Jenomže byznys je chytil a brzy oba přibrali k podnikání i své otce.
Firmu, jejíž sortiment dnes čítá dva tisíce druhů výrobků a vykazuje obrat přes miliardu korun, vlastní spolu s oběma zakladateli také Vaculíkův otec Jiří. A Chmelův otec Stanislav svůj podíl letos prodal, když se rozhodl jít do penze.
Oba mladí podnikatelé otce zaměstnali ve chvíli, kdy zjistili, že by se jim hodila jejich kvalifikace. Vaculík starší měl zkušenosti z provozů zlínských ZPS, a tak se ujal rozjíždějící se výroby firemních stojanů a dalšího vybavení pro prodejny.
Chmelův otec měl zase zkušenosti z investičního a finančního plánování, a tak mu mladí v Tescomě svěřili zkušebnictví a jednání s pojišťovnami.
 |
Vaculíkovi ani Chmelovi prý při práci nikdy neřešili generační konflikty, nikdy se nepřeli o kompetence. Tátové od počátku uznávali syny jako šéfy: "Vždycky jsme měli ve firmě navrch my, věřili nám, protože viděli, že jdeme dopředu," vysvětluje Chmela. Navíc měli všichni od počátku jasně rozdělené role, kompetence, odpovědnost.
Ostatně v Tescomě pracuje Chmelových a Vaculíkových víc. Chmelovi dělá asistentku vlastní sestra, bratranec vede firmu Tescoma ČR, Vaculíkův bratranec má zase na starosti certifikace výrobků. "Jsme typicky rodinná firma, Tescomou u nás žije celá rodina. Považujeme to za ideální. Výhodou totiž je, že mezi příbuznými je vždycky větší důvěra i loajalita než mezi cizími lidmi," tvrdí Petr Chmela.
Tescoma rok od roku roste a pomalu dostává globální charakter. Vyrábí pro ni už stovka vesměs asijských továren. Vývoz každoročně stoupá zhruba o třicet procent, z Evropy firma začíná pronikat na zámořské trhy. Buduje designérské centrum, ve svém oboru největší v Evropě.
Přesto zakladatelé o změně vlastnických poměrů neuvažují. "Cizí kapitál zatím nepotřebujeme a dosavadní stav se nám mimořádně osvědčil," prohlašuje Petr Chmela.
