Test pro ministerstvo zemědělství vypracovala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Odborníci otestovali celkem 21 produktů, a to dětské výživy, krmivo pro domácí zvířata a privátní výrobky obchodních řetězců z České republiky, Německa, Rakouska, Slovenska a Maďarska. Jedenáct výrobků bylo odlišných, tři mírně odlišné a sedm vyhodnotila komise jako stejné. Jedním z výrobků, který pro Čechy nedopadl dobře, je kečup. Výsledky exkluzivně získala dopředu MF DNES (více čtěte zde)
„I tento test, zaměřený na kojeneckou výživu a privátní značky obchodních řetězců, ukázal, že dvojí kvalita je tady stále velkým problémem. U privátních značek je možné jasně říct, že především zákazníci v České republice, v Maďarsku a na Slovensku dostávají výrobky s rozdílnou kvalitou, dost často s kvalitou horší,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka a dodal, že rozdíly mezi výrobky jsou poměrně výrazné.
Globus v Německu prodává pomerančovou limonádu slazenou cukrem s obsahem pomerančové šťávy. V ČR obsahuje „stejná“ limonáda umělá sladidla a pomerančová šťáva je nahrazena levnější jablečnou. Rozdíl je patrný i na pohled. I přes nižší kvalitu si český spotřebitel za limonádu připlatí.
Kečup značky Clever pro český trh má zhruba o 40 procent méně rajčat. Dobře nedopadl ani kečup z řetězce Penny, který se liší složením i výživovými hodnotami. Pasírovaná rajčata z Lidlu se vyrábějí odlišná pouze pro ČR. V testech byl zjištěn rozdíl v sušině přibližně 14 procent. Špagety Clever pro Česko a Slovensko byly méně kvalitní, vyrobeny z běžné pšenice, pro Rakousko byly naopak vyrobeny z kvalitnější tvrdé pšenice. Rozdíl je znatelný i po uvaření.
Ananasové plátky z Lidlu pro Německo a Rakousko jsou nakládané v ananasové šťávě, pro Česko, Slovensko a Maďarsko v cukerném sirupu. Zatímco v Česku si je můžete koupit za 28,70 Kč, v Německu vycházejí na 22 korun. Velký rozdíl byl zaznamenán i v mražené salámové pizze - v německé variantě se používá eidam a mozzarella, v pizze stejného řetězce pro český trh ale najdete analog sýra, tedy náhražku z rostlinných tuků. Ledový čaj Klasik z řetězce Kaufland měl v Česku jiné složení.
Pozitivně naopak překvapila kojenecká výživa. V instantních kojeneckých výživách se jen drobně lišily výživové hodnoty a zastoupení jednotlivých složek. Přesnídávka s příchutí banán, broskev a jablko měla ve všech zemích složení stejné, naopak dýňová kojenecká výživa stejného výrobce určená pro český trh obsahovala 90 procent dýně, německá jen 65 procent, zbytek byl nahrazen škrobem.
„Tady se také potvrdil trend dvojí kvality potravin, nicméně obráceně, kdy němečtí spotřebitelé dostávají kojeneckou výživu s nižším obsahem základní složky. Nevidím důvod, proč by měli mít jak čeští, tak třeba i němečtí zákazníci rozdílnou kvalitu. V těchto průzkumech budeme dále pokračovat, budeme je zveřejňovat a ukazovat na ty firmy, které tuto nekalou obchodní praktiku používají,“ uvedl ministr Jurečka.
Dobře nedopadly ani první letošní testy
Letos jde už o druhé testování výrobků a jejich rozdílu v kvalitě. První testy, prezentované v létě, přinesly pro tuzemské spotřebitele ne zrovna dobrou zprávu. Z 21 testovaných výrobků se třináct lišilo kvalitou i složením, měly přitom identický obal. Potvrdilo se, že oproti zákazníkům z Německa a Rakouska jsou šizeni zejména zákazníci v ČR, na Slovensku a v Maďarsku.
Ze srovnávaných výrobků vyčnívaly například rybí prsty Iglo s nižší obsahem masa o 7 procent, luncheon meat Tulip ze separátu namísto vepřového masa, nebo prací prášek Persil, který obsahoval ve verzi pro „východní“ země méně aktivních látek. (čtěte o výsledcích prvního testu)
Výrobci rozdíly zpravidla vysvětlují odlišnými chuťovými preferencemi spotřebitelů v jednotlivých zemích, popř. odlišnými zvyky.
Na problém takzvané dvojí kvality upozorňují Češi už zhruba tři roky. Letos se jím více začala zabývat Evropská komise v čele s předsedou Jean-Claude Junckerem. Ten se vyjádřil ve smyslu, že jde o skutečně o problém a je potřeba jej řešit. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) nedávno Junckerovi navrhl kosmetickou změnu zákona o ochraně spotřebitele, která by v rámci EU problému zamezila.
Ministr je přesvědčen, že praxi výrobců může zabránit jediná věta, která zakáže rozdíly v kvalitě a složení u stejných produktů, které se marketingově tváří stejně. (čtěte Dvojí kvalitě zabrání jediná věta v zákoně, míní Jurečka)
Podobné testy jako v ČR si realizovali i Slováci. Došli přitom k podobným závěrům. (více čtěte zde)
