Ta doba podle něj nastane zhruba za rok, kdy budou na světě nové jaderné reaktory, které vyvíjí několik světových firem. Jde o první konkrétní slova o pokračování stavby jaderných elektráren v zemi od roku 1990.
Tehdy vláda rozhodla o tom, že ze čtyř plánovaných bloků v Temelíně se dostaví jen dva. Od té doby se o dalším využití nukleární energie mluvilo jen jako o jedné z možností výroby elektřiny.
Na rozšíření svých jaderných aktivit se pomalu začíná připravovat už i elektrárenská společnost ČEZ. Podle mluvčího Ladislava Kříže společnost například nyní podporuje studie možného příštího využití jádra k výrobě elektřiny.
Nové vedení ČEZ tvrdí, že stavby dalších bloků jsou nyní jen ve stadiu úvah. I to je posun - až dosud ze sídla elektrárenské firmy znělo jasné ne s odůvodněním, že více než sto miliard na pokračování temelínské ságy firma nemá.
"V současné době se nevedou konkrétní jednání o pokračování výstavby Temelína," řekl bez bližších podrobností šéf ČEZ Martin Roman. Jeho mluvčí Kříž však dodává: "Případná žádost o rozšíření Temelína nepadne v nejbližších měsících, ale vzhledem k nedostatku jiných zdrojů nelze vyloučit její podání v budoucnu."
Podání žádosti o možnou stavbu jaderných bloků ještě neznamená, že se Temelín skutečně rozšíří. Stopnout akci může samotný ČEZ, pokud se mu stavba bude zdát moc drahá. K nové elektrárně se budou moci vyjádřit i ekologičtí aktivisté, lidé z jižních Čech i sousední země.
Má smysl zdvojnásobit Temelín, když by stál téměř 150miliard korun a horko těžko by si na sebe dokázal vydělat? A proč se do úvah o nových blocích pouštět, když je Česko nyní jedním z největších evropských vývozců elektrické energie?
Zastánci stavby tvrdí, že jinou možnost než jadernou energii Česko do budoucna nemá. Zásoby hnědého uhlí, které je spolu s jádrem hlavním zdrojem pro výrobu elektřiny, má země do roku 2030 a při prolomení limitů v severních Čechách v omezené míře do konce století.
Jenže spotřeba elektřiny v zemi má každý rok stoupat, a tak bude za patnáct až dvacet let třeba mít nové zdroje elektřiny. To je i motiv, proč nyní elektrárenská společnost ČEZ začíná nahlas říkat, že jádra jako zdroje elektřiny se nelze do budoucna vzdát.
"To, že chce ČEZ podat žádost o dostavění Temelína, ještě neznamená, že se to skutečně stane. Firma si chce jen vytvořit prostředí k možné výstavbě v budoucnu. Schvalovací proces totiž trvá kolem deseti let, a proto je třeba vyvolat diskusi již nyní," říká zdroj blízký vedení elektrárenské firmy.
Možné dostavbě Temelína se nebrání ani uhelná lobby, pro kterou je jádro velkým konkurentem. Dva nové bloky by nahradily asi 12 milionů tun uhlí, což je přibližně třetina množství, které ČEZ od uhelných firem nakupuje.
"Pokud tuzemská spotřeba elektrické energie bude na takové výši, že nebudou stačit stávající zdroje uhlí, pak je tento záměr správný," říká Petr Paukner, šéf spolčenosti Coal Energy, která vyváží elektřinu vyrobenou z hnědého uhlí.
Další variantou kromě jádra jsou obnovitelné zdroje, tedy třeba voda nebo vítr, které však zemi nemohou dostatek elektřiny zajistit. Kritici namítají, že se stavba jaderné elektrárny nemůže vyplatit, a navíc vznášejí opakovanou výtku, že jaderná energie není bezpečná.
"Jsme proti dostavbě Temelína. Proti jaderné energii se podle posledních průzkumů staví 49 procent lidí v zemi," uvádí Dana Kuchtová z organizace Jihočeské matky. Mnohem silnější protesty lze čekat ze sousedního Rakouska. Když v minulých dnech slovenská vláda sdělila, že chce dostavět jadernou elektrárnu v Mochovcích, přišla z Vídně tvrdá reakce.
Hans Kronberger, lídr rakouské vládní strany Svobodných pro eurovolby, to označil za "velkou urážku a provokaci nejvyššího stupně ze strany atomové lobby". Proti se postavili i další politici. Přitom právě český ČEZ chce koupit společnost Slovenské elektrárny a s nimi i Mochovce.
