„Na rozdíl od minulých let je pro příští rok velmi obtížné uvádět nějaká paušální čísla, protože každá soustava zásobování teplem je v trochu jiné situaci nejen s ohledem na používaná paliva, ale také podle toho, jak se na turbulentním energetickém trhu podařilo nakoupit klíčové vstupy včetně povolenek,“ uvedl ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.
Sdružení podle něj očekává, že v případě tepláren na uhlí bude ve většině případů meziroční nárůst ceny tepla do pěti procent, v případě zemního plynu by mohl být nižší. V platbách za letošní rok podle něj lidé naopak ušetří. „Za období od 1. ledna do konce listopadu je spotřeba tepla proti dlouhodobému normálu nižší o deset až 15 procent,“ dodal.
Sdružení připomnělo, že jsou výnosy z prodeje povolenek příjmem státního rozpočtu. „V roce 2017 získal stát z prodeje povolenek sedm miliard korun, letos to bude více než 13 miliard korun a obdobnou částku získá státní rozpočet i příští rok. Teplárny vynaloží na nákup povolenek na výrobu tepla v příštím roce přibližně čtyři miliardy korun,“ dodalo.
Hájek míní, že růst nákladů na povolenky v ceně tepla by stát měl lidem kompenzovat snížením sazby DPH z 15 na deset procent. „Teplo patří mezi základní lidské potřeby a nemělo by být nadměrně zdaňováno. Povinný nákup povolenek má stejný efekt jako daň, i když její výše není přímo určena státem a lidé ji na fakturách za teplo nevidí,“ podotkl. Odmítl, že by dodavatelé tepla mohli ze snížení DPH profitovat na úkor domácností.
Ročně Češi protopí kolem 15 tisíc
Cena emisních povolenek v EU se podle údajů serveru Carbon Pulse aktuálně pohybuje kolem 20 eur (asi 520 korun) za tunu CO2 vypuštěného do atmosféry. V září dosáhla nad 25 eur (asi 650 korun), což bylo desetileté maximum. Na začátku roku byla pod osmi eury (asi 208 korun). Povolenky platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky.
Průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě v Česku ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 gigajoulů (GJ) tepla. Sdružení uvedlo, že současná průměrná cena tepla z uhlí činí zhruba 580 Kč/GJ, ze zemního plynu pak asi 605 Kč/GJ. Průměrná roční platba domácností se tak pohybuje kolem 14 až 16 tisíc korun. Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností zhruba šesti procenty.
Podle dat sdružení zásobují teplárny, elektrárny, závodní energetiky a plynové kotelny teplem pro vytápění a ohřev teplé vody v ČR přes čtyři miliony lidí. Zhruba 55 procent tepla pro tuzemské byty se v teplárnách vyrábí z uhlí, třetina ze zemního plynu. Dalších přibližně sedm procent tvoří biomasa a čtyři procenta připadají na teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů, druhotných zdrojů energie a ostatních paliv.
