Telefonní budka

Telefonní budka | foto: Aleš Náhlý

Dobíjecí stanice či wi-fi hotspoty. Telefonní budky dostávají nové funkce

  • 15
V dobách největší slávy v 90. letech minulého století bylo po celém Česku na třicet tisíc telefonních automatů. Dnes jich zůstala sotva čtvrtina. I když z nich lidé už příliš nevolají, z ulic jen tak nezmizí. Část z nich totiž slouží v oblastech s nedostatečným pokrytím signálem pro mobilní telefony. Některé zas získaly zcela jinou funkci.

Místo na výsluní sebraly veřejným telefonním automatům (VTA) mobilní telefony. Od roku 2007, kdy jich bylo ještě asi 25 tisíc, to s nimi šlo rychle z kopce. Dnes jich v ulicích najdete přesně 7 634. O jejich provoz se stará společnost O2.

Snižování počtu automatů je podle mluvčí O2 Lucie Pecháčkové přirozený proces, za který ale nemůže jen boom nových technologií. „Kromě rušení nevýdělečných automatů má na jejich celkovém úbytku podíl i to, že společnost mění dva automaty (jeden na mince a druhý na telefonní karty) za jeden kombinovaný,“ vysvětluje Pecháčková.

Společnost O2 část přístrojů provozuje na komerční bázi a část na základě tzv. univerzální služby. Jejím účelem je občanům zajistit přístup k veřejně dostupné telefonní službě. V režimu univerzální služby je aktuálně 4 646 telefonních budek. Ty musí být umístěny v každé obci do 1 000 obyvatel a také v obcích do 4 999 obyvatel, které nejsou dostatečně pokryty silným GSM signálem minimálně dvou mobilních operátorů.

Jak klesal počet telefonních automatů
RokPočet telefonních budek
2000 30 000
2006 26 000
200725 000
201020 000
2017* 7 630

*Z toho 4 646 v rámci univerzální služby, 2 988 komerční báze.

Telefonní budky samozřejmě nejsou bezúdržbové. Kolik stojí provoz takové telefonní budky, ale společnost nesdělila. Kromě běžných provozních nákladů rozpočet na jejich provoz navyšují také škody způsobené vandaly. Nejčastějším „úrazem“ telefonní budky bývá utržené sluchátko.

Na telefonní automaty spadající do univerzální služby přispívá částečně stát. „Provozovatel má nárok na úhradu prokázaných čistých nákladů až do výše 10 696 Kč za jeden přístroj ročně. Nedá se však paušálně říci, že u všech automatů bude provozovatel schopen prokázat náklady v této nejvyšší přípustné hodnotě,“ objasňuje situaci Martin Drtina z Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ).

Budky hledají nové využití

Nejvytíženější automaty jsou obecně v turisticky exponovaných oblastech a na nádražích. 66 procent hovorů se uskuteční do mobilních sítí. Nejméně je lidé využívají k volání na tísňové linky. Děje se tak v pouhých 3 procentech případů.

Využití telefonních budek je nyní rozmanitější než v dobách jejich největší slávy. Vysloužilé automaty se O2 snaží recyklovat a přivést znovu k životu. „I proto naše společnost podpořila vznik tzv. knihobudek. Do nich může kdokoliv přijít a půjčit si knížku, vzít si ji nebo ji vyměnit za jinou. Celý systém je zdarma a bez dozoru,“ říká Lucie Pecháčková. Dobrovolníci, kteří celý projekt vymysleli, čerpali finance k jeho uskutečnění v rámci programu Nadace O2, která podporuje nápady mladých lidí, jak změnit nebo zlepšit své okolí.

Kam se nejčastěji volá z telefonních budek?

Z telefonních budek se ale stávají i informační terminály, dobíjecí stanice, galerie nebo wi-fi hotspoty.

Ty, které nenajdou ani alternativní využití, jsou pak zrecyklovány. „Všechny veřejné telefonní automaty jsou rozebrány na součástky. Část je použita na náhradní díly (většinou samotný automat, sluchátko, šňůra) a zbylá část je ekologicky zlikvidována,“ popisuje osud nepotřebných budek mluvčí.

Kde není signál, budky zůstanou

Ačkoliv je telefonní budka v Česku i ve světě kriticky ohroženým druhem, minimálně ty v režimu univerzální služby u nás jen tak nezmizí. Potvrzuje to i Martin Drtina. „Stát si je vědom toho, že zejména v malých obcích a v místech bez dostatečného pokrytí mobilním signálem je veřejný telefonní automat důležitým prostředkem v nouzi pro přivolání pomoci. Z toho důvodu ani v nadcházejícím období nezůstanou tato místa bez přístrojů,“ říká o budoucnosti telefonních budek.

Hrana nezvoní jen českým telefonním budkám. Jejich drahý provoz se nedávno rozhodl řešit i British Telecom, který ohlásil zrušení poloviny ze 40 tisíc zbývajících veřejných telefonních automatů napříč celou Velkou Británii.

Britové z nich sice ještě stále uskuteční 33 tisíc hovorů denně, ale na pokrytí nákladů to nestačí. Jejich údržba, která zahrnuje hlavně opravy po vandalech a úklid, vychází britský Telecom na 6 milionů liber (171,5 milionu korun) ročně.

Sedm tisíc z těch, které na ostrovech zůstaly, jsou přitom legendární červené telefonní budky, které jsou pro mnohé symbolem Londýna i celé Velké Británie. Zatím však není jasné, kolika ikonických budek, které v roce 1924 navrhl architekt Giles Gilbert Scott, se likvidace bude týkat.