Povinnost zajistit oddělený sběr textilního odpadu platí pro obce od 1. ledna 2025. Textilní kontejnery přitom v řadě měst a obcí fungovaly už dříve, jejich provoz ale nebyl plošnou zákonnou povinností. Cílem opatření má být snížení množství nevyužitého textilu, který končí ve směsném komunálním odpadu, a umožnit jeho další využití.
Sdružení místních samospráv upozorňuje, že současný systém není dokončený. Obcím po zavedení nové povinnosti navíc výrazně vzrostly náklady spojené s provozem a vývozem textilních kontejnerů.
Češi budou třídit i textil, v obcích přibudou místa na jeho odevzdání |
Legislativní analytička Sdružení místních samospráv ČR Barbora Fürstová popsala vývoj nákladů na příkladu jedné z obcí. „V roce 2024 platila 500 korun za vývoz. V prvním čtvrtletí roku 2025 1 500 korun, ve druhém 2 000 korun. V tuto chvíli po změně svozové firmy platí 12 000 korun bez DPH ročně,“ uvedla s tím, že náklady se mohou obec od obce lišit. Jiná obec podle ní platí dokonce 38 000 korun ročně.
Povinné třídění textiluOd 1. ledna 2025 mají obce povinnost zajistit oddělené soustřeďování textilních odpadů a občanům nabídnout místo, kam mohou textilní odpad odevzdat. Obce se mohly domluvit na spolupráci se společností nebo charitativní organizací, která již na jejich území zajišťovala sběr textilu, pokud měla příslušné oprávnění ke sběru textilního odpadu. Mohly také určit místo pro odkládání textilního odpadu ve sběrných dvorech, zajistit pytlový sběr dům od domu nebo provádět pravidelné sběry textilního odpadu do dočasně přistavených nádob. |
Rostoucí náklady potvrzuje i starostka obce Sudice a členka předsednictva Svazu měst a obcí ČR Olga Dočkalová. „Dříve byl kontejner zdarma. V momentě, kdy začalo povinné třídění odpadního textilu, jsme začali platit 8 000 korun ročně. V půlce roku 12 000 korun, na podzim se částka vyšplhala na 24 000 za kontejner za rok, a to bez DPH,“ uvedla Dočkalová zkušenost ze své obce. O lepších podmínkách následně vyjednávala společně s dalšími starosty. Řada obcí podle ní také vypověděla smlouvy se svozovými společnostmi a povinnost začala řešit jinak.
Výrazné zdražení řešila také obec Vyšehoří na Olomoucku. Kvůli cenové nabídce, která se pro rok 2026 vyšplhala až na 24 tisíc korun ročně, obec původní smlouvu vypověděla a textil dočasně shromažďovala ve skladu obecního úřadu. Následně uzavřela smlouvu s jinou svozovou společností, která obci nabídla lepší cenu. „Z částky 24 000 korun, kterou nám původní firma nabízela na rok 2026, jsme se dostali na cenu kolem 7 000 korun,“ uvedl starosta obce Lukáš Čepa.
Horší kvalita i využití
Firmy zajišťující sběr a svoz textilu uvádějí, že za zdražováním stojí kombinace několika faktorů. „Na evropském i světovém trhu dlouhodobě klesá odbyt pro použitý textil a zároveň se zhoršuje kvalita sbíraného materiálu. Roste podíl textilu, který již nelze znovu použít a pro který je velmi obtížné najít materiálové využití (fast fashion a ultra fast fashion). Zatímco některé vytříděné frakce bylo dříve možné prodat, dnes mají nulovou, nebo dokonce zápornou hodnotu,“ uvedla asistentka členky představenstva společnosti TextilEco Karolína Vepřková.
Obce musejí třídit textil. Je to zbytečné a zatěžující, oponují starostové |
„Vedle toho rostou náklady na svoz, pracovní sílu, třídění, energie i zákonné nakládání s nevyužitelnými zbytky. Ceny účtované obcím proto musely začít více odpovídat skutečným nákladům na zajištění celé služby,“ doplnila. Podle ní firma již v současné době drží ceny stabilní a k plošnému zdražování služeb pro obce nepřistupuje.
„Problém je především pocitový. Zástupci obcí a měst byli zvyklí, že je služba bezplatná nebo výdělečná. S vyšším objemem odpadu v kontejnerech a vyšším poměrem zboží fast fashion na jedno použití výrazně vzrostl poměr ‚odpadu‘, který musejí firmy likvidovat. Dříve bylo v kontejnerech na textil odpadu asi 5 procent, dnes až 30 procent,“ zmínil jednatel společnosti Dimatex Lukáš Killar.
Obce musí třídit textilní odpad. Některé jsou naštvané, že mají platit, říká expert |
Ministerstvo životního prostředí problémy spojené s povinným sběrem textilu eviduje. Podle mluvčí resortu Jany Schillerové je v pravidelném kontaktu s obcemi, jejich organizacemi i firmami zajišťující sběr, třídění a recyklaci textilu, a situaci průběžně vyhodnocuje.
„Pro řešení problematiky funguje také pracovní skupina se zastoupením obcí, výrobců, zpracovatelů textilních odpadů a dalších relevantních subjektů,“ uvedla Schillerová. Doplnila, že MŽP připravil mimořádnou dotační podporu pro třídicí a recyklační firmy, které nakládají s textilním odpadem. Pro období 2025 až 2027 je na ni vyčleněno 80 milionů korun.
Pomoci by mohl systém EPR
Důležitým krokem, který má podporu obcí i firem, má být také zavedení systému rozšířené odpovědnosti výrobce, takzvaný systém EPR. Nejde přitom o nový princip – v Česku už obdobné systémy fungují například u elektrozařízení či baterií.
„Kdyby neexistoval EPR systém na baterie, končily by v černé popelnici. Dnes mají občané možnost je odevzdat na určených sběrných místech. Díky EPR systému je následně převezme kolektivní systém, který zajistí jejich další zpracování, takže náklady ani starost s jejich likvidací nezůstávají na obci,“ vysvětlila Barbora Fürstová ze Sdružení místních samospráv.
Bundu nebo kalhoty linka „rozemele“ a vyrobí matraci pro polní nemocnici |
Zatímco povinnost odděleného sběru textilního odpadu platí od roku 2025, systém EPR pro textil a obuv má být zaveden až později. Evropská pravidla týkající se EPR mají být do české legislativy převedena do 17. června příštího roku. Nejpozději 17. dubna 2028 pak má systém začít prakticky fungovat.
„Bohužel evropská legislativa s tím nešla ruku v ruce. Kdyby povinnost třídit odpadní textil začala platit současně se zavedením EPR systému, situace by dnes nemusela být taková, jaká je,“ zmínila Fürstová.
Upozornila také, že stále nebyl předložen legislativní návrh, který by stanovil konkrétní podobu EPR systému pro textil a obuv v Česku. Podle tiskové mluvčí MŽP Schillerové resort počítá s tím, že novelu, která má EPR pro textil a obuv zavést do české legislativy, předloží do meziresortního připomínkového řízení letos na podzim.
Textil může zdražit
Zavedení systému EPR podporují jak zástupci samospráv, tak společnosti zajišťující sběr a třídění textilu. Upozorňují však, že zásadní bude jeho nastavení.
Podle výkonného ředitele Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Jiřího Česala se dá očekávat, že textil v obchodech v souvislosti s EPR podraží. „Do jaké míry, bude záležet na tom, jak systém bude fungovat,“ zmínil. Kolik korun se odvádí do systému, by se měl zákazník dozvědět z cenovky. Výše nákladů spojených s jednotlivými výrobky se podle Česala může lišit.
Oblečení se točí jako kufry na letišti. V Broumově zpracují 25 tun textilu denně |
„Drahé tričko je zpravidla z lepších materiálů, má delší životnost a zřejmě může mít lepší využití, například pro upcyklaci a poté recyklaci. Teoreticky náklady s takovým tričkem budou menší než třeba u levného trička, které může být ze směsi polyesteru a bavlny,“ uvedl.
EPR systém ovšem podle něj sám o sobě nevyřeší problémy s dalším využitím textilního odpadu. „Máme zkušenost z Evropy, kde organizace rozšířené odpovědnosti výrobce fungují, a s recyklací zápasí. Kapacity dneska nejsou dostatečné, využití je s velkým otazníkem,“ uvedl.
Podle dat MŽP se v roce 2022 vytřídilo 19 753 tun textilu, o dva roky později 22 913 tun. Jak výrazný byl nárůst po zavedení nové povinnosti, ukážou data za rok 2025. Ta mají být podle resortu životního prostředí zveřejněna na podzim.
Kdyby na trhu byla udržitelná textilie, do byznysu bych nešel, říká šéf nové značky |
Podle údajů MŽP z let 2023 a 2024 směřuje přibližně polovina odděleně sebraného textilního odpadu k recyklaci nebo přípravě k opětovnému použití. Zhruba čtvrtina je energeticky využita a pětina končí na skládkách.
Podle Česala by v ideálním případě mělo postupně ubývat textilního odpadu, který se nepodaří dále využít. K tomu je podle něj důležité podporovat výzkum a vývoj nových recyklačních technologií, které by umožnily lépe zpracovávat i složitější textilní výrobky. „Nejhorší je to u obuvi,“ zmínil.
I on ale upozorňuje na nadměrnou spotřebu textilu. Zmiňuje také fenomén ultra fast fashion, kdy lidé nosí oděvy jen velmi krátkou dobu. „Jakmile má oděv drobný defekt, lidé ho vyřazují. Doma mám schované inzeráty z třicátých let, kdy Baťa nabízel štepování ponožek. Společnost se v tomto směru výrazně změnila,“ doplnil.
