I přes intenzivní přípravy však může být nakonec všechno jinak. Šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková totiž chce, aby se k nové podobě tarifů vyjádřila i veřejnost.
„A pokud se proti tomu zvedne velká bouře, chci nové tarify ještě upravit. A v případě, že nespokojenost bude v takovém rozsahu, že připomínky nebudeme schopni zapracovat, museli bychom spuštění o rok posunout,“ upozorňuje Vitásková.
Tah Vitáskové přichází v době, kdy se hraje o její setrvání v čele mocného úřadu. V pondělí má vláda schvalovat usnesení, které by její místo podřídilo služebnímu zákonu. A to by kvůli trestním kauzám, jimž čelí, fakticky znamenalo její konec. Tento postup by však nemusel být právně zcela čistý, kabinet z toho proto prozatím vycouval.
Šetříte? Zaplatíte víc...
Šéfka ERÚ, která se staví do role bojovnice proti solárním baronům, si politiky na sklonku loňského roku naštvala váháním s vypsáním podpory pro výrobce zelené elektřiny. Za této situace může konzultace s veřejností přihrát Vitáskové další body a sympatie.
Její úřad, který přípravu nových modelů vedl, spustí příští týden „malé referendum“, během nějž se budou moci k nové podobě tarifů vyjádřit všichni odběratelé včetně domácností. Lidé si budou moci pomocí kalkulačky na webu ERÚ srovnat, jak by se jejich platby v novém modelu za elektřinu změnily.
Podle návrhu, který má iDNES.cz k dispozici, by se připravované změny většiny zákazníků neměly nijak výrazně dotknout. Přesto však existují domácnosti, které by po změně mohly zaplatit za distribuci výrazně víc než dosud. Jde například o samostatně žijící důchodce či chalupáře, kteří příležitostně odebírají vyšší množství elektřiny.
Obecně platí, že změna by se prodražila zejména domácnostem s nízkou spotřebou. Naopak spotřebitelé s vysokou spotřebou by při srovnání se současným stavem zaplatili méně.
S návrhem proto mají problém také ekologičtí aktivisté. „Silně omezuje motivaci k efektivnímu využívání elektřiny a motivuje k pořizování energeticky náročných zařízení, třeba klimatizací,“ říká energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký.
Podstata změny spočívá v tom, že regulované platby, které se na faktuře podílejí více než polovinou celkové částky, se podle nového modelu budou odvíjet od velikosti jističe. A nikoliv od výše spotřeby, jak je tomu nyní. Smyslem nového přístupu je, aby se odběratelé podíleli na údržbě sítí spravedlivěji.
Jinými slovy, aby si nikdo nerezervoval připojení do sítě, které pak ve skutečnosti nevyužije. Po novém systému volají především distributoři elektřiny. Ti tvrdí, že mnoho lidí má doma zbytečně vysoké jističe a že si tak zbytečně rezervují příliš mnoho kapacity.
Jistič s nižší hodnotou není řešení
Snižování hodnoty jističe, které by mohlo ulevit domácnostem od části plateb za distribuci elektřiny, však bude podle Polaneckého spíše okrajové řešení. „Jističe v domácnostech byly navrženy tak, aby vyhovovaly požadavkům na spotřebiče,“ říká Polanecký.
Kolik si připlatí či ušetří5 procent víc oproti loňským cenám zaplatí rodina s nízkou spotřebou (asi 2 300 kWh). 11 procent ušetří domácnost s vyšší spotřebou (okolo 6 tisíc kilowatthodin). |
Nelze podle něj jednoduše například přejít ze tří fází na jednu. Elektrikář totiž při návrhu rozvodů obvykle počítá s rovnoměrným zatížením všech tří fází - při současném zapojení dvou „žroutů“ energie by už třetí mohl vyhazovat pojistky.
Třífázové připojení vyžadují nejen míchačky či cirkulárky, ale například také varné desky. Kompletní překopání elektroinstalace navíc může vyjít na desítky tisíc korun.
Nutnost přechodu na nový systém se kromě potřeby zajistit optimální rozložení kapacity zdůvodňuje tím, že stále více lidí si v blízké budoucnosti bude vyrábět elektřinu doma, třeba solárními panely na střechách. Jenže i tyto domácnosti stále potřebují plné připojení k síti, nesvítí-li slunce.
„Pokud by zůstal zachován současný koncept, vedlo by to k situaci, kdy zákazníci, kteří si mohou pořídit vlastní výrobu, zaplatí méně než zákazníci, kteří si ji pořídit nemohou,“ potvrzuje Jiří Procházka ze společnosti EGÚ Brno, která nové tarify pro Energetický regulační úřad (ERÚ) analyzovala.
Jedním z hlavních argumentů pro změnu měla být podle Vitáskové skutečnost, že tímto směrem jde celá Evropa. To se ale podle analýzy, kterou si ERÚ zpracoval, nepotvrdilo. Česko by se podle ní zařadilo mezi pár zemí, kde pevná měsíční složka v rámci plateb za distribuci výrazně převažuje nad složkou závislou na výši odběru. Namísto nynějších 26 procent by rázem tvořila až 87 procent.
„Je to velký skok, je připraven. Ale možná by bylo lepší jít postupnými kroky,“ domnívá se Alena Vitásková.
