„Zůstává tam ještě opravdu hodně uhlí, řádově miliardy tun. Podle dostupných údajů jsme vydobyli za těch více než 200 let zhruba polovinu zásob,“ řekl proděkan Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Václav Zubíček.
Zároveň ale upozornil, že zbylé zásoby jsou více než kilometr hluboko. „Není to technicky nemožné vytěžit, ale je to mimořádně náročné – technicky, fyzicky, bezpečnostně a hlavně ekonomicky. To je ten hlavní důvod, proč těžba končí,“ podotkl.
Konec těžby černého uhlí v Česku. Jeho cesta od prvního výkopu po poslední vozík |
Rozsáhlé zásoby nevytěženého černého uhlí pod zemí v regionu potvrdil také ložiskový specialista České geologické služby Josef Godány. Většina ložisek je ale podle něj nebilanční, protože nevyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám pro využití.
„Rozhodnutí o ukončení těžby je otázkou ekonomickou. Nelze provozovat něco, co generuje ztrátu a kde není výhled na zlepšení,“ uvedl Godány.
Možnost obnovení těžby v budoucnu proto odborníci hodnotí velmi skepticky. Podle Godányho to sice teoreticky možné je, ale otázkou zůstává, zda by to ještě někdy mohlo dávat ekonomický smysl. Náklady na opětovné zpřístupnění podzemních prostor, investice do technologií nebo vyřešení dalších podmínek by podle něj vyšly na desítky miliard korun. „Obnovení těžby v budoucnu je jen velmi málo pravděpodobné,“ shrnul.
Podobně možnost obnovení těžby hodnotil Zubíček. „Musel by se znovu vyhloubit a vybudovat důl. Samotná příprava, než se vytěží první tuny uhlí, trvá několik let a obnáší vysoké náklady. V těžbou narušené krajině by to ale bylo velmi komplikované, muselo by se hloubit na jiných místech,“ popsal.
OKD v sobotu končí těžbu v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku. Tím skončí těžba černého uhlí v celém Česku. V ČR tak zůstane aktivní pouze těžba hnědého uhlí v severních Čechách. Ta zůstává ještě ekonomicky rentabilní, protože jde o úplně jinou technologii, upozornili experti.
Soumrak černého uhlí. Do posledního dolu v Česku nahlédněte těsně před uzavřením |
„Základní rozdíl je v tom, že hnědé uhlí se těží na povrchu a černé uhlí v dole stovky metrů pod povrchem v úplně jiných podmínkách,“ vysvětlil Zubíček.
Těžba černého uhlí pokračuje pouze v sousedním Polsku. Podle Zubíčka se přitom principiálně neliší od tuzemských černouhelných dolů. „Taktéž se pohybují ve velkých hloubkách, což je technicky, ekonomicky a bezpečnostně velmi náročné. Tam ale těžbu podporuje a udržuje stát, náš stát se rozhodl těžbu nepodporovat,“ dodal Zubíček.
Podle Godányho má ovšem Polsko obdobné problémy. „I zde je těžba černého uhlí ztrátová a v letošním roce by mělo být uzavřeno hned několik hlubinných dolů,“ upozornil.
Končí jedna éra. Co bude po uhlí a po průmyslu? Důležité je vyhnout se bolestivému probuzení |
Po ukončení těžby a následné likvidaci hlavních dolů musí být podle Godányho vyřešena řada především bezpečnostních otázek, hlavně výstupy metanu na povrch a nutnost čerpání důlních vod s ohledem na bezpečnost povrchu. „Pokud se dojde k závěru, že čerpání vody je možno zastavit, dojde časem k zatopení podzemních prostor,“ popsal. Technická likvidace dolu ČSM potrvá zhruba tři roky.
Zanedbatelný vliv na energetiku
Konec těžby černého uhlí nebude mít podle analytiků na tuzemskou energetiku velký vliv. „V energetice by dopad konce těžby černého uhlí v Česku měl být omezený až zanedbatelný, protože česká energetika je historicky postavená na hnědém uhlí,“ řekl analytik XTB Jiří Tyleček.
Připomněl, že posledním velkým odběratelem byla v tuzemsku elektrárna Dětmarovice, která loni přešla na biomasu. Problémy by tak podle Tylečka mohly mít maximálně některé menší teplárny, ovšem i ty rychle přecházejí na alternativní paliva, případně mohou dočasně využít dovoz.
Konec těžby černého uhlí v Česku. Na Karvinsku vyvezou v lednu poslední vozík |
„Ale konec uhlí není překvapením a odběratelé měli dostatek času se připravit. Takže určitý lokální a dočasný dopad, včetně cenového, může být patrný, ale uhlí na trhu je stále dostatek,“ podotkl Tyleček.
Růst cen energií nehrozí ani podle manažera Finlord Borise Tomčiaka. Česko podle něj může v případě potřeby černé uhlí dovážet ze zahraničí. „Na evropském trhu se postupně snižuje spotřeba uhlí, takže produkce je aktuálně přebytková. Díky tomu ceny uhlí nerostou a aktuálně ani nehrozí zvyšování cen,“ řekl.
Ani podle analytika Bidli Petra Špirita nelze ukončení těžby černého uhlí hodnotit jako nějaký zásadní zlom v tuzemské energetice. Černé uhlí podle něj v současnosti tvoří už jen malou část českého energetického mixu a sloužilo hlavně průmyslu, nikoli k výrobě elektřiny. Jeho výpadek navíc lze v případě potřeby nahradit dovozem.
„Konec OKD by se proto neměl výrazně projevit v cenách energií, které jsou ovlivňovány spíše cenami plynu, emisních povolenek a celkovou situací na evropském trhu,“ řekl Špirit.
I on připomněl, že hlavním důvodem ukončení těžby je její ekonomická ztrátovost. „Hlubinná těžba je stále dražší a dlouhodobě neudržitelná. Rozhodnutí padlo v době, kdy těžba ještě nebyla ztrátová, aby se předešlo budoucím dotacím,“ podotkl Špirit.
Drahá těžba, levné uhlí. Polská „OKD“ má velké problémy, firmě hrozí bankrot |
Další obnovení těžby si analytici už příliš představit nedovedou. „Pravděpodobně by bylo možné v případě nějakého krizového scénáře, což by ale pravděpodobně s sebou muselo nést zrušení emisních povolenek, které jsou důležitým faktorem konce uhlí v Česku. Z pohledu energetické bezpečnosti je realističtější počítat s tím, že případné zbytkové potřeby černého uhlí a koksu budeme dál krýt importem,“ dodal Tyleček.
Dovoz už bude výhodnější i podle Tomčiaka. „Provozně lze těžbu uhlí na území ČR obnovit, ale ekonomicky to už nebude dávat smysl. Ekologické limity jsou přísné a značně prodražují těžbu,“ dodal.
Černé uhlí se v Ostravě a okolí začalo těžit v 70. letech 18. století. Hlavní vlna uzavírání šachet byla v 90. letech minulého století. Poslední zůstal Důl ČSM na Karvinsku, odkud poslední vozík slavnostně vyvezou 4. února.
