Zájem o svatomartinská vína zůstává vysoký, i když celkový prodej tichých vín v Česku v posledních letech mírně klesá. V porovnání s loňskem se letos na trh dostane jen o 23 050 tisíc láhví mladého vína méně, což znamená velmi mírný pokles.
„Tradice má sílu. I když lidé dnes více zvažují cenu, svatomartinská vína se drží. Ceny se přitom už několik let výrazně nemění,“ uvedl prezident Vinařské unie Ondřej Beránek. Podle něj se budou láhve v maloobchodní síti prodávat za 69 až 89 korun.
Cenu svatomartinských vín si ovšem určují sami prodejci podle vlastního uvážení. „Ceny některých vín jsou ale pro vinaře zcela dehonestující a vzhledem k nákladům vůbec neodpovídají realitě,“ uvedl Roman Sečka ze Zámeckého vinařství Bzenec.
Stabilní zájem o víno je podle odborníků způsoben kombinací tradice a dostupnosti. V době, kdy lidé šetří a přemýšlejí o každém nákupu, se tato značka stala symbolem příjemného, leč finančně nenáročného svátku.
Dvacet let tradice značky
Značka Svatomartinské víno se na trhu objevila poprvé před dvaceti lety a letos vstupuje do jubilejního ročníku. Na trh se dostane celkem 323 vín od 73 vinařů. Degustace, které proběhly koncem října ve Valticích, potvrdily, že 90 procent přihlášených vín splnilo požadovaná kritéria.
„Vína jsou svěží, aromatická, šťavnatá a mají nižší alkohol. Krásně reprezentují moravský styl,“ říká Zbyněk Vičar, ředitel Vinařského fondu, který je od roku 2005 vlastníkem ochranné známky Svatomartinské.
Nejvíce je tradičně bílých vín (152), následují růžová a klarety (91) a červená (79). Mezi nejčastější odrůdy patří Müller Thurgau, Muškát moravský, Veltlínské červené rané či Modrý Portugal.
Čeští vinaři se bojí zavlečení devastující choroby, dokáže zničit celou úrodu |
Podle vinařů je letošní úroda větší než v předchozích dvou letech, i když vyžadovala pečlivější zpracování. „Vinice s vyšším výnosem daly lehčí, svěží vína, zatímco hrozny z menších výnosů jsou plnější a vyzrálejší. Skutečný charakter vín se ale ukáže až později,“ doplnil Petr Ptáček z Bohemia Sektu.
Počasí letos vinařům přálo. Srážky byly rovnoměrné a réva měla dostatek vláhy. Komplikace přišly až v závěru, kdy déšť ztížil sklizeň. „Vinobraní trvalo osm týdnů, ale většinu hroznů jsme museli zpracovat během čtyř. Klíčové bylo dostat je rychle do vinařství v co nejlepším stavu,“ popisuje Roman Sečka ze Zámeckého vinařství Bzenec.
Vinaři zároveň hledí do budoucna. Diskutuje se o zařazení tzv. PIWI odrůd, které jsou odolnější vůči chorobám a mají menší ekologickou zátěž. Jde o součást dlouhodobé strategie rozvoje českého vinařství, která má snížit závislost na chemické ochraně révy a zefektivnit produkci.
„Navýšení produkce ale neočekáváme. Jsme časově omezeni a tato vína se prodávají jen po určitou dobu,“ uvedl na dotaz iDNES.cz Ondřej Beránek.
