„Aktivně se zapojilo 11 řetězců. Poptávali jsme jich více, ale zbylí nám neposkytli žádná data. Proto Albert, Globus a Billa vyšli bez bodu. Pokud by data zveřejňovali, tak by měli samozřejmě mnohem lepší výsledky,“ říká Dan Heuer, který má ve společnosti Impact Metrics na starosti metodiku, porovnávání dat a jejich interpretaci.
Porovnávané řetězce
|
Studie hodnotila jednotlivé řetězce ve třech oblastech, a to v environmentální, sociální a z pohledu řízení firmy. V environmentální kategorii společnost posuzovala data o uhlíkové stopě, spotřebě elektřiny, spotřebě vody, množství potravinového odpadu a jídla darovaného potravinovém bankám.
Jako největší problém se ukázal nedostatek potřebných dat. Proč některé společnosti nezveřejňují například data ohledně potravinového odpadu, se podle Heuera lze pouze domnívat. „Většinou se jedná o nadnárodní korporace. Data tak mohou počítat za celou skupinu a nemají je očištěné na ČR. Jiné firmy to vůbec nesledují. A samozřejmě jsou asi i firmy, které to sledují, ale nezveřejňují, protože si výsledkem nejsou jistí a nebo se tím nechtějí chlubit,“ říká.
Ze čtrnácti oslovených řetězců disponovalo alespoň nějakými veřejnými daty pouze sedm z nich. Všechny společnosti například usilují o snižování uhlíkové stopy, avšak pouze Kaufland a Makro zveřejňuje emise v kompletní sestavě, to znamená Scope 1, 2 a 3. Tesco a Ikea publikují omezenější výčet (Scope 1 nebo Scope 2).
Rozdělení emisí
|
Co se týče spotřeby energie, nepotravinové obchodní řetězce jsou na tom obecně lépe než potravinové. „V přepočtu na tržby deklaruje nejnižší spotřebu Asko a v závěsu s IKEA. Je zajímavé, že spotřebu energie má velmi dobře podchycenou řetězec Kaufland. Přepočteme-li jejich spotřebu na prodejní plochu, nejlépe je na tom slovenský Kaufland v závěsu s českým Kauflandem,“ popisuje Dan Heuer.
Kromě oblasti týkající se životního prostředí společnost Impact Metrics hodnotila i sociální aspekty, konkrétně vyváženost pohlaví mezi všemi zaměstnanci a managementem. „V této kategorií dopadla nejlépe IKEA. Tam byl rozdíl mezi zastoupení žen v managementu a v celé firmě nejnižší,“ zmiňuje Dan Heuer.
Podle Heuera nemusí být zastoupení mužů a žen ve firmě vždy rovnoměrné. V některých odvětvích jsou zastoupení více muži, v jiných zase ženy. „Proto jsme sledovali zastoupení žen ve společnosti a zda se vyšší počet žen ve firmě projevuje i v managerských pozicích. Jinými slovy, zda se ve firmě ženám daří stoupat i na vyšší pozice,“ doplňuje Heuer.
V kategorii řízení firmy byla hodnocena transparentnost dat, tedy kolik sledovaných dat firma aktivně zveřejňuje ve svém CSR reportu (zpráva o udržitelnosti – pozn. red.) „Transparentnost je jedním ze základních předpokladů udržitelnosti, proto jsme to považovali za nezbytné,“ komentuje Heuer.
„Kauflandu pomohlo k vítězství především to, že aktivně zveřejňuje všechny důležité informace ve svém CSR reportu. To je základní předpoklad, ze kterého jsme vycházeli, a domníváme se, že by to měl být již standard. U jiných řetězců jsme se museli dotazovat a někde jsme ani po aktivním doptávání informace nezískali vůbec,“ uvádí k celkovým výsledkům Dan Heuer.