Banální, ale zároveň zdlouhavý a frustrující proces, se kterým si dokážou dnes přitom snadno poradit moderní technologie.
V Masarykově onkologickém ústavu v Brně proto postupně zavádějí aplikaci MOU Meddi, vyvinutou přímo pro tento ústav. Přes aplikaci je možné na jednom místě lékaře kontaktovat textovou zprávou a lékař nebo sestra v době, kdy si na dotazy vyhradí čas, mohou požadavky vyřídit. Přes nástroj je možné zaslat třeba výsledky vyšetření nebo obdržet od svého lékaře materiály. Bezpečnou šifrovanou cestou si mohou také zavolat či uskutečnit videohovor.
Šetří čas
Ačkoliv se o využití informačních a komunikačních technologií ve zdravotnictví nejen v souvislosti s covidem mluví, ve veřejném zdravotnictví se podobné nástroje prosazují zatím pomalu. Brněnský ústav je první nemocniční zařízení u nás, které podobný nástroj ve velkém zavádí.
Do moravské metropole za léčbou dojíždějí pacienti z celého regionu a na dálku řeší řadu věcí. Jednodušší komunikace tak může ulehčit postupy jak pacientům, tak lékařům. „Zasílání textových zpráv má tu výhodu, že se pacient s lékařem neruší a mohou požadavek vyřídit ve chvíli, kdy mají čas,“ vysvětluje Jiří Šedo, lékař z Masarykova onkologického ústavu.
Součástí léčebného procesu je také to, že pacienti vyplňují dotazníky, které se týkají fungování léčby a nežádoucích účinků. „Díky tomu vidíme v přehledném grafu, jak se pacient cítí, za celé období, kdy byl doma,“ přibližuje.
Ústav má 900 zaměstnanců a tisíce pacientů. Zavádění je tak postupné. V tuto chvíli používá aplikaci zhruba 150 až 200 pacientů a zapojilo se do něj zatím deset lékařů a osm sester.
Jednou z pacientek je i Sabina Éli, která do Brna jezdí z šedesát kilometrů vzdálené Břeclavi. Paní Éli oceňuje, že si o recept či radu může napsat, kdykoliv si vzpomene, to jí ušetří čas. Současně ví, že lékař bude řešit její potíže v době, kdy na to má prostor. „Vím, že se lékař věnuje v tu chvíli mně,“ dodává a dále popisuje, že aplikace není určena pro akutní potíže, na to pacienta přímo nástroj upozorňuje.
Usnadňuje jí tedy především komunikaci a má také lepší přehled o své léčbě. „Je možné tam zadat svou anamnézu a léky, takže tam má informace člověk v přehledu a dohledá si je, když si nemůže vzpomenout třeba na název nějakého léku,“ přibližuje. Pacient má tak v podstatě takovou svou online kartotéku, kterou si spravuje.
V současné době tvůrci MOU Meddi pracují na dalších na míru dělaných aplikacích, například pro nastávající maminky pro Ústav pro péči o matku a dítě v Praze, speciální aplikace vzniká také pro IKEM či začal pilotní projekt v nemocnici u sv. Anny.
„Díky naší aplikaci se osobní návštěvy pacientů v ordinacích mohou snížit až o pětinu,“ míní Jiří Pecina, majitel společnosti Meddi hub, který zároveň zdůrazňuje, že cílem není nahradit klasickou léčbu.
Firma rovněž nabízí verzi Meddi pro veřejnost. Podle dat ÚZIS navštívil průměrný Čech lékaře v roce 2019 zhruba 8,2krát ročně. V roce 2010 to bylo zhruba 7,1krát.
Medicína pro 21. století
Telemedicína se postupně v českém prostředí etabluje. V současné době pojišťovna proplácí telefonickou komunikaci nebo také videohovory. Největší česká zdravotní pojišťovna VZP s šesti miliony pojištěnci schválila například program, který se potenciálem v oblasti elektronického zdravotnictví zabývá.
„VZP očekává, že ještě v průběhu roku 2021 bude realizovat pilotní projekty zaměřené na ověření tohoto potenciálu. Strategickým cílem VZP je vytvořit legislativní, technologické nebo procesní podmínky pro celoplošnou realizaci telemedicínských projektů,“ říká Tomáš Knížek, náměstek ředitele VZP ČR pro informační technologie
Na trhu je kromě Meddi hub řada dalších firem, které se zabývají elektronizací zdravotnictví. Mezi ně patří například platforma Medevio. Ta si dala za cíl ulehčit lékařům administrativu. Klinika EUC nabízí ve své funkci Lékař online 24/7 spojení s lékařem za poplatek online. Dále funguje například portál U lékaře či Doktor do kapsy.
