Takže pro začátek je dobře si uvědomit jednu věc: původní smysl stravenky byl v tom, aby si zaměstnanec daný pracovní den mohl dojít na teplé jídlo do restaurace a ušetřil na tom. Prostě částečně dárek (bonus) od zaměstnavatele. Není to žádný nárok zaměstnance na stravenku. Finito. Zaměstnavatel za to v dalších obdobích dostal úlevu na daních – za to, že přispívá zaměstnancům na tu možnost dojít si během pracovního dne na teplé jídlo a ti zaměstnanci si nemusí nosit jídlo z domova nebo si ohřívat párky. Druhé finito.

Jakékoliv další pokusy způsobily pouze pokřivení smyslu stravenek. Není to o tom nakoupit suroviny, ze kterých následně uvaříme večeři či oběd na další den nebo nakrmíme rodinu či cokoliv dalšího (o nákupu alkoholu či čisticích prostředků nemluvě), nebo o nějaké náhradě do platu a podobně.

Už aby byl celý ten stravenkový nesmysl zrušen a nahrazen přímo do platu.

Co konkrétně by podle Vás mělo být nahrazeno do platu?

Zrušit.

Firma vydává elektronickou stravovací kartu, člověk ji ze soukromých důvodů nevyužívá na stravování a co s těmi tisíci na kartě?Český člověk si poradí, dneska už je berou i ́tamani ve večerkách, mají to tam dražší ale rádi prodají pár flašek balantinky :-)Systém je to špatný, nenechám to přeci propadnout, a do restaurace na jídllo prostě nechodím.

Zajímavý model by mohly být vyvařovny, které by vydávaly předplatní karty, kde by za počet předplacených menu byl i množstevní rabat. Třeba na měsíc dopředu za pevnou cenu, nevybrané obědy by se mohly přenášet na příští měsíc, nebo jindy vybrány sebou třeba dvakrát, ale zkrátka cena přizpůsobena statistice, že část strávníků občas nepřijde.

Pro vyvařovnu by to byl příjem nezávislý na náhodě, tím i malé ztráty. Větší objem potravin za měsíc by mohly využít k výhodnějším dodávkám, rabatům a smlouvám s dodavateli.

Čili de fakto kantýna, ale jako samostatný podnik. V současnosti si troufám tvrdit, že při 20 předplacených obědech by se reálná cena mohla pohybovat kolem 1600 Kč.

Předpoklad nejspíš, obědy konzumovat na místě, nebo dávat sebou.

V Indii jsem takovou firmu viděl, rozvážela taková meníčka ve stejných kastrůlkách běžných u nás, zaměstnanci v rikšách zásobovali celé čtvrti v Bombaji (dnes Mumbaí).

Ne, špatně. Za 80 korun oběd nejde prodávat. To nevychází.

Zakleknou?

Doufejme

jojo, to jsou ty problémy omezení alternativních platidel. to z principu nikdy nemůže fungovat tak, jak autor zamýšlel, protože všechny prvky trhu nikdo neohlídá a pokud třeba hospodský stojí před volbou zda prodat ruma za stravenky nebo neprodat vůbec, jich asi moc nezaváhá.

Takže daňová pedagogika je určena k totálnímu selhání.

Hleďme realitě odvážně do tváře- kdo chce chlastat, kouřit, toho DPH nezarazí, koupí si to v nouzi i z posledních peněz, které má v portmoné.

Samozřejmě na své návykové látky využije i stravenky, když to jde, koupí si pak raději pár rohlíků po 2 Kč a k tomu kus mizerného salámu za 20 Kč a pivo za 9 Kč místo útraty přes 100 Kč v hospodě.

Jedno mi ale neni jasne: kdyz si nekdo za stravenky koupi alkohol, tak stat by takove stravenky chtel zamestnavateli jeste dodanit. To znamena, ze vybral spotrebni dan z alkoholu, kterou by jinak nemusel vubec ziskat a jeste chce dalsi dan? Zabranit tomuto zneuziti stravenek se urcite ma, ale vybirat dalsi dan nikoliv.

Vy si jako myslite, ze stat tu spotrebni dan dostane, az kdyz si tu flasku nekdo koupi?

Nejhorší je, že se na tom právě firmy nabízející stravenky přiživují nejvíce.

Asi jsem pro zrušit stravenky a zaměstnancům od zaměstnavatelů přispět jinou cestou na stravu.

Zaměstnavatel nemá povinnost někomu přispívat na stravu.

Zrušte ten sockový nesmysl...