U nás se institut svěřenského fondu dostal do širšího povědomí především díky Andreji Babišovi a sporu ohledně jeho údajného střetu zájmů.
Je zakladatel svěřenského fondu jeho takzvaným skutečným majitelem?
Je nutné rozlišovat pojem skutečný vlastník, což je pojem, který je upravený mimo jiné v „Zákoně o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“, takzvaném AML zákoně. Od toho je třeba odlišit úpravu střetu zájmů podle zákona o střetu zájmů a neslučitelnosti některých funkcí. Zakladatel svěřenského fondu po vyčlenění majetku, který vyčleňuje do svěřenského fondu, přestává být v okamžiku vzniku fondu jeho vlastníkem. Toto je naprosto jediný a správný výklad podle občanského zákoníku i zákona o obchodních korporacích. Po vyčlenění věcí do svěřenského fondu a vzniku svěřenského fondu vzniká oddělené vlastnictví. Věci vyčleněné ve svěřenském fondu nepatří zakladateli. Pokud by ten, kdo do svěřenského fondu vyčlenil akcie, chtěl jít například na valnou hromadu společnosti, jejíž akcie vyčlenil, pak na takovou valnou hromadu nebude připuštěn, neboť není akcionářem.
