Kamenivo nad lithium. Česku hrozí nedostatek stavebního materiálu

  1:00aktualizováno  1:00
Stát chce mít do budoucna lepší kontrolu nad tím, co a kde se bude těžit. „Role státu by se měla zvýšit u strategických surovin,“ říká náměstek ministerstva průmyslu a obchodu Eduard Muřický. Česku však hrozí i nedostatek stavebního kameniva, řada kamenolomů a štěrkoven totiž může během několika let skončit.

Náměstek ministerstva průmyslu a obchodu Eduard Muřický. (10. září 2019) | foto:  David Neff, MAFRA

Otázku těžby nerostných surovin v Česku rozvířila před dvěma lety „kauza“ lithium. V červenci se do věci vložil polostátní podnik ČEZ, který nyní zkoumá, zda je pro něj ložisko ekonomicky zajímavé. S australskou těžební firmou European Metals Holdings, která si včas udělala průzkum, a zajistila si tak přednostní práva na těžbu, se dohodl, že může do projektu vstoupit i vlastnicky.

Případ lithium odstartoval změny dokumentu „Surovinová politika České republiky“ a jeho doplnění. „U dvaceti strategických surovin (uran, kobalt, lithium a další) se hledá způsob, jak zvýšit roli státu,“ říká Eduard Muřický, náměstek ministerstva průmyslu a obchodu pro průmysl, suroviny a stavebnictví.

Jeho sekce připravuje změny, které zpřísní podmínky pro působení těžařských firem. Stát se chystá zapojit do průzkumu nových ložisek a výhledově i do těžby prostřednictvím státního podniku Diamo.

Jakými způsoby může stát zvýšit svůj vliv na těžbu na českém území?
Stát může sám zadávat geologický průzkum, ať prostřednictvím vlastních organizací, nebo někoho pověřit na základě výběrového řízení.

Máte na mysli státní organizace Diamo a Českou geologickou službu (ČGS). Ty ale dosud geologický průzkum neprováděly. Budou to umět?
Diamo, které se 30 let zabývalo těžbou a zpracováním uranu, kapacity na provádění geologických průzkumů má. Dosud je využívalo ve vztahu k jeho hlavnímu poslání – zahlazování následků hornické činnosti. V minulosti do Diama byly včleněny Rudné doly Příbram, takže tam byla zkušenost i se zpracováním jiných nerostů než jen uranu. Mezitím došlo ke generační výměně, takže obecně na trhu z hlediska průzkumu a těžby nerostů je deficit odborníků v technických a přírodovědeckých oborech. ČGS je vědeckovýzkumná organizace vybavená řadou expertů a má k dispozici kvalitní informační databáze o českých nerostných zdrojích.

Mají se tedy soukromé firmy, které získaly povolení pro průzkum, a tím si zajistily přednostní právo těžit, obávat toho, že by jim stát mohl byznys vyfouknout?
Stát určitě nemůže nikomu zpětně sebrat povolení na průzkum nebo souhlas se stanovením dobývacího prostoru. Nic takového není na pořadu dne. Zásah státu se může týkat budoucích průzkumů.

V surovinové politice se konkrétně k uranu uvádí, že bychom měli přehodnotit znovuotevření jeho těžby. Ta byla ukončena v­ roce 2017. Na čem to závisí?
Jsou tu bilanční zásoby, ale není to na pořadu dne, není tu vydáno žádné povolení k průzkumné činnosti na uran. Pokud by výsledek průzkumu ukazoval ekonomický smysl pro těžbu, stát by v budoucnu mohl na těžbě profitovat.

Ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu a Český báňský úřad také budou moci nově podmínit těžbu zpracováním nerostu na českém území. Výjimkou je pouze to, že by tuzemské zpracování bylo příliš drahé. Má to platit i pro lithium?
Takové úvahy se týkají pouze budoucích žádostí o povolení. Zpracovatelský proces znamená pro stát vyšší přidanou hodnotu ze zde vytěženého nerostu. Pokud se sejdou dvě konkurenční žádosti o povolení, může to být pro žadatele benefit.

Aktuálně připravujete novelizaci horního zákona, kde se ruší pětiletá fixace poplatků z vytěženého nerostu. Těžaři jsou proti, argumentují tím, že v jejich branži se plánuje aspoň v pětiletých obdobích a častější změny by pro ně znamenaly právní nejistotu. Proč fixaci rušíte?
Současné poplatky zůstanou zachovány do konce roku 2021, takže poslední pětiletá lhůta doběhne celá. Těžaři tak budou mít dost času, aby vzali konec fixace v úvahu. Stát díky tomu bude mít lepší možnost pružně reagovat na to, co se děje s ­cenou komodit na trhu.

Když se poplatky v roce 2017 zvyšovaly, těžaři upozorňovali, že například u rubidia (v Česku se dnes netěží) by se kvůli poplatku těžba ani nevyplatila. Nebylo zdražení kontraproduktivní?
Není cílem státu zatížit těžaře tak vysokou sazbou, aby znemožňovala těžbu. Poplatek byl nastaven po dohodě s ministerstvem životního prostředí jako pět procent z tehdy zjištěné ceny na světovém trhu. To bylo u některých komodit obtížné, protože nejsou obchodované na burze, vycházelo se z dohledatelných obchodních transakcí. Ve chvíli, kdy by došlo na těžbu některého nového nerostu a celkové úhrady se ukážou nepřiměřeně vysoké, tak jsme připraveni bavit se o­ snížení. Loni se nicméně 2,5krát zvýšila celková částka z vydobytých nerostů pro stát, vybralo se zhruba 950 milionů. Část z toho jde obcím.

Horní zákon nově chce, aby těžaři přesunuli povinné rezervy na sanace a rekultivace z analytických na vázané účty. Původně k ­tomu mělo dojít až v roce 2030, teď se to pro těžaře energetických surovin posouvá na rok 2022 a pro neenergetické suroviny na rok 2025. Proč?
Pokud by teď těžař ukončil činnost, tak by měl peníze mít okamžitě k­ dispozici. Na analytických účtech tomu tak nemusí být, může jít jen o účetní peníze.

Takže se povinnost porušuje a­ těžaři s těmito rezervami volně nakládají?
Český báňský úřad, který rezervy hlídá, nesignalizuje žádnou krizovou situaci z hlediska tvorby rezervy. Je to preventivní opatření, kdyby došlo k úpadku některého významného těžaře.

ČGS varuje, že je u nás nedostatek otevřených kamenolomů a ­štěrkoven. Připravuje vaše ministerstvo nějaké řešení?
Je pravda, že řada lokalit v horizontu tří až devíti let bude pravděpodobně končit. Potřebovali bychom vytěžené kapacity nahradit jinými či rozšířit ty stávající. S ČGS chystáme detailnější studii, které lokality z asi 140 možných by byly nejschůdnější z hlediska povolovacích procesů, kde nepůjde o ložiska ve střetu zájmů. Situace teď není úplně kritická.

Čas se ale krátí a povolovací řízení na rozšíření nebo otevření nového kamenolomu trvá několik let. Máte záložní řešení?
Počítáme také s tím, že se více než dnes vydáme alternativními cestami. Například získávání stavebních hmot z hald po vytěžení uranu v ­rámci likvidace staré ekologické zátěže, třeba u Příbrami. Hmotu lze roztřídit a část jí použít jako stavební kamenivo, byť ne vždy špičkové kvality, nicméně to může pomoci vyřešit napětí na trhu stavebních surovin.

Pokud vím, těžbě se brání obyvatelé či majitelé rekreačních objektů v obcích, v jejichž blízkosti se ložiska nacházejí. Připravujete opatření, jak odpor zmírnit?
Veřejný zájem, především ochrana životního prostředí – přírody a lidí v okolí žijících, ztěžuje získání povolení, nebo dokonce zcela znemožní realizovat finální těžbu. V Česku by každý rád stavěl a měl k dispozici novou silnici, železnici, dálnici, ale nerad by, aby se stavební kámen těžil v blízkosti jeho bydliště. Během deseti let bude suroviny méně a­ bude se muset dovážet na velkou vzdálenost a zdraží, což pocítí každý, kdo bude chtít stavět. Pro životní prostředí je ideální, když je menších ložisek co nejvíce a získaná surovina se dováží na co nejmenší vzdálenosti.

Zvažujete obyvatelům z okolních obcí nabídnout nějaké nové kompenzace, aby byli ochotni na těžbu kývnout?
Obec, na jejímž území je dobývací prostor, dostává ze zákona peníze v průběhu těžby. Nad rámec zákona se mohou občané s těžařem dohodnout na dalších kompenzacích a požadovat přísná kritéria pro těžbu. Od začátku 90. let těžební průmysl trpí negativní medializací s ­tím, že škodí životnímu prostředí. V EU se nyní řeší téma udržitelné těžby, takzvaného green miningu, stal se jednou z hlavních priorit finského předsednictví EU. Rádi bychom sdíleli jejich zkušenosti.

Skandinávské země jsou vnímány jako vzor v ochraně životního prostředí, přesto se tam těží ve velkém. Co ve Finsku dělají jinak, že odpor veřejného mínění není tak velký jako u nás?
Finsko i Švédsko jsou země, kde se otvírají nová ložiska. Mají podstatnou výhodu v nižší hustotě zalidnění, těžba probíhá mnohdy daleko od obydlí, takže hluk a prašnost nikoho neruší a nikdo neprotestuje. V Česku často jedna obec navazuje na druhou a těžebním firmám se těžko hledají místa, kde je vhodná geologie a zároveň není zástavba.

Autor:
  • Nejčtenější

Granko slaví 40 let. Jak dnes vypadá holčička z obalu?

Před čtyřiceti lety přivedla maminka Veroniku Fojtů do ateliéru, kde vznikla fotka na obal krabice kakaa. Tehdy...

Multimilionářem přes noc. Šťastlivec vyhrál ve sportce čtvrt miliardy korun

Ve Sportce ve středečním losování padla druhá nejvyšší výhra v historii této hry. Sázející ze Středočeského kraje...

Příští recese zasáhne Evropu tvrději než finanční krize, varují analytici

Ekonomický pokles vyvolá v Evropě vlnu neschopnosti splácet dluhy, varuje ratingová agentura Moody’s. Situace bude...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Boeing Max se vrátí, ale zaměstnanci ne. Posádky se bojí zpět na palubu

Letušky a stevardi letecké společnosti American Airlines nechtějí pracovat na palubě Boeingu 737 Max po jeho návratu...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky

Solární panely už nejsou sexy. Stát jejich podporu výrazně přiškrtí

Snižovat emise v energetice chce Česko zejména cestou úspor před podporou obnovitelných zdrojů. Jejich oblibě nepřidává...

Bývalý klášter svatého Gabriela v Praze koupila od pošty skupina Cimex

Bývalý klášter svatého Gabriela v Praze na Smíchově kupuje od České pošty realitní skupina Cimex. Portálu E15 to řekl...

ČNB chystá 36 emisí pamětních mincí a bankovek, vůbec poprvé vydá dukáty

Česká národní banka (ČNB) plánuje v letech 2021 až 2025 vydat 36 emisí pamětních mincí a bankovek, poprvé v historii...

Premium

Přirážka pro nejbohatší. Na solidární dani zaplatili 5,5 miliardy

Výběr solidární daně narazil na své možnosti. Nejbohatších jeden a čtvrt procenta Čechů platí skoro pětinu všech daní z...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz