Byla to ještě éra rozkvětu českých bank, které chtěly, aby se jejich zaměstnanci vydali na cestu ke kapitalismu v moderních kancelářích. Začínal ještě za studií montováním lamp a světel.
Manufaktura fungovala na kolejích Stavební fakulty ČVUT. Spolu se svým spolužákem Martinem Kulíkem vycítili brzy po změně režimu velký zájem o kovová svítidla. Byla to práce na koleně a jejich prvními "zaměstnanci" byli studenti, směje se Jiří Kejval dnes, kdy jeho firma je suveréním lídrem na trhu.
"Teď už by si to nikdo nekoupil, a když se tu objevila levná produkce z Číny, vrhli jsme se na jiné doplňky," popisuje začátky Techa, usazen na ostře červeném sametovém křesílku, jednom ze zdařilých designérských kousků své firmy.
Kejval věří, že za rok se obrat Techa přiblíží miliardě korun. Spolu s výrobcem elektroniky Panasonic umí do dvou dnů vybavit kancelář na klíč. Prodává nábytek po většině východní Evropy a v Británii.
Techo se chytlo příležitosti proniknout mezi opravdové podnikatele, když nábytkářská ikona, švédská IKEA, hledala v Česku dodavatele. "To byla pro nás škola kvality, ale málem jsme na ní zkrachovali," přiznává Kejval.
IKEA trvala na svých standardech kvality a mladé podnikatelské dvojici hodila klidně dvakrát zakázku za 500 tisíc korun na hlavu. Nakonec si zboží vzala a zaplatila. A to byl zlom. Kejval zůstal v čele Techa i poté, co spolu s Kulíkem přenechali v roce 1997 polovinu firmy fondům rizikového kapitálu.
"Ocitli jsme se na křižovatce. Věděli jsme, že máme na expanzi. Ale chyběl kapitál," vzpomíná Kejval. Tehdy už jejich roční tržby přesahovaly 400 milionů, jenže u bank s žádostí o další úvěr neuspěli. A prodat Techo v době, kdy ještě věděli, že jej umějí svými nápady rozvíjet dál, se jim zdálo předčasné.
Osmdesát milionů dodatečného kapitálu jim poskytl jeden z fondů rizikového kapitálu rodiny mezinárodní investiční banky Flemings. Správce fondů se několikrát změnil a dnes se v akcionářské struktuře české nábytkářské firmy skví jméno americké banky J. P. Morgan. Kejvalovi s Kulíkem zůstalo dohromady 51,5 procenta akcií Techa a museli začít naslouchat přísné řeči čísel a měření výkonu.
Začali mi do toho mluvit
"Dnes už jsou vztahy skvělé, ale nejdřív mě zaskočili. Začali mi do toho hodně mluvit a na mně pak zůstávala rozhodování o tak těžkých věcech, jako je propustit dvě stě lidí. Byl jsem frustrován," líčí Kejval a hned dodává, že partnerství s venture kapitálem nelituje.
Firmu to dostalo finančně do latě, a hlavně si splnili sen: začali prodávat za hranicemi. V Česku tou dobou boom kancelářského nábytku utichal.
Za peníze od Flemings firma rostla. Založila pobočky v Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku, Polsku a její nový akcionář dodal Kejvalovi odvahu, aby šel i do Británie. Tam nakonec Techo začalo získávat ty nejprestižnější zakázky.
Naposledy vyhrálo soutěž na vybavení Metoffice - britského Meteorologického úřadu, což je vzhledem k tomu, kolik myšlenek Britové věnují počasí, velmi důležitá instituce. Úřad se po třech stech letech stěhuje z Londýna a jeho 1500 zaměstnanců bude pracovat v prostorách vybavených českou firmou. Pro Techo je to zhruba stomilionová zakázka.
To nákupčí nábytku pro úředníky Buckinghamského paláce, kde žije a úřaduje britská královna Alžběta II., objednávají po kouskách, zato pravidelně. Z katalogu Techa si vybrali skříně a kontejnery na dokumenty, loni nakoupili za pět milionů, letos za jeden.
"Tu zakázku jsme získávali hodně dlouho. Skoro nejtěžší bylo trefit se do odstínu královské stříbrné," říká Kejval. Na židlích a stolech od Techa pracují tisíce zaměstnanců firem různých oborů.
Techo vybavovalo novou centrálu energetického gigantu ČEZ, sídla několika bank, které se stěhují do otevřených prostor. V kanceláři od Techa úřaduje primátor hlavního města Prahy či lidé v honosném sídle centrální banky na pražských Příkopech.
Tím, že se Kejvalova firma pustila do realizací celých interiérů kanceláří, bojuje proti poklesu cen kusového nábytku. "Inovaci hledáme v komplexních řešeních interiéru firmy. Ceny nábytku se řítí dolů. Tamten stůl stál v roce 1991 devět tisíc, dnes jen dva a půl," ukazuje do druhé půle někdejší tovární haly, kde firma sídlí.
První, na co padne zrak, když vkročíte do hostivařského sídla Techa, jsou obrazy a sochy. Na stěnách visí obrovská plátna současných autorů, prostor dělí jen velké paravány. Dříve než se ohlásíte v recepci, nutí vás to zkoumat obří dřevěné skulptury tvaru hrotu tužky či spleť prastarých pahýlů stromů a hledat v nich těla zvířat.
Stůl pro nejbohatšího Čecha
Techo se s výtvarníky kamarádí, dává jim místo k výstavám. Spolupracují s ním i špičkoví designéři: architektka Eva Jiřičná či skupina Olgoj Chorchoj, která navrhla nejdražší kousek pro Techo, pracovní stůl Carbon 01.
Stříbřitý objekt z uhlíkového vlákna vypadá, jako by přistál z budoucnosti, prodává se za 400 tisíc a sám Kejval si není jist, zda na něm jde pracovat. Ale pět kupců si už našel. "Má jej syn dubajského šejka, pak jeden tiskový magnát v Maďarsku a stojí v newyorském The Hit Factory," říká.
Koupila si jej také Česká pojišťovna, která patří skupině PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Jiří Kejval ani po deseti letech podnikání nepověsil na hřebík sport, i když většinu jeho dne pohltí firma.
Pražané, kteří brzy vstávají, mohou majitele Techa vidět, jak brázdí hladinu Vltavy na veslici. "Trénuju od pěti ráno. Nechci se chlubit tím, že pracuji pořád, ale mně by to chybělo. Hodiny v práci nerozlišuji. Chci, aby to tak vnímali i moji lidé, aby pro ně byla napínavá," říká Kejval. Už nyní však ví, že firmu tak během tří čtyř let opustí.
"Prodáme to celé nějakému nadnárodnímu obru. Nechci tu sedět do šedesáti a zabývat se pořád nábytkem," říká. Láká ho přinést své manažerské zkušenosti do sportu a pošilhává po organizaci olympiády v Praze.
 Firma Techo Jiřího Kejvala po letech růstu vyrábí pro nejbohatší tuzemské firmy i pro britskou královnu. |
