Od letošního roku mají obce novou povinnost – separovat textilní odpad. Tu by obce mohly vyřešit například domluvou a nastavením podmínek se společností, která v obci kontejnery na textil měla. Jednou z nich je Diakonie Broumov, která má po celém Česku zhruba 1 300 nádob.
Co vše se pro vás a obce od letošního roku změnilo?
Změnilo se toho hodně. Aktuální doba je turbulentní. V minulém roce obce za svoz materiálu vůbec neplatily, nebo platily například sto korun za kontejner. Nyní ale po obcích chceme, aby nám na naši činnost přispěly.
V České republice nemáme EPR systém, což znamená odpovědnost výrobce za vyrobený produkt. V jiných státech, jako je Francie nebo Belgie, už bylo toto zavedeno. U nás to nefunguje, takže aby všechny firmy, které oblečení sbírají, třídí a recyklují, přežily, potřebují příspěvek od obcí.
Textilní materiál se také dříve prodával do afrických zemí za určitou cenu, dneska je cena o dvacet procent nižší. Země, které mají EPR systém, tam posílají materiál za nižší cenu, takovou cenu chtějí i po nás. Neustále se také zvedají mzdy. Nejsme nijak dotovaní a musíme proto jednat tak, abychom přežili.
Češi budou třídit i textil, v obcích přibudou místa na jeho odevzdání |
Jak reagují obce?
Některé jsou naštvané, že mají platit například 1 500 korun za vývoz kontejnerů. Vysvětlujeme jim, že poskytujeme službu, a za služby se platí.
Zmínil jste platbu za vývoz kontejneru. Slyšela jsem ale, že některé obce chtějí po společnosti, která vlastní kontejnery, platit nájemné. To neplatí?
Děje se to například v Praze nebo ve velkých městech. Z míst, kde jsme měli platit, jsme ale odešli. Nebyli bychom to schopní zafinancovat.
Stalo se vám, že by obce s vámi začaly od začátku roku masivně ukončovat spolupráci?
Ne. Ze stovky smluv to mohly být tři, takže tři procenta. Během té doby jsme ale získali spolupráci s dalšími městy a obcemi – zhruba deset procent nových, které nás samy oslovily s tím, jestli bychom jim mohli službu zajistit.
Stává se, že městu dáme nabídku, za kolik korun jsme ochotní kontejner vyvážet. Město nás odmítne s tím, že konkurence nabídla lepší cenu. Po třech měsících se na nás město obrátí, že konkurence cenu aktualizovala, je několikanásobně vyšší, a proto chtějí využít službu od nás.
V některých obcích ovšem nejsme schopní z kapacitních důvodů kontejnery svážet, takže jsme se domluvili s městy a obcemi, že textil sesbírají a přivezou ho k nám na dvůr. Snažíme se pomoci, jak se dá, ale naše kapacity jsou omezené.
Oblečení se točí jako kufry na letišti. V Broumově zpracují 25 tun textilu denně |
Někomu může dělat problém rozlišit, co to vlastně textilní odpad je. Navíc existuje více firem, které mají textilní kontejnery. Každá má své vlastní podmínky a některé upozorňují, že lidé mají vhazovat do kontejnerů jen textil, který ještě někdo může využít. Vy ovšem umíte textil také zpracovávat. Takže děravé tričko nebo děravou ponožku je možné do kontejnerů Diakonie Broumov vyhodit?
Pokud je oblečení děravé a čisté, je možné takový textil do našich kontejnerů odevzdat, to není problém. Materiál umíme vytřídit.
Problematické je to ale se špinavým textilem. Textil od barvy, který někdo nosil při malování doma a následně ho ušpinil, nijak zpracovat neumíme. Problematický je třeba také textil zašpiněný od oleje. To už je nebezpečný odpad, který do kontejnerů na textil nepatří. Mokrý a plesnivý textil je samozřejmě problém také.
Vím, že pro lidi to může být složité. Veškeré informace, které do našich kontejnerů patří, najdou lidé na našich webových stránkách.
Z textilu deskyDiakonie Broumov umí z nevyužitelného textilu vyrobit konstrukční desky, které se dají využít jako alternativa k OSB deskám nebo sádrokartonům. Vyrábí také takzvané artové desky, které mohou sloužit například jako konferenční stoly. V Broumově brzy budou mít na výrobky novou testovací linku. Společně s investory založili také společnost TXB Group s.r.o., přes kterou budou výrobky distribuovat. |
U vašich kontejnerů člověk pozná, zda jde je kontejner na textilní odpad, nebo kontejner s oblečením na charitu?
Na kontejnerech máme většinou napsané textilní materiál. Kontejnery mají svůj kód a my víme, zda se jedná o kontejner na textilní odpad, nebo ne. Většina občanů si toho nevšimne. Nechceme ani příliš prezentovat, že jde o kontejner na textilní odpad, jelikož by se mohlo stát, že by do nich lidé začali házet mokré nebo plesnivé oblečení.
Navíc ministerstvo životního prostředí na naše naléhání zajistilo, aby bylo možné textil určený na humanitární účely vyjmout při třídění, i pokud je vhozen do kontejneru na textilní odpad. Pokud by to neplatilo, tak veškerý materiál vhozený do kontejneru na textilní odpad – přestože by byl třeba nový – bychom museli zpracovat a vyrobit z něj něco jiného a nebylo by možné ho dát charitu. Nyní to možné je, takže si umíme poradit.
Víme také, že lidé nerozlišují, o jaký kontejner jde. Mají třeba v blízkosti jeden kontejner a nechce se jim chodit k dalšímu, který je o kilometr dál. Takže to hodí do kontejneru, který mají nejblíž.
Diakonie Broumov je schopná z již nevyužitelného textilu vyrobit konstrukční nebo artové desky. (27. května 2025)
V redakci jsme si udělali průzkum a narazili jsme různé potíže v souvislosti s kontejnery na textil. Narazili jsme na poházené oblečení vedle kontejnerů, tašky položené vedle kontejnerů. Jaké nešvary nejčastěji řešíte?
Nešvarů je hodně a takové věci se dějí. Lidé kontejnery ničí, lezou do nich, vytahují oblečení. Děje se to například na místech, která jsou málo hlídaná. Výsledek je ten, že pak se materiál znehodnotí a nikomu už neposlouží.
Spousta lidí má dobré srdce, nechá tašky vedle kontejneru v domnění, že to někomu pomůže. Jenže pak se stane to, že nějaký člověk přijde, tašky rozhrabe, vezme si dva kousky a zbytek tam nechá. Do doby, než se tam dostaneme, oblečení může zmoknout a my ho poté musíme likvidovat na skládce.
Kontejnery na textil lidem v Praze nestačí. Nový web učí třídit oblečení |
Takže doporučuji, aby lidé s dobrým srdcem dávali tašky s oblečením skutečně dovnitř kontejnerů. Oblečení standardně dáváme i lidem z okraje společnosti. Píšou nám sociální odbory, že potřebují pro určitého člověka nějaké věci. Zeptáme se na věk a velikost, abychom měli nějakou představu, a oblečení pro něj vytřídíme. Takovému člověku pak oblečení pasuje.
Nepořádek u kontejneru na textil na ulici Mohylová v Praze-Stodůlkách (18. května 2025)
A evidujete si vytíženost kontejnerů? Narazili jsme i na plné kontejnery...
Ano, při každé jízdě řidič nahlásí, jestli byl kontejner úplně plný, jestli byl zaplněný z poloviny, nebo jestli byl třeba zaplněný ze tří čtvrtin. Na základě těchto dat máme kvalifikovaný odhad.
Stává se, že nám lidé zavolají, že je kontejner plný. Přijedeme a zjistíme, že je v kontejneru nacpaná deka, která hrdlem neprošla, jinak je kontejner prázdný.
Doporučuji občanům odevzdávat oblečení v menších taškách, aby se nic v otvoru nezaseklo. Je jedno, jestli je plastová, nebo papírová, ale hlavně aby tam nějaká byla. Předejde se také tomu, že se oblečení jakkoliv a zbytečně ušpiní. U bot je také důležité, aby byly v tašce a minimalizovalo se riziko, že se jedna bota ztratí.
Jak často kontejnery svážíte?
Záleží na místě. V Praze to je dvakrát až třikrát týdně. Naopak jsou také místa, kde se jezdí jednou za čtrnáct dní. Tam řidič přijede například pro deset taštiček.
Vytahané oblečení i nepořádek okolo. Kontejnery na textil některé obce ruší |
Kromě nepořádku a plných kontejnerů jsme narazili také na posprejované kontejnery. Jak řešíte toto?
Toto je dlouhodobý nešvar a věčný boj. Snažíme se barvy odstraňovat, města a obce chtějí, aby kontejnery byly čisté. Jenže barvy opravdu hodně drží a také je to nákladné. Nápis odstraníme a za týden je na kontejneru znovu.
Řidiči s sebou vozí ředidlo, ale ne vždy jde barva sundat. Pokud to nejde, nebo je kontejner jinak poškozený, je nutné kontejner dovézt k nám. Pak je nutné zbrousit barvu a znovu kontejner nastříkat. Není to levná záležitost, stojí to asi 8 000 korun.
Jaká je hodnota kontejnerů?
Máme jich více typů. V případě velkých kontejnerů se pohybujeme kolem 80 tisíc korun. U menších kontejnerů včetně polepu, zámku a instalace se cena pohybuje kolem 25 tisíc korun.
