"Je pro nás nepřijatelné, aby čeští lidé, kteří mají nižší příjmy, platili za stejné služby více než občané jinde v Evropě. Proto obnovíme státní dohled nad cenami," řekl ve čtvrtek šéf strany Jiří Paroubek při oficiálním zahájení volebního tažení v Ostravě. Podle Paroubka sociální demokraté prověří ceny právě za elektřinu, plyn, vodu, ale i bankovní či telekomunikační služby.
Co konkrétně si pod těmito slovy představit? Podle toho, co doposud sociální demokraté řekli a co vyplývá z informací MF DNES, by měl nový úřad zahrnovat nynější Energetický regulační úřad, Český telekomunikační úřad, odbor regulace cen ministerstva financí a Státní energetickou inspekci. Zda by měl mít tento konglomerát kompetence i pro bankovnictví, zatím není jasné. Pokud ano, byla by to zřejmě evropská rarita.
Sociální demokraté už například řekli, že by se cena elektřiny mohla od příštího roku právě "silnější" regulací snížit zhruba o 30 procent.
|
Ministerstvo financí i někteří ekonomové však pochybují, že by superúřad mohl mít nějaké silnější kompetence, než mají jednotlivé úřady nyní, a mohl tedy nějak razantně stlačit ceny.
"Je to těžko představitelné i ve vztahu k evropským směrnicím. Z podstaty jsou regulační úřady nezávislé na sobě i na vládě. Stát má tedy minimální vliv na ceny a to je účelem," říká mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Podle energetického experta poradenské firmy Arthur D.Litlle Deana Brabce v zemích EU existují i podobně velké úřady, jako plánuje ČSSD, ale to nepřinese zlevnění.
"Je to například v Německu, kde pod jednoho regulátora spadají energie, telekomunikace, pošty i železnice, na Slovensku je k energiím přičleněna i voda a v Estonsku je s regulátorem pod jednou střechou i antimonopolní úřad. Je však jen sen, že by spojení regulátorů znamenalo nějaký pokles cen," upozornil Brabec. Z pohledu politiků by to podle něj mohlo mít efekt, že se jejich tlak bude moct soustředit jen na jednoho šéfa, nikoliv na několik, jako je to nyní.
Elektřina o pět procent podraží
Pokud jde o nejvíce diskutované ceny elektřiny, které v Česku patří podle Eurostatu k těm levnějším v Evropě, není jasné, jak chtějí sociální demokraté velkého poklesu dosáhnout.
Stát podle české i evropské legislativy může regulovat jen menší část ceny, a to poplatky za sítě, služby v těchto sítích a ceny za obnovitelné zdroje. Energetický regulační úřad (ERÚ) i polostátní kolos ČEZ přitom odmítají, že by měly v těchto cenách rezervu. "Prostor ke snížení této regulované složky vidím nepatrný, ne-li nulový," řekl MF DNES šéf ERÚ Josef Fiřt. "O žádné vatě nevíme," řekl i mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Naopak podle posledních propočtů je už nyní jasné, že právě regulovaná část ceny elektřiny půjde od příštího roku opět vzhůru. Důvodem je nárůst dotací na obnovitelné zdroje, hlavně sluneční elektrárny.
Podle propočtů regulátora by se tak cena pro domácnosti oproti letošku jen z tohoto titulu mohla zvýšit zhruba o šest procent. Proti tomu jde zatím pokles ceny silové elektřiny na energetické burze, ten by však konečnou cenu při současné úrovni stáhl jen o procento. Celkově tedy vychází zatím zdražení elektřiny na pět procent.
Podle regulátora nynější zákony ČR ani EU nedovolují, aby stát zasáhl do ceny silové elektřiny, protože tu stanovuje trh.
Například Slovensko však po vítězství strany Smer Roberta Fica před dvěma lety ceny elektřiny pro domácnosti s menší spotřebou zmrazilo. Výsledek je, že energetické firmy nyní vyhrály se státem soud a požadují po něm přes 100 milionů eur odškodné. Cena byla navíc zmrazena jen na čtyři roky, pak má vzrůst až o 25 procent.
