Ve druhém čtvrtletí letošního roku plánuje nabírat nové zaměstnance 32 procent zaměstnavatelů. Naopak 18 procent plánuje propouštět. Téměř polovina dotázaných neplánuje žádnou změnu a zbylé procento prozatím neví.
Úleva od byrokracie zatím v nedohlednu. Firmy kritizují jednotné měsíční hlášení |
Čistý index trhu práce tak pro období do konce června dosáhl v Česku 14 procentních bodů. Proti předchozím třem měsícům je to zhoršení o šest bodů, v meziročním srovnání je však výsledek příznivější a proti stejnému období loňska je vyšší o tři body. Ve srovnání s rokem 2024 je dokonce o osm bodů výše.
Index trhu práceManpowerGroup se v rámci průzkumu dotázalo 525 českých zaměstnavatelů na otázku: „Jak očekáváte, že se změní celkový počet zaměstnanců ve vaší společnosti v následujícím čtvrtletí do konce června 2026 v porovnání s aktuálním čtvrtletím?“ Čistý index trhu práce představuje rozdíl mezi zaměstnavateli, kteří plánují nabírat, a těmi, kteří plánují propouštět. |
Současný pokles optimismu není podle generální ředitelky ManpowerGroup ČR Jaroslavy Rezlerové signál plošného ochlazení trhu práce ale spíše pokračující proměna ekonomiky. „Nacházíme se v unikátní historické situaci, kdy roste ekonomika, ale zároveň s ní roste i nezaměstnanost. Je to důsledek transformace od průmyslu ke službám a do hry vstupuje také automatizace, digitalizace a AI,“ uvedla.
Největší chuť rozšiřovat stavy vykazuje finanční a pojišťovací sektor. Jeho index vystoupal na 42 bodů a přiblížil se rekordním hodnotám. Nábor zde plánuje téměř polovina firem, zatímco propouštění připouští jen malé procento podniků.
Výrazně posílilo také stavebnictví a nemovitosti, kde index činí 28 bodů. K oporám trhu patří i zpracovatelský průmysl s hodnotou 23 bodů, přestože proti prvnímu čtvrtletí mírně oslabil. Vysoko se dál drží i automobilový průmysl s indexem 25.
Nejvýraznější pokles
Na opačné straně žebříčku stojí veřejný sektor společně se zdravotnictvím a sociálními službami, kde index klesl na minus pět bodů. Ještě slabší nálada panuje v energetice, veřejných službách a přírodních zdrojích, které se propadly na minus 27 bodů. Právě tam byl mezikvartální pokles nejvýraznější, i když podle ManpowerGroup jde do jisté míry o opakující se sezonní jev. Celkově tak devět z jedenácti sledovaných odvětví počítá s růstem zaměstnanosti a pouze dvě hlásí převahu firem, které chtějí spíše propouštět.
Zaměstnavatelé budou více nabírat než propouštět, vyplývá z průzkumu |
Viditelné ochlazení se objevilo také ve službách spojených s ubytováním, gastronomií, kulturou a volným časem. Tam index po poklesu o deset bodů zůstal jen těsně v kladných hodnotách na úrovni tří bodů. Ještě prudší pokles zaznamenaly odborné, vědecké a technické činnosti, které spadly o 21 bodů na hodnotu osm. I tady sice firmy stále častěji hlásí růst než útlum, jde však o nejslabší výsledek za posledních osmnáct měsíců.
Rezlerová upozornila, že za zdánlivě dobrými čísly se skrývá stále hlubší nesoulad mezi těmi, koho firmy potřebují, a těmi, kteří jsou na trhu práce k dispozici. Podniky ve stavebnictví, průmyslu nebo automobilovém sektoru podle ní často nehledají vysoké počty lidí obecně, ale úzce vymezené profese, například techniky, inženýry nebo řemeslníky, kteří na trhu dlouhodobě chybějí. Podobný posun je patrný i ve financích a IT, kde firmy posilují role spojené s datovou analytikou, kyberbezpečností, digitálními produkty nebo umělou inteligencí, zatímco rutinní činnosti se snaží automatizovat.
„Výsledkem je rozevírání nůžek mezi tím, co firmy skutečně potřebují, a tím, jaké kvalifikace a představy mají uchazeči o práci. Firmy tak deklarují nedostatek lidí, zatímco část zaměstnanců má pocit, že nemůže najít práci podle svých představ, což přináší frustraci na obou stranách trhu,“ uvedla.
Obavy z budoucnosti
Na širší problém ukazuje i doplňkový průzkum Talent Shortage Survey. Potíže s obsazováním míst podle něj v Česku přiznává 61 procent zaměstnavatelů, celosvětově pak více než sedm z deseti firem. Nejčastěji scházejí odborníci ve výrobě, technických a inženýrských profesích, IT nebo obchodě, stále větší váhu ale mají i takzvané měkké dovednosti včetně kritického myšlení, adaptability a spolupráce.
Právě tento tlak podle ManpowerGroup urychluje několik trendů, které budou letošní trh práce formovat. Firmy stále častěji skládají takzvané hybridní týmy, v nichž se vedle interních zaměstnanců uplatňují externisté, projektoví specialisté i technologické nástroje včetně AI. S tím souvisí přetváření pracovních rolí, větší důraz na produktivitu i nové nároky na vedení lidí. Rizikem je naopak příliš rychlá automatizace bez dostatečného lidského dohledu, která může místo vyšší efektivity přinést pokles kvality.
Populace stárne, firmy čelí nedostatku pracovníků. Pomoci má navýšení kvót |
Výrazněji se prosazuje také potřeba průběžného vzdělávání. Podle ManpowerGroup už firmy nemohou vnímat rozvoj lidí jen jako zaměstnanecký benefit, ale jako investici do vlastní budoucnosti. Vedle technických znalostí poroste význam kreativity, empatie, řešení problémů i schopnosti učit se nové věci v krátkém čase. „Schopnost rychle se učit bude nejcennější měnou na trhu práce,“ řekla Rezlerová.
Do hry navíc vstupují i další faktory. Tlak na výkon a vyšší riziko vyhoření, spory o návrat zaměstnanců do kanceláří, slábnoucí důvěra ve vedení firem i demografický vývoj, který zesiluje obavy z nedostatku budoucích lídrů. Podle ManpowerGroup v současnosti podniky neřeší jen nedostatek zaměstnanců, ale čím dál více i problém nástupnictví a předávání zkušeností mezi generacemi.
Malé podniky nabírají, korporace jsou opatrné
Zajímavý obrázek nabízí pohled na velikost firem. Nejsilnější náborové plány tentokrát nehlásí velké korporace, ale menší zaměstnavatelé. Nejvyšší index mají společnosti s 10 až 49 zaměstnanci, a to 22 bodů, těsně následované mikropodniky s méně než deseti pracovníky s hodnotou 21 bodů. Naopak nejopatrnější jsou firmy s tisíce až 4 999 zaměstnanci, kde index dosáhl jen sedmi bodů, a také podniky nad pět tisíc zaměstnanců s deseti body. Největší mezikvartální zhoršení postihlo středně velké společnosti s 250 až 999 pracovníky.
Ambiciózní generace Z do 10 let prosadí čtyřdenní pracovní týden, říká expertka |
Regionálně si nejlépe vede Praha, kde index vystoupal na 19 bodů. Hlavní město si polepšilo jak proti předchozímu čtvrtletí, tak meziročně. Morava a Slezsko zůstávají s hodnotou 12 bodů v kladném pásmu, proti začátku roku však zdejší optimismus citelně oslabil. Čechy s indexem 11 zaostávají jen mírně.
V mezinárodním srovnání se globální výhled zaměstnanosti pro druhé čtvrtletí zlepšil na 31 bodů. Průzkum zahrnul 41 764 zaměstnavatelů ve 42 zemích. Nejsilnější optimismus vykazuje Severní Amerika s hodnotou 36 bodů, zatímco Evropa s indexem 21 zůstává za ostatními regiony. Německo, klíčový trh pro český export, dosáhlo 18 bodů, a je tak nad Českem, zároveň však dál zaostává za světovým průměrem.
