V Česku se letos podle Dlouhé vylíhlo 145 tisíc hus a dalších 10 500 se dovezlo pro výkrm. Na domácí poptávku to ale stačit nebude a bude potřeba dovézt i další. Dlouhá ale upozornila na riziko dovozu ptačí chřipky.
„Cena tuzemských hus bude o jednotky procent vyšší oproti loňskému roku, maximálně do deseti procent. Chovatelé mají vyšší náklady především na chovný materiál, mzdové náklady, cena krmných směsí pro menší chovatele je vyšší,“ řekla Dlouhá.
Svatomartinská husa krok za krokem: peče se sama bez kontroly 13 hodin |
Zájem o svatomartinské husy je přesto podle Dlouhé veliký, lidé si dělají rezervace měsíce dopředu. Za kilogram husy prodané ze dvora již v kuchyňské úpravě podle ní zaplatí mezi 250 a 350 korunami. „Volné husy jsou většinou ty dražší, které prodávají prostředníci. Levnější jsou živé husy, které si musí zákazník popřípadě porazit. Levnější budou i husy a její kříženci ve velkých obchodech v promo nabídkách,“ řekla Dlouhá.
Připomněla, že letos od začátku září mohou nově drobní farmáři prodávat ze dvora až 2 000 kusů drůbeže za jeden rok. Dosud byl limit 35 kusů týdně. Nezáleží přitom, kdy se farmáři pro prodej rozhodnou, všech 2000 hus tak mohou prodat během pár dní v listopadu, což je pro chovatele hus velká výhoda, uvedla Dlouhá.
Kdo byl svatý Martin a proč jíme husu? |
I tak se ale musí na svatomartinské oslavy husy dovážet. Například loni v listopadu činil podle unie dovoz vodní drůbeže přes 2 000 tun. Pro porovnání, 150 tisíc hus o průměrné hmotnosti čtyři kilogramy odpovídá zhruba 600 tunám. „Masa vodní drůbeže se dováží v období od října až do prosince každoročně okolo 2 000 tun každý tento měsíc. Během roku jsou jinak měsíční dovozy masa vodní drůbeže zhruba v rozmezí od 300 do 1 000 tun za měsíc,“ uvedla Dlouhá.
Riziko ptačí chřipky
Husy nebo kachny se do Česka dovážejí především mražené z Maďarska, odkud pochází zhruba 60 procent dovozu. Dále z Polska, Slovenska a Francie. „Chovatelé ale s příchodem podzimu musí být obezřetní z důvodu možnosti nákazy ptačí chřipkou, kdy ohniska jsou již v sousedních zemích, především v chovech v Německu,“ upozornila Dlouhá.
Kvůli podzimní vlně nákazy ptačí chřipkou už bylo v Německu vybito přes půl milionu kusů drůbeže. Francouzský úřad pro dohled nad zdravím zvířat (ESA) uvedl, že od srpna do poloviny října se v 11 evropských zemích objevilo 56 ohnisek nákazy.
První rozbory mrtvých labutí potvrdily ptačí chřipku, čeká se na toxikologii |
Bylo to převážně v Polsku, největším producentovi drůbeže v EU, dále ve Španělsku a v Německu. První případy ptačí chřipky v této sezoně minulý týden oznámily také Belgie a Slovensko, dnes přibylo Slovinsko. Veterináři v ČR letos dosud vyhlásili 14. ohnisek v malochovech drůbeže. Dlouhá také upozorňuje na to, že zahraniční husy nedosahují takové kvality jako české.
Místo tradiční husy dávají někteří lidé přednost kachnám vzhledem k jejich ceně, která je zhruba o polovinu nižší, a menší velikosti. Počet vylíhnutých kachen letos podle Dlouhé dosahuje zhruba 16 milionů, v porovnání s loňskem je to o pět milionů více. Cena tuzemských kachen v obchodech se podle unie pohybuje od 100 korun za kilogram v akci do zhruba 140 korun za kilogram v běžné ceně. „Mražené dovozové kachny seženete pod 100 Kč/kg, v akcích za 79,90 Kč/kg,“ uzavřela Dlouhá.
