude Sněmovna teprve projednávat. Schválené není ani zrušení superhrubé mzdy. S ním nesouhlasí odbory kvůli výpadku příjmů rozpočtu. Žádají zvýšení platů všem zaměstnancům veřejného sektoru. Zaměstnavatele pak zajímají investice.
Ekonomové navrhovaný vysoký deficit kritizují. Varují před zhoršováním ekonomické situace a mezinárodní pozice Česka. Podle šéfky Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové by ČR měla mít příští rok schodek nejvýš 200 miliard.
