Teplárny v Česku patří mezi sofistikované a technologicky náročné podniky, k nimž patří několik tisíc kilometrů tras parovodů, horkovodů a teplovodů. Teplem a teplou vodou zásobují přibližně 40 procent českých domácností a to především v bytových domech, které mají uzpůsobené centrální nebo lokální blokové kotelny.
Stabilní dodávky tepla jsou v Česku považovány za samozřejmost. Odstávky se plánují s dostatečným předstihem a trvají obvykle v řádu hodin, ve výjimečných případech několik dní. K přerušení může dojít pouze vlivem nepředvídatelných událostí, jako tomu bylo v případě letošních ničivých povodní.
Teplárna Krnov po povodních opět funguje, začátkem týdne plně obnoví dodávky tepla |
Například hlavní závod Teplárny Krnov společnosti Veolia Energie zaplavila začátkem září voda do výšky téměř dvou metrů, takže musel být odstaven. Nezatopených a nepoškozených výměníkových stanic zůstalo 25 z celkových 168. Přesto už po deseti dnech začaly proudit do krnovských domácností provizorní dodávky tepla a teplé vody ze záložního zdroje – výtopny Cvilín. Krizový štáb společnosti očekává, že stabilní dodávky pro celý Krnov se podaří obnovit již během tohoto týdne.
S následky povodní se musela vyrovnávat také společnost ČEZ Teplárenská dodávající teplo a teplou vodu do poničeného Bohumína. „Do práce jsme se pustili okamžitě po opadnutí vody. Hned v prvních dnech jsme zprovoznili 34 předávacích stanic, které byly zatopené jen částečně,“ říká generální ředitel ČEZ Teplárenská Rostislav Díža.
Celá Ostrava má opět dodávky tepla, v provozu je i svinovské nádraží |
V další fázi začne ČEZ Teplárenská obnovovat provoz více než 60 předávacích stanic, ve kterých voda zaplavila i rozvodné skříně a elektrozařízení. „Důsledně budeme procházet jednu stanici po druhé. Každou je třeba vyčistit od bahna, vysušit a zkontrolovat všechny stroje i elektrozařízení. Zároveň musíme demontovat zatopená oběhová čerpadla a odvézt je do Dětmarovic, kde se je naši experti snaží zprovoznit,“ vysvětluje výrobní a provozní ředitel ČEZ Teplárenské René Cuber. Výměna všech poškozených částí předávacích stanic může trvat několik měsíců.
Pryč od uhlí do roku 2030
Elektrárna a teplárna Dětmarovice, která se nachází u Ostravy v blízkosti řeky Olše, byla postavena v letech 1972 až 1976 a výkonem 600 MW je největší klasickou elektrárnou na Moravě. Velká voda se jí naštěstí vyhnula, momentálně prochází zásadní proměnou.
Dominantním zdrojem výroby tepla bylo v Dětmarovicích uhlí, stejně jako ve zbytku Česka. S jeho koncem se počítá kolem roku 2030, nicméně vzhledem ke snižující se rentabilnosti uhelných tepláren, především z důvodu cen emisních povolenek, se jej výrobci tepla zbavují dříve.
Konec uhlí. Elektrárna na Karvinsku čeká na jádro, teď pomůže plyn a biomasa |
“Uhlí v české energetice končí a ČEZ dlouhodobě pracuje na zajištění budoucích dodávek tepla v našich teplárnách z neuhelných zdrojů. Nahradíme je plynem a biomasou. Je to i případ Dětmarovic, kde předpokládáme investice ve výši dvou miliard korun. První nová plynová kotelna o výkonu 18,4 MWt je již postavena a další zdroje se staví nebo připravují,“ uvádí mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Jak dodává, snahou ČEZ je zachovat systém centrálního zásobování teplem, se kterým má Česko dobré zkušenosti a který umožňuje pro většinu obyvatel zajistit stabilní dodávky. „Špičková plynová kotelna o celkovém výkonu 27 MWt by měla být dokončena v průběhu roku 2026. V témže roce najedou do provozu dvě plynové kogenerační jednotky o celkovém výkonu 22 MWt a stejně tak počítáme i s najetím biomasového kotle o výkonu 8 MWt,“ upřesňuje Gazdík. Éra uhelného teplárenství skončí v Dětmarovicích podle něj po současné, nejpozději po následující topné sezoně.
Kapesní reaktory ty velké nenahradí. Spíše uhelné elektrárny a teplárny |
Nová teplárna vyroste na pozemcích nalevo od současného areálu elektrárny. ČEZ zvažuje, že na místě utlumeného areálu elektrárny by mohl být v budoucnu postaven malý modulární reaktor. Konkrétní plány prozatím nejsou k dispozici.
Kromě Moravskoslezského kraje ČEZ připravuje projekty v Ústeckém kraji, kde chce v rámci modernizace investovat do roku 2030 přes 100 miliard korun. Společnost tam má tři elektrárny a teplárny Prunéřov, Tušimice a Ledvice. A navíc teplárnu Trmice dodávající teplo Ústí nad Labem.V areálu Elektrárny Prunéřov II, odkud proudí dodávky tepla do Chomutova, Klášterce nad Ohří a Jirkova, již probíhá výstavba nových tepláren. Stavějí se tam nové plynové kotelny, připravují se kogenerační jednotky a kotel na biomasu.
Podle Kamila Čermáka, generálního ředitele společnosti ČEZ ESCO, teplárenství vsází na zemní plyn a biomasu, doplňkem má být využívání odpadů. „V dlouhodobém horizontu počítáme i s využíváním vodíku, ten však prozatím není k dispozici. Součástí řešení může být i využití tepla z nových jaderných elektráren,“ dodává.
Bude potřeba nejmíň 200 miliard
S uhlím se za poslední tři roky rozloučilo deset tepláren, které zásobují teplem a teplou vodou přes 110 tisíc českých domácností. Podle Teplárenského sdružení ČR nahradí při výrobě tepla přes půl milionu tun uhlí biomasou, zemním plynem, teplem z dopadu a dalšími energetickými zdroji. Díky nízkoemisním palivům se emise oxidu uhličitého sníží o více než 600 tisíc tun ročně.
Od roku 2013, kdy začala další vlna ekologizace energetických provozů, investovali výrobci tepla do snížení emisí už více než 25 miliard korun. Další miliardy si vyžádaly výměny parovodů za efektivnější a úspornější horkovody. Emise oxidu siřičitého a prachu z tepláren klesly téměř o dvě třetiny, emise oxidů dusíku o více než dvě pětiny.
V letech 2020 až 2021 skončila s uhlím v rámci modernizace například teplárna v Příbrami zásobující téměř 11 tisíc domácností, která ho nahradila biomasou. Teplárna v Náchodě zásobující teplem přes pět tisíc bytů přešla na zemní plyn.
Plzeňská teplárna chystá konec uhlí a přejde na plyn, bude to stát miliardy |
Frýdeckomístecká teplárna patřící společnosti Veolia Energie přestala spalovat uhlí minulostí od letošního června. Její ekologizace začala před třemi lety a nově se zde teplo pro domácnosti a další odběratele vyrábí z biomasy, která se stala hlavním využívaným palivem, a zemního plynu.
Tuzemské teplárenství plánuje odchod od uhlí dokončit do roku 2030. Potřebné investice podle aktuálních odhadů převýší částku 200 miliard korun. Zásadním zdrojem jejich financování je Modernizační fond Evropské unie, kam plyne část prostředků z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, které teplárny nakupují.
Letos bylo v programu HEAT určeného na modernizaci a dekarbonizaci tepláren k dispozici 20 miliard korun. Původně bylo možné posílat žádosti od 15 července do 29. listopadu. Již 1. srpna se však alokované prostředky vyčerpaly.
„V těchto dnech probíhá posuzování nadprahových velkých projektů u Evropské investiční banky a Evropské komise a o další výzvě HEAT bude rozhodnuto až následně,“ potvrdila pro iDNES.cz Veronika Krejčí, mluvčí Ministerstva životního prostředí ČR.
